Články

Ve druhé části příspěvku se autorka zabývá možnostmi správního uvážení při aplikaci § 14 zákona o azylu v procesu rozhodování o poskytnutí humanitárního azylu.

Novela insolvenčního zákona (IZ), (zákon č. 64/2017), opět označovaná jako „velká“ novela, vstupuje v účinnost 1. července 2017. Změny vyjasňují mezinárodní a místní příslušnost insolvenčních soudů, upravena je domněnka o platební schopnosti, nová pravidla platí pro podávání neopodstatněných, šikanózních insolvenčních návrhů a pro řízení o oddlužení.

Důkazy, že Češi jsou podnikavým národem s potenciálem se rozvíjet, můžeme najít také ve franchisingu. I zde totiž existuje několik příkladů, jak mohou české nápady úspěšně fungovat také v zahraničí.

Zcela výjimečnou a specifickou formu mezinárodní ochrany v podobě azylu poskytovaného z humanitárních důvodů zakotvuje ustanovení § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (zákon o azylu). Tato forma mezinárodní ochrany představuje společně s azylem za účelem sloučení rodiny alternativní cestu k udělení mezinárodní ochrany, přičemž obě tyto možnosti pramení pouze z roviny práva národního, nikoliv z roviny práva mezinárodního.

Poslední díl seriálu o myslivosti se zabývá kvalifikačními předpoklady pro vydání loveckého lístku a zároveň obsahuje shrnující závěr.

"Role advokacie se mění. Klienti byli vždy zvyklí chodit za advokátem až s konkrétním problémem; dnes je největší poptávka po službách preventivních," upozorňuje Jan Sůra z advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný, jejíž je čerstvě partnerem. O výzvách, jimž čelí svět advokacie a o jeho měnící se dynamice si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.

Počet podniků využívajících cloudové služby pro své podnikatelské účely v České republice se každým rokem zvyšuje.[1] Využívání cloudových služeb neroste jen v neregulovaných odvětvích, ale také v odvětvích jako jsou finanční trhy či zdravotnictví,[2] na které dopadá speciální sektorová legislativa.

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) stanovuje k provozování živnosti pouze dvě všeobecné podmínky. První z nich je představována plnou svéprávností, kterou je možné nahradit přivolením soudu, a druhou z nich tvoří tzv. podmínka bezúhonnosti.

Druhá část příspěvku se věnuje změnám v možnostech obrany manžela povinného v případě neoprávněného postihu jeho práva či věci, ke kterým došlo v souvislosti s novelizací občanského soudního řádu po 1. 7. 2015.

Následující příspěvek se zabývá otázkou škod zvěří, odpovědností za ně a jejich náhradami.

Zájem o vytváření umělých a samostatně myslících bytostí provází lidstvo již od starověku. Od antických legend o Pygmalionovi a bájných výtvorech boha Héfaista se tak přes novodobější pověst o Golemovi dostáváme až k umělou inteligencí nabité tvorbě science-fiction.

Příspěvek shrnuje možnosti obrany třetích osob včetně manžela povinného v exekučním řízení. Srovnává aktuální právní úpravu s obdobím před přijetím novely občanského soudního řádu a exekučního řádu v podobě zákona č. 139/2015 Sb. Zaměřuje se především na vylučovací žalobu a institut návrhu na zastavení exekuce a zamýšlí se nad tím, zda zavedením ustanovení § 262b odst. 1 o. s. ř. došlo k naprostému vyloučení použití vylučovací žaloby ve vztahu k manželu povinného.

Koupili jste nemovitost bez přístupu? Ztratili jste tak nejspíš možnost povolení nezbytné cesty.

Advokáti jsou při výkonu svého povolání vázáni četnými povinnostmi, a to nejen vůči svým klientům, ale i vůči České advokátní komoře a advokátnímu stavu jako takovému. Kromě povinností mají advokáti vůči svým klientům i určitá oprávnění, která společně tvoří pravidla vzájemného vztahu mezi advokátem a klientem.

Myslivost je definována v platné právní úpravě (§ 2 zákona o myslivosti) jako soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví. Navazujícími pojmy jsou pak pojem „právo myslivosti“ a „zvěř“.

