Články

Výše a četnost záloh se liší u jednotlivých daňových poplatníků.

Nedodržení technických norem při instalaci elektrárny může způsobit škody za miliony. Tak tomu bylo i v našem nedávném případu - sporu mezi zhotovitelem (dodavatelem) fotovoltaické elektrárny (FVE) a jeho zákazníkem. Jedná se téměř o modelový příklad odpovědnosti zhotovitele za vady FVE a za škodu způsobenou těmito vadami. Vyvstalo v něm několik otázek, v nichž by měl mít jasno každý, kdo zvažuje nákup FVE na klíč.

V oblasti průmyslových práv se již řadu let setkáváme s problémem podvodů, které provádí nejrůznější české, ale i zahraniční společnosti. Stejně jako např. s podvodnými emaily od falešných exekutorů dochází k těmto podvodům v určitých vlnách, přičemž podvodníci se tváří pokaždé o něco důvěryhodněji a pro běžnou veřejnost může být velmi obtížné podvod odhalit.

„Mám obavy, aby novela nevedla k další rezignaci věřitelů na prosazování jejich nároků v rámci insolvenčních řízení,“ říká k novele insolvenčního zákona Mgr. Pavel Pravda, zakládající partner pražské pobočky advokátní kanceláře bnt attorneys-at-law s.r.o. K jeho hlavním odborným specializacím patří obchodní právo včetně M&A, právo nemovitostí, energetické právo a veřejné zakázky. V rámci své praxe se podílel na řadě významných projektů, zejména v oblasti energetiky, zdravotnictví a nemovitostí. Aktivně se věnuje rovněž publikační a přednáškové činnosti.

Koncem roku 2016 vydal ÚOHS první rozhodnutí podle § 19a zákona o ochraně hospodářské soutěže, který zakazuje narušování soutěže orgány veřejné správy. V příspěvku tento případ přiblížíme a zodpovíme též otázku, na která jednání (z hlediska substantivního i z hlediska formy) může toto ustanovení dopadat.

V současnosti není sporu o tom, zda odpovědnost za správní delikt provozovatele vozidla zanikla, jestliže k jeho spáchání došlo více než rok před novelizací zákona o silničním provozu (7. 11. 2014). Správní soudy nicméně rozdílně posuzují okamžik zániku odpovědnosti za správní delikt provozovatele vozidla, který byl spáchán méně než rok před novelizací zákona o silničním provozu (7. 11. 2014).

V případě, kdy dochází ke zrušení spoluvlastnictví soudem, rozhoduje tento zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Není-li dobře možné společnou věc rozdělit, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

Zajišťovací příkaz dle § 167 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), představuje v rukou správce daně velmi účinný nástroj pro dosažení cíle správy daní.[1] Na druhou stranu jeho neuváženou aplikací je možné závažným způsobem paralyzovat či nevratně ekonomicky zlikvidovat adresáty tohoto správního rozhodnutí.

Kauza přetáčených tachometrů se po třech letech dostala až k Nejvyššímu správnímu soudu, který v lednu 2017 konečně rozhodl ve sp. zn. 9 As 93/2016[1], zda byla pokuta udělená Českou obchodní inspekcí (ČOI) největšímu českému autobazaru v souladu s právními předpisy.

Nulová tolerance alkoholu na pracovišti? Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu nemusí být malé množství alkoholu v krvi důvodem pro výpověď.

Médii proběhla nedávno zpráva, že už i v ČR byla podána první žaloba spotřebitelů na některé automobilky koncernu Volkswagen v kauze vozidel s dieselovými motory vybavenými nedovoleným softwarem umožňujícím snižovat emise oxidů dusíku při laboratorním testování, aby vozy plnily předepsané hodnoty.[1] Co však ve veřejných debatách dosud nezaznělo, je otázka možného brzkého promlčení uplatňovaných nároků.

Zákon o pobytu cizinců (zákon č. 326/1999 Sb.) v ustanovení § 15a definuje rodinného příslušníka. V praxi mohlo být ustanovení, a to ustanovení § 15a odst. 3 písm. b) zákona o pobytu cizinců ve znění do 17. 12. 2015 (ve znění do 31. 12. 2010 bylo obsahově shodné ustanovení situováno v § 15a odst. 4 písm. b), obtížné interpretovat, jelikož obsahovalo poměrně nejednoznačný a široký (neurčitý) pojem – vztah obdobný rodinnému.

Dne 20. 4. 2017 nabyla účinnosti poměrně rozsáhlá novela zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Novela především implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2014/26/EU ze dne 26. 2. 2014 o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a o udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu. Dle důvodové zprávy je jejím hlavním cílem „dosáhnout komplexní a vyvážené právní úpravy práv a povinností v oblasti autorského práva, především ohledně kolektivní správy práv.“

Na podzim 2016 spatřilo světlo světa rozhodnutí SDEU, které řeší přípustnost hypertextových odkazů vedoucích na internetu k dílům chráněným autorským právem. Toto rozhodnutí významným způsobem dotvořilo podmínky pro užívání hypertextových odkazů. Osoby, které na své stránky umísťují hypertextové odkazy za účelem dosažení zisku, si nově musí dávat větší pozor, kam a na co odkazují.

Novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění (dále jen „zákon o zaměstnanosti”), která se aktuálně nachází v Poslanecké sněmovně ve 3. čtení, má přinést důležité legislativní změny především v oblasti regulatoriky agentur práce, zvýšení podpory tzv. společensky účelných pracovních míst či zpřísnění podmínek pro výkon nekolidujících zaměstnání.

Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody je institutem trestního práva, jenž je dle odborné literatury prostředkem k dovršení nápravy a resocializace odsouzeného. V českém právním řádu je tento institut upraven v § 88 a násl. trestního zákoníku a dále také v § 331 a násl. trestního řádu. O podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody rozhoduje soud na návrh státního zástupce nebo ředitele věznice, v níž se vykonává trest, na žádost odsouzeného nebo i bez takové žádosti, a to ve veřejném zasedání. Soud může o podmíněném propuštění odsouzeného rozhodnout pouze za podmínky, že jsou kumulativně splněny zákonné podmínky vymezené v § 88 trestního zákoníku.

Snahy Evropské Unie o docílení harmonizace právních předpisů v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících nadále pokračují. Už ve Strategii pro jednotný digitální trh EU zdůraznila potřebu „absorbovat“ rozdíly mezi jednotlivými národními právními úpravami. Jedním z výsledků je návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu, který vyvolává řadu diskuzí ohledně dopadů některých ustanovení. Zejména se jedná o nejasný vztah článku 13 návrhu směrnice s článkem 15 směrnice o elektronickém obchodu. Znění článku 13 v navrhovaném znění vnáší značnou míru nejistoty ohledně režimu vyloučení odpovědnosti poskytovatelů služeb informační společnosti.

Již za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, byla problematika formy plné moci předmětem častých diskuzí. Tyto ani po rekodifikaci soukromého práva neustaly, ba naopak získaly na intenzitě, a to především s ohledem na dikci § 441 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“), jež zapříčinila v praxi, zejména v korporátní oblasti, nemalé problémy.

Ústavní soud se jedním ze svých nedávných rozhodnutí zcela jasně vyslovil proti bezdůvodným a nepoctivým insolvenčním návrhům. Zároveň soudům nižších stupňů připomenul, že insolvenční zákon skýtá dostatečnou ochranu proti insolvenčním návrhům, u kterých existuje pochybnost o jejich oprávněnosti nebo věcné správnosti, a je proto na obecných soudech, aby tato ustanovení zákona využily.

Zaměstnavatel má podle § 226 zákoníku práce povinnost zajistit bezpečnou úschovu svršků a ostatních osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání. Na toto ustanovení pak navazuje úprava odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou na těchto věcech, resp. povinnosti zaměstnavatele k náhradě škody.

Mnohým se doma práší na certifikát o vlastnictví pozemku na Měsíci. Bystrý čtenář si tak jistě klade otázku: jaké důsledky pro mne z toho plynou?

Ustanovení § 19 občanského zákoníku („OZ“) přebralo z § 16 rakouského obecného občanského zákoníku (ABGB) jednu ze základních zásad moderní demokratické společnosti spočívající v přiznání vrozených, samotným rozumem a citem poznatelných přirozených práv každému člověku. Úprava výkonu a ochrany nezadatelných přirozených práv se nachází především v § 81 a násl. OZ, které se věnují osobnostním právům člověka.

Prezident republiky podepsal 14. února 2017 rozsáhlou novelu insolvenčního zákona, která zásadním způsobem mění řadu aspektů insolvenčního řízení, od zajištění podmíněných pohledávek (včetně bankovních záruk), přes posouzení platební neschopnosti firem a insolvenčních návrhů, až po oddlužení. Novela, jejíž ambicí má být mimo jiné i lepší ochrana firem proti šikanózním návrhům věřitelů nebo vyjasnění, kdy je vlastně podnik v úpadku, bude účinná počátkem čtvrtého měsíce po jejím zveřejnění ve Sbírce zákonů a ovlivní tak průběh insolvenčního řízení zřejmě už od 1. července 2017.

Alan se pohodlně usadil v rozložitém křesle, do úst si vložil kávovou tabletu a rozevřel První mezigalaktický deník. Ten hned na titulní stránce hlásal obrovskými písmeny: KOLONIE STÁLE BEZ KONTAKTU, BUDE ZAHÁJEN SOUD SE ZEMÍ...

Všichni to čekali, ale nikdo nevěděl, kdy k tomu dojde a jak to bude probíhat. Inu, napětí je u konce – na sklonku loňského roku parlament poprvé novelizačním rýčem prorazil panenskou povrchovou skrývku planety NOZ a zasel do ní první semínka z jistě dlouhé řady budoucích změn.