Nezapomeňte na zveřejnění účetní závěrky
Zveřejnit účetní závěrku je třeba ve sbírce listin, jinak se podle zákona o účetnictví dopustíte správního deliktu.
Účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, jsou povinny zveřejnit ve sbírce listitn účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu.
Novelou zákona o účetnictví došlo k rozdělení účetních jednotek podle velikosti jejich aktiv, obratu a průměrného počtu zaměstnanců do čtyř kategorií: mikro, malé, střední a velké účetní jednotky. Podle tohoto rozdělení sestavují společnosti účetní závěrku v plném nebo ve zkráceném rozsahu. Účetní závěrka se tedy uveřejňuje v rozsahu, v jakém byla sestavena. Pokud má účetní jednotka povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, pak uveřejňuje účetní závěrku v takovém rozsahu, ve kterém byla ověřena. Malé a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nově nemusejí uveřejňovat výkaz zisku a ztráty.
Společnosti, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, ji zveřejní do 30 dnů po ověření auditora a schválení statutárním orgánem, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky.
Účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, ji za účetní období, které započalo v roce 2015, uloží do sbírky listin nejpozději do 30. listopadu 2017.
Listiny k založení do sbírky listin se zasílají rejstříkovému soudu příslušnému podle sídla společnosti, a to v datovém formátu PDF. Každá jednotlivá listina se předává jako jeden PDF dokument. Není tedy možné rozdělit jednu listinu do více dokumentů ani sloučit více listin do jednoho PDF dokumentu. Dokumenty je možné zasílat na rejstříkový soud datovou schránkou, e-mailem, prostřednictvím online podání, popř. na technických nosičích dat.
Pokud účetní jednotka neuloží účetní závěrku do sbírky listin, dopouští se správního deliktu, za který lze uložit pokutu až do výše 3 % hodnoty aktiv účetní jednotky.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: monika.baliharova@bnt.eu
Další články
Srážka se zvěří není výjimečná. Na co si dát pozor a jak postupovat po nehodě
Stačí okamžik a srážka se zvěří může způsobit vážné poškození vozidla. Riziko však nespočívá pouze v samotném střetu. Ke škodě může dojít i při snaze nehodě zabránit, například při vyhýbacím manévru. Způsob, jakým škoda vznikla, přitom může mít význam pro její posouzení z hlediska pojištění. Důležitou roli proto hraje rozsah sjednaného pojištění, jeho konkrétní podmínky i správný postup bezprostředně po nehodě.
Černá skříňka českého školství: Alokační algoritmus DiPSY ve světle GDPR a judikatury SDEU
Zavedení centrálního alokačního algoritmu do přijímacího řízení na střední školy znamenalo revoluci v obsazování volných kapacit a konec taktického podávání zápisových lístků. Kdo však o přijetí uchazeče skutečně rozhoduje?
EET 2.0 Nová elektronická evidence tržeb
Nová elektronická evidence tržeb se zavádí od 1. 1. 2027; má být jednodušší a modernější. Co všechno je potřeba vědět?
Kamerové systémy na pracovišti jako kontrolní priorita inspekce práce v roce 2026
Kamerový systém na pracovišti bývá vnímán především jako téma ochrany osobních údajů. Program kontrolních akcí Státního úřadu inspekce práce na rok 2026 ale řadí kontroly zaměřené na používání kamerových systémů na pracovištích mezi pět hlavních priorit kontrolní činnosti, a to společně s cílenými kontrolami odměňování zaměstnanců. Ochrana osobních práv zaměstnanců je zároveň samostatnou kontrolní oblastí v rámci pracovněprávních vztahů.
Od nejnižší ceny k nejlepší hodnotě aneb inovativní zadávání IT veřejných zakázek
Zatímco výběr IT systémů podle nejnižší ceny často vede k technologickému dluhu a závislosti na jediném dodavateli, hodnocení založené na kvalitě umožňuje veřejné správě získat funkční řešení na míru. Praktický návod a poznatky z rozhodovací praxe ÚOHS ukazují, jak správně nastavit kvalitativní kritéria i proces hodnocení tak, aby zakázka byla právně neprůstřelná a přinesla nejlepší poměr ceny a výkonu.