Jednou ze základních povinností zaměstnance vůči zaměstnavateli je, aby svým chováním v souvislosti s pracovním vztahem nezpůsoboval zaměstnavateli škodu.[1] Případné porušení této povinnosti ze strany zaměstnance úmyslným útokem na majetek zaměstnavatele bude mít nepochybně za následek zásadní narušení či ztrátu důvěry zaměstnavatele vůči takovému zaměstnanci. Může však zaměstnavatel z tohoto důvodu okamžitě zrušit pracovní poměr s daným zaměstnancem, i když výše škody na majetku zaměstnavatele bude relativně nízká?

Ačkoli se již pomalu blíží třicetileté výročí konce vlády komunistické diktatury, nepřestalo být téma nápravy křivd způsobených tímto zločinným režimem aktuální. S nabytím účinnosti zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), se rozpoutala nejen řada „spících“ sporů, ale vyvstalo i množství nových, respektive staronových problémů. Jedním z těch staronových je střet restitučních nároků více subjektů, zejména pak obcí a církevních subjektů.

Nejvyšší soud připustil možnost trestního postihu i přes dřívější penalizaci finančním úřadem.

Ve dnech 8. - 10. června se koná jubilejní XXV. ročník konference Karlovarské právnické dny. JUDr. Vladimír Zoufalý, viceprezident společnosti Karlovarské právnické dny a advokát v Praze, nám představí nejen letošní program jedné z největších konferencí svého oboru, ale také například motiv, který za zrodem Karlovarských právnických dnů stojí.

Franchising je typem podnikání, který je momentálně na vzestupu. Aktuálně funguje v České republice více než 250 systémů a sítí, které více či méně vykazují prvky franchisingu. Liší se od sebe svým zaměřením, původem, velikostí, obratem, myšlenkou a spoustou dalších ukazatelů. Více mohou prozradit data z výzkumu České asociace franchisingu z roku 2014, kterého se zúčastnilo celkem 70 franchisingových konceptů.

Myslivost vyšla z lovu, který doprovází člověka v oblasti Evropy již od samého počátku jejího osídlení, tedy cca od 500 tisíc let př. n. l. Lov jako podstatný zdroj potravy postupně ztrácel na důležitosti z hlediska zajištění obživy s rozvojem pastevectví a zemědělství.

Druhá část příspěvku se zabývá problematikou několika plátců mzdy při exekuci srážkami ze mzdy, podrobně popisuje postup při výpočtu výše srážek ze mzdy a upozorňuje na nejčastější chyby, k nimž při něm dochází. Věnuje se též přednostním pohledávkám a některým dalším povinnostem zaměstnavatele, které souvisí s exekucí srážkami ze mzdy.

Předmětem článku je upozornění na širokou škálu povinností plátce mzdy povinného včetně jejich stručného popisu v rámci exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů. V úvodu je řešena otázka vhodnosti přiznání náhrady nákladů vzniklých plátci mzdy při provádění tohoto způsobu provedení exekuce. Důraz je kladen na upozornění na časté chyby ze strany plátce mzdy povinného při provádění povinností, jež jsou jim ukládány v rámci exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů povinného. Prostor je věnován zejména otázce pořadí pohledávek, problematice nového plátce mzdy, více plátců mzdy, oznamovacím povinnostem a postupu při výpočtu výše srážky ze mzdy, a to zejména s ohledem na výpočet nezabavitelné částky.

Na okraji města stojí ve svahu domek, kde bydlí mladý pár, a nedaleko od něj parcela, kde chtějí postavit novou dřevostavbu. Nedávno jim však 80 metrů za domem (a jen 20 m za stavební parcelou) začaly růst základy jakési technické stavby.

Ochrana osobních údajů v říjnu 2016 zaznamenala další zajímavé rozhodnutí, které reaguje na neustálý vývoj moderních komunikačních technologií s ohledem na rozsah toho, co lze ještě zařadit pod pojem osobní údaj ve smyslu článku 2 písm. a) směrnice č. 95/46/ES. Rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-582/14 Patrick Breyer v. Bundesrepublik Deutschland nepředstavuje však z našeho pohledu překvapivý počin, neboť toto rozhodnutí v praxi pouze deklaruje dlouhodobé nahlížení na problematiku dynamických IP adres, které ve spojení s dalšími údaji mohou představovat osobní údaje, jak ostatně bylo završeno výslovnou zmínkou o síťových identifikátorech v rámci definice osobních údajů v novém obecném nařízení o ochraně osobních údajů.