Nezapomeňte na zveřejnění účetní závěrky
Zveřejnit účetní závěrku je třeba ve sbírce listin, jinak se podle zákona o účetnictví dopustíte správního deliktu.
Účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, jsou povinny zveřejnit ve sbírce listitn účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu.
Novelou zákona o účetnictví došlo k rozdělení účetních jednotek podle velikosti jejich aktiv, obratu a průměrného počtu zaměstnanců do čtyř kategorií: mikro, malé, střední a velké účetní jednotky. Podle tohoto rozdělení sestavují společnosti účetní závěrku v plném nebo ve zkráceném rozsahu. Účetní závěrka se tedy uveřejňuje v rozsahu, v jakém byla sestavena. Pokud má účetní jednotka povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, pak uveřejňuje účetní závěrku v takovém rozsahu, ve kterém byla ověřena. Malé a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nově nemusejí uveřejňovat výkaz zisku a ztráty.
Společnosti, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, ji zveřejní do 30 dnů po ověření auditora a schválení statutárním orgánem, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky.
Účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, ji za účetní období, které započalo v roce 2015, uloží do sbírky listin nejpozději do 30. listopadu 2017.
Listiny k založení do sbírky listin se zasílají rejstříkovému soudu příslušnému podle sídla společnosti, a to v datovém formátu PDF. Každá jednotlivá listina se předává jako jeden PDF dokument. Není tedy možné rozdělit jednu listinu do více dokumentů ani sloučit více listin do jednoho PDF dokumentu. Dokumenty je možné zasílat na rejstříkový soud datovou schránkou, e-mailem, prostřednictvím online podání, popř. na technických nosičích dat.
Pokud účetní jednotka neuloží účetní závěrku do sbírky listin, dopouští se správního deliktu, za který lze uložit pokutu až do výše 3 % hodnoty aktiv účetní jednotky.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: monika.baliharova@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




