Menu

Články

Církevní restituce v praxi

ČlánkyOstatníZdeňka Heřmanová04.09.2017
Zdeňka Heřmanová04.09.2017

Příspěvek se věnuje celkovému zhodnocení průběhu církevních restitucí. Velká část je věnována konkrétní administraci v Národním památkovém ústavu. Autorka se zaměřuje na příklady dobré a špatné praxe a na celkové zhodnocení aplikace zákona o církevních restitucích. Příspěvek rovněž srovnává konkrétní dopady a aplikaci téhož zákona při restitucích majetku, se kterým hospodařily místní spolky, kde je situace odlišná. Příspěvek také dále načrtává možnosti a vize nakládání s restituovaným majetkem do budoucna.

Můj příspěvek se opírá o data Národního památkového ústavu (NPÚ) jako příspěvkové organizace státu a dále o osobní zkušenosti z diskuzí s dalšími povinnými osobami, a to nestátními.

Co se týká NPÚ – zde je situace v polovině roku 2016 vcelku konsolidovaná a přehledná. NPÚ byl včas připraven personálními kapacitami na přijetí výzev k vydání majetku. Celkem evidoval 50 výzev. Celou administraci upravil vnitřními metodickými pokyny a centralizoval právní ošetření na generální ředitelství v Praze. Metodické pokyny byly průběžně konzultovány se zřizovatelem, Ministerstvem kultury ČR.

NPÚ uzavřel dosud 5 dohod o vydání majetku dle zákona:

  • Římskokatolická farnost Žďár nad Sázavou – poutní kostel Sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře – týká se 2 výzev k vydání,
  • Královská kanonie premonstrátů na Strahově – jedna budova v areálu kláštera v k. ú. Milevsko,
  • Českomoravská provincie Hospitálského řádu sv. Jana z Boha-Milosrdných bratří – 5 obrazů a 4 harmonia,
  • Arcibiskupství olomoucké - 2 pozemky včetně dvou budov v k. ú. Kroměříž – týká se pouze části jedné výzvy k vydání.
  • Římskokatolická farnost Sázava-Černé Budy – část Sázavského kláštera.

NPÚ dále rozhodl o vydání následujících movitých a nemovitých věcí a nyní jedná o jejich obsahu či čeká na jejich podpis:

  • Římskokatolická farnost Třeboň - Cyklus 27 lunetových obrazů ze života sv. Augustina,
  • Arcibiskupství olomoucké - Zámek a podzámecká zahrada v Kroměříži (vydání Květné zahrady bylo odmítnuto),
  • Benediktinské opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích – část Sázavského kláštera.

Ve dvou případech bylo rozhodnuto Státním pozemkovým úřadem (SPÚ) o vydání zemědělských nemovitostí (v ostatních případech SPÚ výzvy odmítl, zamítl nebo je stále řeší):

  • Římskokatolická farnost Mariánské Lázně – 9 pozemků v k.ú. Lázně Kynžvart (NPÚ nebude podávat žalobu),
  • Benediktinské opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích – 3 pozemky v k.ú. Černé Budy (Sázavský klášter) (NPÚ nebude podávat žalobu, rovněž rozhodl o vydání, pouze jedná o textu dohody o vydání a o budoucí spolupráci).

K dnešnímu dni NPÚ eviduje 4 soudní spory:

  • Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě – Bouzov – nemovitosti + movité věci,
  • Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě – Opava,
  • Kanonie premonstrátů Teplá – 1 pozemek v k.ú. Klášter Teplá
  • Biskupství litoměřické – kaple sv. Anny v Mnichově Hradišti – jsou zde pochybnosti ohledně právního nástupnictví oprávněné osoby, NPÚ studuje archivní materiály.

Ohledně zemědělských nemovitostí je dále vedeno řízení před SPÚ v těchto věcech:

  • Cisterciácké opatství Porta Coeli - 1 pozemek v k.ú. Předklášteří,
  • Česká dominikánská provincie - 4 pozemky v k.ú. Týniště,
  • Římskokatolická farnost Mariánské Lázně - 2 zbývající pozemky v k.ú. Lázně Kynžvart, o kterých SPÚ zatím nerozhodl, neboť je třeba připravit GP.

Celkem 7 výzev NPÚ předal jiné povinné osobě k vyřízení (jednalo se vždy o movité věci a výzvy byly předány Uměleckoprůmyslovému muzeu nebo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových).

NPÚ doposud nezaslal oprávněné osobě finální vyjádření: Arcibiskupství olomoucké – 1 pozemek v k. ú. Javorník město – výzva byla NPÚ postoupena teprve v roce 2015.

Ostatní výzvy NPÚ odmítl, případně vyzval oprávněnou osobu k doplnění s tím, že bez doplnění není možné požadované věci vydat.

Celkově lze konstatovat, že NPÚ byl připraven a s drobnými výkladovými problémy zákona (např. definice funkčního celku) si praxe dokázala poradit. V této oblasti se vyjednávání se státem a katolickou církví dařilo ke konstruktivnímu výsledku.

O něco obtížnější je vyjednávání v praxi s místními spolky (např. Moravský rybářský svaz, místní myslivecká sdružení) a převážně katolickou církví, kde zatím panuje spíše oboustranná nedůvěra. Lze předpokládat, že vzhledem k těsnému spojení církve s místními obyvateli se bude tento vztah do budoucna měnit.

Očekávání některých představitelů místních samospráv, že katolická církev bude postupovat jednotně a vysílat proškolené zaměstnance na nově převzaté majetky nebylo naplněno.

V ostatních církvích panuje různá situace a nelze je takřka souhrnně hodnotit, např. pravoslavnou církev uvrhly restituce do kolapsu, jinde nepředstavují tak zásadní příjem, aby došlo k nějakým výraznějším excesům.

Velkou otázkou však stále zůstává, jak přechod těchto majetků bude využit pro službu veřejnosti.

Text vznikl jako výstup konference Církev a stát, která byla pořádána Právnickou fakultou Masarykovy univerzity, a byl publikován též v oficiálním sborníku příspěvků z této konference.

Zdeňka HeřmanováNárodní památkový ústav
0%
Hodnocení článku
Pro hodnocení článku musíte býtpřihlášen/a
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu

Partneři projektu

Všichni partneři