Nezapomeňte na zveřejnění účetní závěrky
Zveřejnit účetní závěrku je třeba ve sbírce listin, jinak se podle zákona o účetnictví dopustíte správního deliktu.
Účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, jsou povinny zveřejnit ve sbírce listitn účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu.
Novelou zákona o účetnictví došlo k rozdělení účetních jednotek podle velikosti jejich aktiv, obratu a průměrného počtu zaměstnanců do čtyř kategorií: mikro, malé, střední a velké účetní jednotky. Podle tohoto rozdělení sestavují společnosti účetní závěrku v plném nebo ve zkráceném rozsahu. Účetní závěrka se tedy uveřejňuje v rozsahu, v jakém byla sestavena. Pokud má účetní jednotka povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, pak uveřejňuje účetní závěrku v takovém rozsahu, ve kterém byla ověřena. Malé a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nově nemusejí uveřejňovat výkaz zisku a ztráty.
Společnosti, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, ji zveřejní do 30 dnů po ověření auditora a schválení statutárním orgánem, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky.
Účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, ji za účetní období, které započalo v roce 2015, uloží do sbírky listin nejpozději do 30. listopadu 2017.
Listiny k založení do sbírky listin se zasílají rejstříkovému soudu příslušnému podle sídla společnosti, a to v datovém formátu PDF. Každá jednotlivá listina se předává jako jeden PDF dokument. Není tedy možné rozdělit jednu listinu do více dokumentů ani sloučit více listin do jednoho PDF dokumentu. Dokumenty je možné zasílat na rejstříkový soud datovou schránkou, e-mailem, prostřednictvím online podání, popř. na technických nosičích dat.
Pokud účetní jednotka neuloží účetní závěrku do sbírky listin, dopouští se správního deliktu, za který lze uložit pokutu až do výše 3 % hodnoty aktiv účetní jednotky.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: monika.baliharova@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



