Téměř bez povšimnutí německou veřejností může dojít u voleb do Spolkového sněmu dne 24. září 2017 k vyloučení mnoha Němců žijících v zahraničí (ve smyslu německých občanů s bydlištěm v zahraničí) z možnosti výkonu jejich volebního práva. To se týká zejména německých občanů, kteří alespoň po dobu 25 let nemají hlavní bydliště ve Spolkové republice Německo. Důvodem je změna spolkového volebního zákona z roku 2013. V současnosti žije v ostatních zemích EU více než jeden milion německých občanů, celkem žije v zahraničí až 3,5 milionů Němců. Přesné statistiky neexistují, stejně jako statistiky o tom, kolika německým občanům nyní ztráta volebního práva skutečně hrozí.
Na pozadí změny spolkového volebního zákona stojí fakt, že stará úprava, podle které záviselo volební právo na hlavním bydlišti v Německu po dobu až tří měsíců po čtrnáctém roku věku, byla Spolkovým ústavním soudem shledána dne 4. července 2012 protiústavní, a to z důvodu porušení zákazu svévole a požadavku jasnosti právní úpravy. Na to vznikla v roce 2013 nová úprava: všichni Němci mají právo volit, pokud měli po 14. roce věku a zároveň před méně než 25 lety po dobu alespoň tří měsíců hlavní bydliště v Německu, nebo pokud prokáží, že „z jiných důvodů osobně a bezprostředně získali povědomí o politických poměrech ve Spolkové republice Německo a jsou jimi dotčení“. Zdá se tedy, že stará protiústavní úprava byla nahrazena novou protiústavní úpravou – alespoň tedy v případě druhé alternativy – neboť nové ustanovení („osobní a bezprostřední povědomí“) je naprosto neurčité.
Takoví němečtí občané, kteří sice žijí v zahraničí, ale jsou stále hlášeni k pobytu v Německu, jsou zapsáni ve volebním seznamu místa zapsaného pobytu a obdrží na tuto adresu také oznámení o konání voleb. Pro tuto kategorii německých občanů se nic nemění, nemusí ani žádat o zápis do volebního rejstříku. Oproti tomu němečtí občané, kteří již sice v Německu nebydlí, ale po 14. roku věku (taková nelogická je zákonná úprava, ačkoliv se volební právo nabývá dovršením 18 let věku) zde bydleli alespoň po dobu tří měsíců a současně bydliště zde opustili před méně než 25 lety, musí před každými volbami do spolkového sněmu žádat o zápis do volebního seznamu, a to v obci, ve které měli své poslední bydliště. Žádost musí být podána tři týdny před volbami, tedy nejpozději 3. září 2017, a to v originále. Není možné podat žádost pomocí e-mailu, skenu, faxu atd., s tím, že pro dodržení lhůty je rozhodující doručení obci.
Kritickou se ovšem situace stává pro zahraniční Němce, kteří jsou déle než 25 let odhlášeni z pobytu v Německu, nebo kteří v Německu nikdy nežili nebo zde žili po dobu kratší než tří měsíců nebo jen do 14. roku věku. Tito musí dodatečně do tří týdnů před volbami, tzn. nejpozději 3. září 2017, prokázat vůči obci svého posledního bydliště nebo vůči té obci, se kterou jsou nejúžeji spojeni, své povědomí a dotčení politickými vztahy v Německu. Pasivní konzumace médií nestačí. Měla by postačit aktivita v místním zahraničním spolku politické strany, případně práce na německé ambasádě, v Goetheinstitutu či v jiném státním institutu jako místní zaměstnanec. Případy skupin dotčených osob, které vybírali pracovníci ministerstva zahraničí a úřadu spolkového úředníka pro volby („Bundeswahlleiter“), jsou vskutku absurdním a hlasitým příkladem byrokracie.
Problém této evidentně protiústavní změny tkví v tom, že ztráta volebního práva je definitivní, neboť právní cestou může být napadena pouze stížností na kontrolu voleb po volbách, nejprve před Spolkovým sněmem a následně před Spolkovým ústavním soudem. Tak také došlo k soudním rozhodnutím z roku 2012 – ta se týkala vyloučení dvou spolkových občanů žijících v Belgii z voleb do Spolkového sněmu v roce 2009.
Proto je třeba doporučit všem Němcům žijícím v zahraničí, aby co nejdříve podali žádost u obce svého posledního bydliště a aby požadovali písemné potvrzení jejich zápisu do volebního seznamu. V opačném případě hrozí mnoha Němcům žijícím v zahraničí u nejdůležitějších voleb roku 2017 definitivní ztráta volebního práva.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: stephan.heidenhain@bnt.eu
Diskuze k článku ()