Církevní restituce v praxi
Příspěvek se věnuje celkovému zhodnocení průběhu církevních restitucí. Velká část je věnována konkrétní administraci v Národním památkovém ústavu. Autorka se zaměřuje na příklady dobré a špatné praxe a na celkové zhodnocení aplikace zákona o církevních restitucích. Příspěvek rovněž srovnává konkrétní dopady a aplikaci téhož zákona při restitucích majetku, se kterým hospodařily místní spolky, kde je situace odlišná. Příspěvek také dále načrtává možnosti a vize nakládání s restituovaným majetkem do budoucna.
Můj příspěvek se opírá o data Národního památkového ústavu (NPÚ) jako příspěvkové organizace státu a dále o osobní zkušenosti z diskuzí s dalšími povinnými osobami, a to nestátními.
Co se týká NPÚ – zde je situace v polovině roku 2016 vcelku konsolidovaná a přehledná. NPÚ byl včas připraven personálními kapacitami na přijetí výzev k vydání majetku. Celkem evidoval 50 výzev. Celou administraci upravil vnitřními metodickými pokyny a centralizoval právní ošetření na generální ředitelství v Praze. Metodické pokyny byly průběžně konzultovány se zřizovatelem, Ministerstvem kultury ČR.
NPÚ uzavřel dosud 5 dohod o vydání majetku dle zákona:
- Římskokatolická farnost Žďár nad Sázavou – poutní kostel Sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře – týká se 2 výzev k vydání,
- Královská kanonie premonstrátů na Strahově – jedna budova v areálu kláštera v k. ú. Milevsko,
- Českomoravská provincie Hospitálského řádu sv. Jana z Boha-Milosrdných bratří – 5 obrazů a 4 harmonia,
- Arcibiskupství olomoucké - 2 pozemky včetně dvou budov v k. ú. Kroměříž – týká se pouze části jedné výzvy k vydání.
- Římskokatolická farnost Sázava-Černé Budy – část Sázavského kláštera.
NPÚ dále rozhodl o vydání následujících movitých a nemovitých věcí a nyní jedná o jejich obsahu či čeká na jejich podpis:
- Římskokatolická farnost Třeboň - Cyklus 27 lunetových obrazů ze života sv. Augustina,
- Arcibiskupství olomoucké - Zámek a podzámecká zahrada v Kroměříži (vydání Květné zahrady bylo odmítnuto),
- Benediktinské opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích – část Sázavského kláštera.
Ve dvou případech bylo rozhodnuto Státním pozemkovým úřadem (SPÚ) o vydání zemědělských nemovitostí (v ostatních případech SPÚ výzvy odmítl, zamítl nebo je stále řeší):
- Římskokatolická farnost Mariánské Lázně – 9 pozemků v k.ú. Lázně Kynžvart (NPÚ nebude podávat žalobu),
- Benediktinské opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích – 3 pozemky v k.ú. Černé Budy (Sázavský klášter) (NPÚ nebude podávat žalobu, rovněž rozhodl o vydání, pouze jedná o textu dohody o vydání a o budoucí spolupráci).
K dnešnímu dni NPÚ eviduje 4 soudní spory:
- Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě – Bouzov – nemovitosti + movité věci,
- Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě – Opava,
- Kanonie premonstrátů Teplá – 1 pozemek v k.ú. Klášter Teplá
- Biskupství litoměřické – kaple sv. Anny v Mnichově Hradišti – jsou zde pochybnosti ohledně právního nástupnictví oprávněné osoby, NPÚ studuje archivní materiály.
Ohledně zemědělských nemovitostí je dále vedeno řízení před SPÚ v těchto věcech:
- Cisterciácké opatství Porta Coeli - 1 pozemek v k.ú. Předklášteří,
- Česká dominikánská provincie - 4 pozemky v k.ú. Týniště,
- Římskokatolická farnost Mariánské Lázně - 2 zbývající pozemky v k.ú. Lázně Kynžvart, o kterých SPÚ zatím nerozhodl, neboť je třeba připravit GP.
Celkem 7 výzev NPÚ předal jiné povinné osobě k vyřízení (jednalo se vždy o movité věci a výzvy byly předány Uměleckoprůmyslovému muzeu nebo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových).
NPÚ doposud nezaslal oprávněné osobě finální vyjádření: Arcibiskupství olomoucké – 1 pozemek v k. ú. Javorník město – výzva byla NPÚ postoupena teprve v roce 2015.
Ostatní výzvy NPÚ odmítl, případně vyzval oprávněnou osobu k doplnění s tím, že bez doplnění není možné požadované věci vydat.
Celkově lze konstatovat, že NPÚ byl připraven a s drobnými výkladovými problémy zákona (např. definice funkčního celku) si praxe dokázala poradit. V této oblasti se vyjednávání se státem a katolickou církví dařilo ke konstruktivnímu výsledku.
O něco obtížnější je vyjednávání v praxi s místními spolky (např. Moravský rybářský svaz, místní myslivecká sdružení) a převážně katolickou církví, kde zatím panuje spíše oboustranná nedůvěra. Lze předpokládat, že vzhledem k těsnému spojení církve s místními obyvateli se bude tento vztah do budoucna měnit.
Očekávání některých představitelů místních samospráv, že katolická církev bude postupovat jednotně a vysílat proškolené zaměstnance na nově převzaté majetky nebylo naplněno.
V ostatních církvích panuje různá situace a nelze je takřka souhrnně hodnotit, např. pravoslavnou církev uvrhly restituce do kolapsu, jinde nepředstavují tak zásadní příjem, aby došlo k nějakým výraznějším excesům.
Velkou otázkou však stále zůstává, jak přechod těchto majetků bude využit pro službu veřejnosti.
Text vznikl jako výstup konference Církev a stát, která byla pořádána Právnickou fakultou Masarykovy univerzity, a byl publikován též v oficiálním sborníku příspěvků z této konference.
Další články
Drony v realitním marketingu: Právní rámec a ochrana soukromí
Využití bezpilotních letadel v realitním marketingu přináší kromě atraktivní vizualizace také specifická právní rizika. Střet zájmu na propagaci nemovitosti s právem na ochranu soukromí třetích osob je častým předmětem sporů.
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.



