Finanční správa nadělovala, aneb DPH se do základu daně z nabytí nemovitých věcí nezahrnuje
Dobrá zpráva pro ty, kdo si na Vánoce udělali radost pořízením nemovitosti, jejíž koupě podléhá DPH. Zaplatili méně na dani z nemovitých věcí, když Finanční správa přesně měsíc před Štědrým dnem vydala sdělení, ve kterém potvrzuje, že do základu daně z nabytí nemovitých věcí se DPH nezahrnuje.
Dne 24. 11. 2017 zveřejnila Finanční správa České republiky na svých internetových stránkách sdělení, ve kterém potvrdila, že pro účely stanovení základu daně z nabytí nemovitých věcí na základě sjednané ceny se do sjednané ceny nezahrnuje případná daň z přidané hodnoty (DPH), čemuž Finanční správa přizpůsobí svoji dosavadní praxi, která byla v některých případech opačná.
Přes svoje načasování však nelze toto stanovisko Finanční správy připisovat duchu uplynulých Vánoc. Jedná se totiž především o reakci Finanční správy na rozsudky Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního léta (č. j. 4 Afs 88/2017-35 a č. j. 7 Afs 301/2016-70), ve kterých NSS dospěl k názoru, že do základu daně z nabytí nemovitých věcí DPH zahrnout nelze.
Oba zmíněné rozsudky se však týkaly pouze starších případů, ve kterých byl poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí podle tehdy platné legislativy převodce. NSS tak vůbec neřešil případy, ve kterých si podle tehdy platné legislativy mohly smluvní strany ujednat, že poplatníkem daně bude namísto převodce nabyvatel nemovitosti. Proto nebylo ani zřejmé, jestli lze závěry NSS vztahovat i na aktuální právní úpravu, kdy v důsledku novely zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí je s účinností od 1. 11. 2016 poplatníkem daně z nabytí nemovitých věci vždy právě nabyvatel nemovité věci.
Finanční správa na nastalou situaci reagovala nejprve vydáním tiskové zprávy ze dne 5. 9. 2017, ve které zaujala stanovisko, že pro účely stanovení základu daně z nabytí nemovitých věcí na základě sjednané ceny nebude DPH do sjednané ceny zahrnovat pouze v případech, kdy byl v období od 1. 1. 2014 do 31. 10. 2016 poplatníkem této daně převodce. Tento svůj restriktivní přístup však Finanční správa nyní přehodnotila.
Nově tak bude Finanční správa závěry NSS o nezahrnování DPH do sjednané ceny pro účely stanovení základu daně z nabytí nemovitých věcí aplikovat na všechny případy nabytí nemovitostí, a to bez ohledu na to, kdo je poplatníkem daně. Uvedené se samozřejmě týká pouze případů, kdy nabývací hodnotou pro účely stanovení základu daně je sjednaná cena, převodce nemovité věci je plátcem DPH a zároveň sjednaná cena obsahuje DPH. Finanční správa bude tento nový přístup aplikovat na všechna doposud neskončená daňová řízení. V případě již ukončených daňových řízení, kde byla Finanční správou daň vyměřena ze sjednané ceny včetně DPH, mohou poplatníci ve lhůtě pro vyměření daně uplatnit svá práva podáním dodatečného daňového přiznání.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: jakub.kasl@bnt.eu
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




