Důvod je poměrně jednoduchý. Účetní oddělení podnikatelů zpravidla nepotřebují schválení faktur na nižší částky od svých nadřízených, a je tak větší šance, že faktura – maskovaná jako nabídka – bude podnikatelem uhrazena. Podle našich zkušeností nebývá ani načasování nabídek náhodné, opakovaně se například stává, že po podání přihlášky ochranné známky na Úřad průmyslového vlastnictví je v následujících týdnech doručena podnikateli nabídka nadepsaná jako „Trademark Publication Register“, „World Organization for Trademarks“ a podobně, kdy skutečně pro laika může být matoucí, zda se jedná o oficiální komunikaci s úřadem (s přiloženou fakturou), nebo jde o klamavé jednání soukromé společnosti.
Přestože dokument vypadá obvykle na první pohled jako faktura, jedná se o objednávku služby. Obchodní podmínky jsou většinou popsány drobným písmem na druhé straně této „faktury“. Při podrobném pročtení lze zpravidla poznat, že se jedná o službu poskytovanou soukromým subjektem, která zahrnuje zařazení podnikatele do nejrůznějších rejstříků a databází (telefonní seznamy, databáze ochranných známek, domén a podobně), které však nemají pro podnikatele žádný praktický význam. Je obvyklé, že fakturovaná částka je za služby poskytované za určité časové období (měsíc či rok) a smlouva se automaticky prodlužuje i na další období, dokud není podnikatelem ukončena. Tato služba je podnikatelům po zaplacení obvykle skutečně poskytována, ale je bez reálné přidané hodnoty, a její užitečnost je ve většině případů nulová.
Z praxe můžeme potvrdit, že je velmi obtížné po zaplacení ceny rozporovat objednání služby, neboť na podnikatele se nevztahuje ochrana, kterou právní řád přiznává spotřebitelům (například možnost odstoupení do 14 dnů). Hlavním argumentem těchto společností je, že k faktuře/objednávce byly přiloženy obchodní podmínky a služba jako taková je skutečně poskytována.
Jednotlivé případy je vždy potřeba posuzovat individuálně. Při zastupování podvedených klientů se nicméně lze opírat o tezi, že takto uzavřená smlouva je neplatná, neboť společnost nejednala v právním styku poctivě, podnikatelovo jednání bylo učiněno v omylu a chybí jakákoli vůle podnikatele smlouvu s tímto obsahem uzavřít. Za určitých okolností lze uvažovat o právní obraně podnikatele založené na jednání společnosti v nekalé soutěži, podvedení podnikatelé často podávají podněty na Českou obchodní inspekci či dokonce trestní oznámení.
Smutnou pravdou však je, že řada podnikatelů svůj boj předem vzdává s ohledem na relativně nízké částky, které si tyto společnosti za své služby účtují, a s přihlédnutím k průměrné době trvání soudních sporů a souvisejícím nákladům. I toto je bohužel důvodem, proč se těmto společnostem v současné době tak daří.
Diskuze k článku ()