Finanční správa nadělovala, aneb DPH se do základu daně z nabytí nemovitých věcí nezahrnuje
Dobrá zpráva pro ty, kdo si na Vánoce udělali radost pořízením nemovitosti, jejíž koupě podléhá DPH. Zaplatili méně na dani z nemovitých věcí, když Finanční správa přesně měsíc před Štědrým dnem vydala sdělení, ve kterém potvrzuje, že do základu daně z nabytí nemovitých věcí se DPH nezahrnuje.
Dne 24. 11. 2017 zveřejnila Finanční správa České republiky na svých internetových stránkách sdělení, ve kterém potvrdila, že pro účely stanovení základu daně z nabytí nemovitých věcí na základě sjednané ceny se do sjednané ceny nezahrnuje případná daň z přidané hodnoty (DPH), čemuž Finanční správa přizpůsobí svoji dosavadní praxi, která byla v některých případech opačná.
Přes svoje načasování však nelze toto stanovisko Finanční správy připisovat duchu uplynulých Vánoc. Jedná se totiž především o reakci Finanční správy na rozsudky Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního léta (č. j. 4 Afs 88/2017-35 a č. j. 7 Afs 301/2016-70), ve kterých NSS dospěl k názoru, že do základu daně z nabytí nemovitých věcí DPH zahrnout nelze.
Oba zmíněné rozsudky se však týkaly pouze starších případů, ve kterých byl poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí podle tehdy platné legislativy převodce. NSS tak vůbec neřešil případy, ve kterých si podle tehdy platné legislativy mohly smluvní strany ujednat, že poplatníkem daně bude namísto převodce nabyvatel nemovitosti. Proto nebylo ani zřejmé, jestli lze závěry NSS vztahovat i na aktuální právní úpravu, kdy v důsledku novely zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí je s účinností od 1. 11. 2016 poplatníkem daně z nabytí nemovitých věci vždy právě nabyvatel nemovité věci.
Finanční správa na nastalou situaci reagovala nejprve vydáním tiskové zprávy ze dne 5. 9. 2017, ve které zaujala stanovisko, že pro účely stanovení základu daně z nabytí nemovitých věcí na základě sjednané ceny nebude DPH do sjednané ceny zahrnovat pouze v případech, kdy byl v období od 1. 1. 2014 do 31. 10. 2016 poplatníkem této daně převodce. Tento svůj restriktivní přístup však Finanční správa nyní přehodnotila.
Nově tak bude Finanční správa závěry NSS o nezahrnování DPH do sjednané ceny pro účely stanovení základu daně z nabytí nemovitých věcí aplikovat na všechny případy nabytí nemovitostí, a to bez ohledu na to, kdo je poplatníkem daně. Uvedené se samozřejmě týká pouze případů, kdy nabývací hodnotou pro účely stanovení základu daně je sjednaná cena, převodce nemovité věci je plátcem DPH a zároveň sjednaná cena obsahuje DPH. Finanční správa bude tento nový přístup aplikovat na všechna doposud neskončená daňová řízení. V případě již ukončených daňových řízení, kde byla Finanční správou daň vyměřena ze sjednané ceny včetně DPH, mohou poplatníci ve lhůtě pro vyměření daně uplatnit svá práva podáním dodatečného daňového přiznání.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: jakub.kasl@bnt.eu
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




