Jak rozeznat léčivý přípravek od pouhého doplňku stravy?
Často kupujeme přípravky, které slibují zázračné účinky na naše zdraví. Jak ale rozpoznat skutečný léčivý přípravek od pouhého doplňku stravy, který i přes veškeré sliby mnohdy nepřinese více než obyčejný bonbón?
Rozdíl mezi doplňkem stravy a léčivým přípravkem je diametrální. Doplněk stravy je pouhou potravinou, která obsahuje zvýšené množství vitaminů, minerálních látek, či jiných látek pro lidské tělo příznivých. Zatímco doplněk stravy nemusí mít žádné skutečné účinky (prochází sice schvalovacím procesem Ministerstva zdravotnictví ČR, tento proces se ale zaměřuje pouze na zdravotní nezávadnost – doplněk stravy nám tedy zdravotně neublíží, nikdo ale nezkoumá, zda nám také nějak pomůže), léčivý přípravek prochází náročným procesem registrace u Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) či u Evropské agentury pro léčivé přípravky, jemuž předchází povinné klinické hodnocení. U léčivého přípravku je tedy zaručen skutečný účinek na zdraví, nikoli pouhá nezávadnost; léčivý přípravek navíc podléhá přísnému dohledu SÚKL, který zajišťuje jejich bezpečnost a co nejpříznivější poměr rizika a prospěšnosti léčivého přípravku po celou dobu jejich výskytu na trhu.
Základní povinností týkající se doplňku stravy je uvedení slov „doplněk stravy“ v jeho názvu. Není ale výjimkou, že se šikovným grafikům podaří tento nápis na obalu uvést tak, abychom si jej ve spěchu nevšimli. Označení doplňků stravy také nesmí obsahovat žádné údajné vlastnosti doplňku týkající se prevence, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění nebo na tyto vlastnosti odkazovat, nesmí také obsahovat tvrzení, že vyvážená pestrá strava nemůže poskytnout dostatečné množství vitamínů nebo minerálních látek. Díky květnatosti českého jazyka jsou ale přesto výrobci doplňků stravy schopni naslibovat na obalech doplňků stravy nemožné.
Obal léčivého přípravku a jeho příbalová informace musí uvádět mimo jiné registrační číslo, což ale laikovi v jednoznačném určení léčivého přípravku příliš nepomůže. Každý registrovaný léčivý přípravek je nicméně možné vyhledat v databázi SÚKL na adrese http://www.sukl.cz/modules/medication/search.php; pokud výrobek v databázi nenajdeme, o léčivý přípravek se nejedná. Pokud si tedy nejsme jisti, zda kupujeme skutečný léčivý přípravek či pouhý doplněk stravy, je dobré pokusit se vyhledat jeho název v uvedené databázi – pokud zde výrobek najdeme, můžeme si být jisti, že kupujeme skutečně léčivý přípravek.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: vendula.mayerova@bnt.eu
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.
