Finanční správa nadělovala, aneb DPH se do základu daně z nabytí nemovitých věcí nezahrnuje
Dobrá zpráva pro ty, kdo si na Vánoce udělali radost pořízením nemovitosti, jejíž koupě podléhá DPH. Zaplatili méně na dani z nemovitých věcí, když Finanční správa přesně měsíc před Štědrým dnem vydala sdělení, ve kterém potvrzuje, že do základu daně z nabytí nemovitých věcí se DPH nezahrnuje.
Dne 24. 11. 2017 zveřejnila Finanční správa České republiky na svých internetových stránkách sdělení, ve kterém potvrdila, že pro účely stanovení základu daně z nabytí nemovitých věcí na základě sjednané ceny se do sjednané ceny nezahrnuje případná daň z přidané hodnoty (DPH), čemuž Finanční správa přizpůsobí svoji dosavadní praxi, která byla v některých případech opačná.
Přes svoje načasování však nelze toto stanovisko Finanční správy připisovat duchu uplynulých Vánoc. Jedná se totiž především o reakci Finanční správy na rozsudky Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního léta (č. j. 4 Afs 88/2017-35 a č. j. 7 Afs 301/2016-70), ve kterých NSS dospěl k názoru, že do základu daně z nabytí nemovitých věcí DPH zahrnout nelze.
Oba zmíněné rozsudky se však týkaly pouze starších případů, ve kterých byl poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí podle tehdy platné legislativy převodce. NSS tak vůbec neřešil případy, ve kterých si podle tehdy platné legislativy mohly smluvní strany ujednat, že poplatníkem daně bude namísto převodce nabyvatel nemovitosti. Proto nebylo ani zřejmé, jestli lze závěry NSS vztahovat i na aktuální právní úpravu, kdy v důsledku novely zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí je s účinností od 1. 11. 2016 poplatníkem daně z nabytí nemovitých věci vždy právě nabyvatel nemovité věci.
Finanční správa na nastalou situaci reagovala nejprve vydáním tiskové zprávy ze dne 5. 9. 2017, ve které zaujala stanovisko, že pro účely stanovení základu daně z nabytí nemovitých věcí na základě sjednané ceny nebude DPH do sjednané ceny zahrnovat pouze v případech, kdy byl v období od 1. 1. 2014 do 31. 10. 2016 poplatníkem této daně převodce. Tento svůj restriktivní přístup však Finanční správa nyní přehodnotila.
Nově tak bude Finanční správa závěry NSS o nezahrnování DPH do sjednané ceny pro účely stanovení základu daně z nabytí nemovitých věcí aplikovat na všechny případy nabytí nemovitostí, a to bez ohledu na to, kdo je poplatníkem daně. Uvedené se samozřejmě týká pouze případů, kdy nabývací hodnotou pro účely stanovení základu daně je sjednaná cena, převodce nemovité věci je plátcem DPH a zároveň sjednaná cena obsahuje DPH. Finanční správa bude tento nový přístup aplikovat na všechna doposud neskončená daňová řízení. V případě již ukončených daňových řízení, kde byla Finanční správou daň vyměřena ze sjednané ceny včetně DPH, mohou poplatníci ve lhůtě pro vyměření daně uplatnit svá práva podáním dodatečného daňového přiznání.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: jakub.kasl@bnt.eu
Další články
Lex kratom a povolení k prodeji na dálku: co návrh říká o už vydaných povoleních
Vládní návrh novely zákona o návykových látkách (sněmovní tisk 321) zakazuje prodej psychomodulačních látek na dálku a ruší kategorii povolení, na jejímž základě tento prodej dnes probíhá. Výslovné přechodné ustanovení k již vydaným povolením návrh neobsahuje.
Podpis je pravý. Směl zaměstnanec zavázat celou firmu?
Smlouva má správnou hlavičku, dohodnutou cenu i podpis obchodního manažera. Zákazník počítá s dodávkou. Pak přijde zpráva od jednatele: zaměstnanec překročil své oprávnění a společnost se proto smlouvou necítí vázána. Zní to přesvědčivě. Jenže porušení pravidel uvnitř firmy ještě nemusí znamenat, že závazek nevznikl.
Jak oslovit firmu, která není na prodej, aniž by vznikla právní a reputační rizika
Výrobce obalů by rád převzal menšího dodavatele, jehož majitel o prodeji nikdy veřejně nemluvil a firmu nikde nenabízí. Už první dopis nebo telefonát přitom může podle svého obsahu zahájit jednání o smlouvě, prozradit záměr kupujícího a znejistit lidi uvnitř oslovené firmy. Článek ukazuje, kde se tato rizika rodí a jak s nimi pracovat od prvního kontaktu.
Jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí: skutečně novela urychlí povolování staveb?
Stavět rychleji, předvídatelněji a bez zdlouhavého obstarávání stanovisek dotčených orgánů. To slibuje rozsáhlá novela zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), která byla v září 2026 podepsána prezidentem a nabyde účinnosti od 1. ledna 2027.
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.



