Účtenková loterie porušuje právo na ochranu osobních údajů
Od začátku října funguje takzvaná účtenková loterie. Ministerstvo financí chce s její pomocí motivovat lidi, aby žádali vydání účtenky, a tím donutili prodejce podléhající EET poctivě registrovat tržby. Loterie bude fungovat minimálně jeden rok. Každý měsíc se budou losovat náhodné účtenky, hlavní výhra bude až milion korun. Státu hrozí obrovské pokuty za sběr neadekvátního množství osobních údajů.
Osoba, která se chce zúčastnit loterie, musí zadat požadované údaje z účtenky na webové stránce www.uctenkovka.cz, nebo použít mobilní aplikaci Účtenkovka, která si údaje zapíše z fotografie účtenky.
Mezi povinné údaje patří také DIČ obchodníka, který účtenku vystavil. V případě, že jde o fyzickou osobu podnikatele, určuje se DIČ na základě jeho rodného čísla, což je stanoveno v § 130 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu.
Rodné číslo bezesporu představuje osobní údaj, jehož zneužití představuje riziko pro práva a svobody fyzických osob. A právě shromažďování rodného čísla/DIČ a jeho použití pro účely loterie představuje zásadní problém.
Účtenkovka porušuje současnou i budoucí legislativu
Ministerstvo financí shromažďuje osobní údaje bez souhlasu subjektu údajů (fyzických osob, kterým rodné číslo/DIČ patří), předává je ve velkém množství soukromé firmě za účelem slosování a o zpracování osobních údajů subjekty vůbec neinformuje. Přitom zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, povinnost informovat subjekty údajů vysloveně ukládá.
Zmíněný zákon v § 11 uvádí: „(1) Správce je při shromažďování osobních údajů povinen subjekt údajů informovat o tom, v jakém rozsahu a pro jaký účel budou osobní údaje zpracovány, kdo a jakým způsobem bude osobní údaje zpracovávat a komu mohou být osobní údaje zpřístupněny, nejsou-li subjektu údajů tyto informace již známy…“
Účtenková loterie porušuje i § 5, odst. 1, písmeno d): „Správce je povinen shromažďovat osobní údaje odpovídající pouze stanovenému účelu a v rozsahu nezbytném pro naplnění stanového účelu.“
Není jasné proč ministerstvo financí a soukromá firma, kterou si ministerstvo najalo, shromažďují obrovské množství údajů, které je zcela neadekvátní vzhledem k účelu loterie. Loterie by mohla bez problému fungovat i bez zpracování DIČ. Na Slovensku podobná loterie běží také a DIČ není využíváno.
Zajímavé je, že Úřad pro ochranu osobních údajů se na sklonku minulého roku v souvislosti se zavedením EET vyjadřoval na téma možnosti zneužití DIČ obsahujících rodná čísla. ÚOOÚ ve zveřejněné zprávě uvádí: „… ten, kdo účtenku obdrží, nemůže s takto získaným rodným číslem libovolně zacházet. Pokud by s ním dále neoprávněně nakládal nebo číslo neoprávněně využíval, dopustil by se přestupku či jiného správního deliktu podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech…“
Když to shrneme, tak Ministerstvo financí svou účtenkou loterií porušuje zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, a dále porušuje zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Od 25. května 2018 bude také obzvlášť závažným způsobem porušovat obecné nařízení o ochraně osobních údajů GDPR, které zpřísňuje pravidla pro nakládání s osobními udají a stanovuje sankce za jejích porušení do výše 20 milionů EUR.
Pokud Úřad pro ochranu osobních údajů rozhodne, že k porušení práva na ochranu osobních údajů skutečně došlo, udělí Ministerstvu financí pokutu. Ta bude pochopitelně hrazena z veřejných prostředků, tedy z peněz nás všech.
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.



