Přivýdělek v rámci mateřské a rodičovské dovolené
Zaměstnanci a zaměstnankyně se často v době čerpání mateřské či rodičovské dovolené zajímají o možnost přivýdělku, a to ať už u zaměstnavatele, u něhož byli před nástupem na mateřskou / rodičovskou dovolenou v pracovním poměru, nebo jinde.
Zároveň však chtějí zachovat svůj nárok na dávky, které při čerpání mateřské / rodičovské dovolené pobírají.
V této souvislosti je nutné rozlišovat mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou, a tedy i peněžitou podporu v mateřství a rodičovským příspěvkem. Jde totiž o odlišné překážky v práci na straně zaměstnance a odlišné druhy peněžitých dávek, pro které platí zároveň odlišná pravidla pro možnost výdělečné práce v průběhu jejich pobírání. Stejně tak je nutné si uvědomit, že zaměstnankyně nemají vždy v průběhu trvání mateřské dovolené nárok na peněžitou podporu v mateřství, a také to, že ne vždy se pobírání rodičovského příspěvku kryje s obdobím, kdy zaměstnanci čerpají rodičovskou dovolenou.
Mateřská dovolená
Mateřská dovolená přísluší pouze zaměstnankyni, a to v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě. Délka mateřské dovolené je 28 týdnů, případně 37 týdnů v případě porodu dvou a více dětí.
Rodičovská dovolená
Na rodičovskou dovolenou k prohloubení péče o dítě pak mají nárok jak zaměstnankyně, tak zaměstnanec. Zaměstnankyni přísluší po skončení mateřské dovolené a zaměstnanci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, nejdéle však do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.
Peněžitá pomoc v mateřství
Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) je dávkou nemocenského pojištění. Podmínky pro vznik nároku na PPM upravuje zákon o nemocenském pojištění. Nárok na PPM může mít jak zaměstnanec, tak zaměstnankyně.
Podmínkou je pak účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních 2 letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (do této doby se započítávají i např. doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole a konzervatoři jako přípravy na budoucí povolání, pokud je studium úspěšně dokončeno); a u osob samostatně výdělečně činných navíc také účast na dobrovolném nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných alespoň po dobu 180 dnů v období 1 roku před porodem a zaplacené pojistné.
PPM se poskytuje po tzv. podpůrčí dobu. Podpůrčí doba činí 28 týdnů pro ženu, která porodila 1 dítě, a 37 týdnů pro ženu, která porodila dvojčata a vícerčata. U převzetí dítěte do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, úmrtí nebo nemoci matky nebo na základě dohody s matkou dítěte, může podpůrčí doba činit maximálně 22 týdnů, resp. 31 týdnů. Dohodu o péči o dítě lze uzavřít nejdříve po 6 týdnech po porodu dítěte.
PPM se poskytuje za kalendářní dny, a to ve výši 70 % denního vyměřovacího základu, který je redukován v rámci 3 redukčních hranic.
Pokud zaměstnankyni nevznikne nárok na PPM, bude jí již v době čerpání mateřské dovolené od porodu dítěte (nikoli před) vyplácena dávka státní sociální podpory – rodičovský příspěvek. Obdobně to platí i pro zaměstnance, který však vždy čerpá rovnou již rodičovskou dovolenou.
Práce při pobírání PPM
Pokud zaměstnanci pobírají PPM, tedy ve většině případů v době čerpání mateřské dovolené matky, resp. odpovídající rodičovské dovolené otce, a chtějí si pobírání této dávky zachovat, nesmí vykonávat práci, ze které jim dávka náleží.
V praxi to znamená, že nemůžou v době pobírání PPM vykonávat stejnou práci, ze které se odvádělo pojistné na nemocenské pojištění a ze kterého se také vypočítávala výše PPM. Osoby samostatně výdělečně činné pak nemohou po dobu pobírání PPM vykonávat samostatnou výdělečnou činnost osobně vůbec.
Zaměstnanci ale mohou v době pobírání PPM vykonávat práci na základě DPP nebo DPČ, případně mohou uzavřít se svým zaměstnavatelem další pracovní smlouvu na jiný druh práce, než mají sjednaný v platné pracovní smlouvě (ze které se odvádělo pojistné). Stejně tak mohou uzavřít pracovní smlouvu s novým zaměstnavatelem. Pokud však nedošlo předtím k rozvázání předchozího pracovního poměru, je nutné splnit zákoníkem práce stanovený zákaz vykonávání (vedle svého zaměstnání) výdělečné činnosti, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele bez jeho předchozího písemného souhlasu.
Rodičovský příspěvek
Rodičovský příspěvek je dávkou státní sociální podpory. Tato dávka není závislá na žádné účasti na pojištění. Rodičovský příspěvek přísluší vždy jen jednomu z rodičů, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině.
Celková výše rodičovského příspěvku činí 220 000 Kč a musí být vyplacena nejdéle do 4 let věku dítěte. Výši rodičovského příspěvku si mohou rodiče v některých případech volit. Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění.
Rodičovský příspěvek náleží po ukončení pobírání PPM, případně od narození dítěte v případě, že zaměstnankyně či zaměstnanec nemá na PPM nárok.
Podmínka osobní celodenní a řádné péče pro nárok na rodičovský příspěvek po celý kalendářní měsíc se považuje za splněnou, pokud rodič zajistí péčí o dítě jinou zletilou osobou (například prarodičem nebo „paní na hlídání“), případně pokud dítě mladší 2 let navštěvuje jesle nebo školku maximálně 46 hodin za kalendářní měsíc (v případech zdravotního postižení dítěte nebo rodiče až 6 hodin denně). Docházka dětí starších 2 let ve školkách se nesleduje.
Práce při pobírání rodičovského příspěvku
Na rozdíl od přivýdělku při pobírání PPM není práce při pobírání rodičovského příspěvku omezena. Pobírání rodičovského příspěvku není ani závislé na čerpání rodičovské dovolené.
Pokud zaměstnankyně či zaměstnanec splní výše uvedenou podmínku – osobní celodenní řádné péče o dítě (včetně zajištění péče jinou osobou či návštěv jeslí nebo školky v rozsahu výše uvedeném), má nárok na pobírání rodičovského příspěvku, i když se vrátí na plný (případně po dohodě se zaměstnavatelem na zkrácený) úvazek do práce podle původní pracovní smlouvy – tedy na stejný druh práce.
Zaměstnanci mohou při pobírání rodičovského příspěvku konat pro svého zaměstnavatele i jinou práci, a to na základě DPP nebo DPČ (v tomto případě musí jít o jiný druh práce), případně na základě (dočasné) změny nebo nově uzavřené pracovní smlouvy. Stejně tak mohou uzavřít pracovněprávní vztah s jiným zaměstnavatelem – i v takovém případě platí výše zmíněný zákaz vykonávat vedle svého zaměstnání výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, bez jeho předchozího písemného souhlasu. Také osoby samostatně výdělečně činné mohou při pobírání rodičovského příspěvku vykonávat svou samostatnou výdělečnou činnost bez omezení, tedy i osobně.
Více ohledně PPM a rodičovském příspěvku na webových stránkách ČSSZ a Integrovaném portálu MPSV:
http://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/penezita-pomoc-v-materstvi.htm
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




