Články

Mnoho subjektů, ať už firem, živnostníků, spolků nebo jiných má pocit, že se jich pravidla pro ochranu osobních údajů netýkají, protože s žádnými nepracují. Přitom ale stačí, aby měli databázi potenciálních klientů, zákazníků, zaměstnanců, dárců a jiných podporovatelů, a to i kdyby se jednalo jen o jméno a e-mail nebo telefonní číslo, a již půjde o zpracování osobních údajů.

Druhá polovina příspěvku se v podrobnostech věnuje možnostem obrany manžela povinného při exekuci společného jmění manželů, a to vylučovací žalobě a návrhu na zastavení exekuce.

Evropská komise podala v závěru roku 2016 návrh nové směrnice COM 2016 723 o rámcích pro preventivní restrukturalizaci, druhé šanci a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení. Předkladatel v předmluvě zdůvodňuje potřebnost vydání směrnice nadměrnou zadlužeností osob, neboť podle dostupných údajů je v Evropské unii trvale v prodlení s platbami 11,4 % občanů, nicméně směrnice se paradoxně na řešení dluhové situace fyzických osob-nepodnikatelů nevztahuje. Co konkrétně návrh směrnice tedy přináší?

Situace ohledně veřejných zakázek není a nikdy nebude jednoduchá. Projít veřejnou zakázkou, připravit ji nebo podat nabídku je proces velmi náročný, administrativně i psychicky. S přicházející elektronizací je proces ještě náročnější, než jak jsme ho chápali doposud. Je to především proto, že je to nové a tedy o to složitější. Pro dnešní den jsem si vybrala tři témata, která považuji aktuálně za nejvíce problematická.

Novela exekučního řádu účinná od 1. 7. 2015 opět provedla řadu změn ohledně exekučního postihu společného jmění manželů a majetku manžela povinného, a to zejména za účelem sjednocení hmotného a procesního práva, které se touto problematikou zabývá. Jelikož autorka za dobu své praxe zaznamenává snahu zákonodárce nespočetnými novelami exekučního řádu upravit možnost postihu společného jmění manželů, případně i výlučného majetku nedlužného manžela, vnímá tak postih společného jmění manželů jako Achillovu patu exekučního řízení a pokládá za nutnost tímto článkem zhodnotit především exekuční postih společného jmění manželů a výlučného majetku manžela povinného, samotné postavení manžela povinného v exekučním řízení a s tím spojenou možnost obrany s ohledem na aktuální právní úpravu, jak ji přinesla novela exekučního řádu a občanského řádu zákonem č. 139/2015 Sb., při komparaci s právními úpravami minulými a judikaturou.

Od 1. 7. 2017 se pojem „přestupek“ nově používá nejenom pro správní delikty fyzických osob, ale také pro správní delikty osob právnických a podnikajících osob fyzických. To je jedna z hlavních změn, kterou přináší dva zákony nahrazující dosavadní zákon o přestupcích z roku 1990. Cílem této změny má být především sjednocení právní úpravy správněprávní odpovědnosti.

Podle ust. § 1140 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, čili s někým vlastnit dohromady nějakou věc. Spoluvlastník může dle ust. § 1140 odst. 2 občanského zákoníku kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Novým institutem, který zavedl občanský zákoník, je odklad zrušení spoluvlastnictví. Tento příspěvek se bude zabývat ust. § 1155 občanského zákoníku, jehož smyslem je odklad zrušení spoluvlastnictví na základě rozhodnutí soudu.

Dnes jsem si připravil téma, které je poněkud obskurní. Volba práva ve smlouvách je vždy až vzadu a na první pohled vypadá pouze jako kudrlinka. Ubezpečuji ale, že i tato drobnost vás může dostat na zcela jinou úroveň vln a větru, nebo zpět do normální situace.

Novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, mění řadu aspektů insolvenčního řízení. V následujícím textu uvádíme vybrané změny obecné části insolvenčního zákona dle novely, která nabyla účinnosti dne 1. 7. 2017.

„Často se stává, že arbitrážní specialista se k věci dostane poměrně pozdě, až ve chvíli, kdy jsou už všechny jiné možnosti řešení sporu vyčerpané,“ upozorňuje Rostislav Pekař, partner pražské pobočky advokátní kanceláře Squire Patton Boggs a odborník na investiční arbitráže, který byl jedním z přednášejících na mezinárodní letní akademii pořádané European Centre For Career Education. Jakým výzvám v současnosti čelí investiční arbitráže nebo jak postupovat při sjednávání rozhodčí doložky se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Němcům, kteří žijí více než 25 let v zahraničí, hrozí ztráta volebního práva. Všichni Němci žijící v zahraničí musí do 3. září 2017 zažádat o zápis do volebního seznamu, jinak pro příští volby do Spolkového sněmu dne 24. září 2017 ztrácí své volební právo!

Řízení proti uprchlému je zvláštní typ řízení upravený trestním řádem, který výjimečně umožňuje vést trestní řízení v nepřítomnosti obviněného, a to z důvodu, že se trestnímu stíhání vyhýbá pobytem v cizině, nebo tím, že se skrývá. Vzhledem k tomu, že se jedná o ultimativní prostředek nabízený trestním řádem, pro jehož aplikaci musí být splněna celá řada podmínek, bývají příslušné orgány k jeho použití spíše zdrženlivé, neboť rozhodnout, zda jsou či nejsou plněny podmínky pro vedení řízení proti uprchlému, může být dosti obtížné.

V obchodním styku často dochází k situacím, kdy pohledávky nejsou uhrazené dlouhou dobu po splatnosti. Důvodů může být hned několik, a to od platební neschopnosti dlužníka, účelného jednání, až po neshody ohledně výše faktury. Dopad je však u všech těchto situací stejný: věřiteli zůstává v rozvaze pohledávka, která může zkreslit věrný obraz účetnictví společnosti.

Svůj dnešní příspěvek zaměřím na problematiku daňových podvodů a jejich reflexi v daňovém důkazním řízení i v řízení před správními soudy. Toto téma je i značně medializované. Objeví-li se v médiích téma z daňového řízení, často je spojeno právě s problematikou DPH.

Druhá část příspěvku se podrobně věnuje všem povinnostem, které zaměstnavateli vznikají při zpracování osobních údajů uchazečů o práci podle ZOOÚ, a zároveň je srozumitelně ilustruje na názorných příkladech.

Erasmus program slaví v roce 2017 celých 30 let od svého vzniku a podle mého názoru patří k jedněm z nejúspěšnějších aktivit, které EU v rámci procesu sbližování občanů uvnitř Unie založila, ale především udržela.

Každý zaměstnavatel již před uzavřením pracovního poměru s novými zaměstnanci shromažďuje osobní údaje, které mu mají umožnit výběr vhodného kandidáta na hledané pozice. Často však zaměstnavatelé požadují řadu údajů, které pro potřeby výběrového řízení nepotřebují nebo které ani vyžadovat nesmějí.

V období prázdnin neboli v meruňkovo-okurkové sezoně jsem se dostal k tomu, abych svýma očima zhodnotil již 7. ročník kongresu Právní prostor, který se konal v závěru dubna na tradičním místě hotelu Jezerka v blízkosti Sečské přehrady.

Nový zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže reaguje na legislativu přijatou na úrovni EU. Cílem nového zákona je významně zlepšit a usnadnit způsob, jakým se osoby poškozené porušením soutěžního práva mohou domáhat náhrady škody u vnitrostátních soudů. Subjektům, kterým byla způsobena škoda, se přijetím návrhu zákona významně zlepší procesní postavení při ochraně jejich práv zaručených soutěžním právem.

Ústavní soud se ve svém nálezu IV. ÚS 1146/16[1] ze dne 20. června 2017 vyjádřil k charakteru společnosti ČEZ a.s. ve vztahu k ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a konstatoval, že společnost ČEZ a.s. se pro účely tohoto ustanovení nepovažuje za povinný subjekt.

"Potřebujeme se nadechnout. Stát nás drtí nárůstem povinností, nedorovnal a snížil odměny, upírá nám možnosti přivýdělku, přitom naše úřady zatěžuje rostoucími náklady na provoz a vedení úřadů," podotýká soudní exekutor JUDr. Lukáš Jícha, vedoucí Exekutorského úřadu Přerov. O nedostatcích systému exekucí v Česku, dopadech snížení exekutorského tarifu či obsazování uvolněných úřadů si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.

Za svůj velký úkol, a nejen dnešní, považuji vzbudit vaši pozornost o téma výběru soudců. Za jeden z mých největších neúspěchů za svého působení v Soudcovské unii považuji to, že se mi stále nedaří přesvědčit ty klíčové osoby, zejména předkladatele zákonů, že tato oblast je pro činnost soudů určující.

Druhá část příspěvku se věnuje omezení či zákazu styku rodiče s nezletilým dítětem v souvislosti s omezením či zbavením rodičovské odpovědnosti, omezení nebo zákaz styku z důvodů na straně dítěte, způsobům omezení styku druhého rodiče s dítětem, zákazu styku druhého rodiče s dítětem a nakonec zrušení zákazu či omezení styku druhého rodiče s dítětem.

Nedávný nález Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 190/15 ze dne 22. září 2016 značně zpochybnil dosavadní ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu týkající se souběhu funkcí statutárního orgánu s pracovním poměrem ve společnosti. K Nálezu Ústavního soudu se nedávno vyjádřil Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3613/2015 ze dne 19. ledna 2017. V něm však nepřípustnost souběhu funkcí opět potvrdil.

Za obvyklých okolností je v zájmu dítěte, aby se stýkalo co nejvíce s oběma rodiči. Z těchto důvodů je proto v zákoně výslovně vymezeno právo dítěte, které je v péči jen jednoho rodiče, stýkat se osobně s druhým rodičem. Mohou však nastat situace, kdy je třeba styk rodiče s dítětem omezit nebo dokonce zakázat, přičemž důvody k tomuto zásahu mohou být jak na straně rodiče, tak na straně dítěte.