Články

Nejvyšší soud připustil možnost trestního postihu i přes dřívější penalizaci finančním úřadem.

Ve dnech 8. - 10. června se koná jubilejní XXV. ročník konference Karlovarské právnické dny. JUDr. Vladimír Zoufalý, viceprezident společnosti Karlovarské právnické dny a advokát v Praze, nám představí nejen letošní program jedné z největších konferencí svého oboru, ale také například motiv, který za zrodem Karlovarských právnických dnů stojí.

Franchising je typem podnikání, který je momentálně na vzestupu. Aktuálně funguje v České republice více než 250 systémů a sítí, které více či méně vykazují prvky franchisingu. Liší se od sebe svým zaměřením, původem, velikostí, obratem, myšlenkou a spoustou dalších ukazatelů. Více mohou prozradit data z výzkumu České asociace franchisingu z roku 2014, kterého se zúčastnilo celkem 70 franchisingových konceptů.

Myslivost vyšla z lovu, který doprovází člověka v oblasti Evropy již od samého počátku jejího osídlení, tedy cca od 500 tisíc let př. n. l. Lov jako podstatný zdroj potravy postupně ztrácel na důležitosti z hlediska zajištění obživy s rozvojem pastevectví a zemědělství.

Druhá část příspěvku se zabývá problematikou několika plátců mzdy při exekuci srážkami ze mzdy, podrobně popisuje postup při výpočtu výše srážek ze mzdy a upozorňuje na nejčastější chyby, k nimž při něm dochází. Věnuje se též přednostním pohledávkám a některým dalším povinnostem zaměstnavatele, které souvisí s exekucí srážkami ze mzdy.

Předmětem článku je upozornění na širokou škálu povinností plátce mzdy povinného včetně jejich stručného popisu v rámci exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů. V úvodu je řešena otázka vhodnosti přiznání náhrady nákladů vzniklých plátci mzdy při provádění tohoto způsobu provedení exekuce. Důraz je kladen na upozornění na časté chyby ze strany plátce mzdy povinného při provádění povinností, jež jsou jim ukládány v rámci exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů povinného. Prostor je věnován zejména otázce pořadí pohledávek, problematice nového plátce mzdy, více plátců mzdy, oznamovacím povinnostem a postupu při výpočtu výše srážky ze mzdy, a to zejména s ohledem na výpočet nezabavitelné částky.

Na okraji města stojí ve svahu domek, kde bydlí mladý pár, a nedaleko od něj parcela, kde chtějí postavit novou dřevostavbu. Nedávno jim však 80 metrů za domem (a jen 20 m za stavební parcelou) začaly růst základy jakési technické stavby.

Ochrana osobních údajů v říjnu 2016 zaznamenala další zajímavé rozhodnutí, které reaguje na neustálý vývoj moderních komunikačních technologií s ohledem na rozsah toho, co lze ještě zařadit pod pojem osobní údaj ve smyslu článku 2 písm. a) směrnice č. 95/46/ES. Rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-582/14 Patrick Breyer v. Bundesrepublik Deutschland nepředstavuje však z našeho pohledu překvapivý počin, neboť toto rozhodnutí v praxi pouze deklaruje dlouhodobé nahlížení na problematiku dynamických IP adres, které ve spojení s dalšími údaji mohou představovat osobní údaje, jak ostatně bylo završeno výslovnou zmínkou o síťových identifikátorech v rámci definice osobních údajů v novém obecném nařízení o ochraně osobních údajů.

Výše a četnost záloh se liší u jednotlivých daňových poplatníků.

Nedodržení technických norem při instalaci elektrárny může způsobit škody za miliony. Tak tomu bylo i v našem nedávném případu - sporu mezi zhotovitelem (dodavatelem) fotovoltaické elektrárny (FVE) a jeho zákazníkem. Jedná se téměř o modelový příklad odpovědnosti zhotovitele za vady FVE a za škodu způsobenou těmito vadami. Vyvstalo v něm několik otázek, v nichž by měl mít jasno každý, kdo zvažuje nákup FVE na klíč.

V oblasti průmyslových práv se již řadu let setkáváme s problémem podvodů, které provádí nejrůznější české, ale i zahraniční společnosti. Stejně jako např. s podvodnými emaily od falešných exekutorů dochází k těmto podvodům v určitých vlnách, přičemž podvodníci se tváří pokaždé o něco důvěryhodněji a pro běžnou veřejnost může být velmi obtížné podvod odhalit.

„Mám obavy, aby novela nevedla k další rezignaci věřitelů na prosazování jejich nároků v rámci insolvenčních řízení,“ říká k novele insolvenčního zákona Mgr. Pavel Pravda, zakládající partner pražské pobočky advokátní kanceláře bnt attorneys-at-law s.r.o. K jeho hlavním odborným specializacím patří obchodní právo včetně M&A, právo nemovitostí, energetické právo a veřejné zakázky. V rámci své praxe se podílel na řadě významných projektů, zejména v oblasti energetiky, zdravotnictví a nemovitostí. Aktivně se věnuje rovněž publikační a přednáškové činnosti.

Koncem roku 2016 vydal ÚOHS první rozhodnutí podle § 19a zákona o ochraně hospodářské soutěže, který zakazuje narušování soutěže orgány veřejné správy. V příspěvku tento případ přiblížíme a zodpovíme též otázku, na která jednání (z hlediska substantivního i z hlediska formy) může toto ustanovení dopadat.

V současnosti není sporu o tom, zda odpovědnost za správní delikt provozovatele vozidla zanikla, jestliže k jeho spáchání došlo více než rok před novelizací zákona o silničním provozu (7. 11. 2014). Správní soudy nicméně rozdílně posuzují okamžik zániku odpovědnosti za správní delikt provozovatele vozidla, který byl spáchán méně než rok před novelizací zákona o silničním provozu (7. 11. 2014).

V případě, kdy dochází ke zrušení spoluvlastnictví soudem, rozhoduje tento zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Není-li dobře možné společnou věc rozdělit, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

Zajišťovací příkaz dle § 167 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), představuje v rukou správce daně velmi účinný nástroj pro dosažení cíle správy daní.[1] Na druhou stranu jeho neuváženou aplikací je možné závažným způsobem paralyzovat či nevratně ekonomicky zlikvidovat adresáty tohoto správního rozhodnutí.

Kauza přetáčených tachometrů se po třech letech dostala až k Nejvyššímu správnímu soudu, který v lednu 2017 konečně rozhodl ve sp. zn. 9 As 93/2016[1], zda byla pokuta udělená Českou obchodní inspekcí (ČOI) největšímu českému autobazaru v souladu s právními předpisy.

Nulová tolerance alkoholu na pracovišti? Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu nemusí být malé množství alkoholu v krvi důvodem pro výpověď.

Médii proběhla nedávno zpráva, že už i v ČR byla podána první žaloba spotřebitelů na některé automobilky koncernu Volkswagen v kauze vozidel s dieselovými motory vybavenými nedovoleným softwarem umožňujícím snižovat emise oxidů dusíku při laboratorním testování, aby vozy plnily předepsané hodnoty.[1] Co však ve veřejných debatách dosud nezaznělo, je otázka možného brzkého promlčení uplatňovaných nároků.

Zákon o pobytu cizinců (zákon č. 326/1999 Sb.) v ustanovení § 15a definuje rodinného příslušníka. V praxi mohlo být ustanovení, a to ustanovení § 15a odst. 3 písm. b) zákona o pobytu cizinců ve znění do 17. 12. 2015 (ve znění do 31. 12. 2010 bylo obsahově shodné ustanovení situováno v § 15a odst. 4 písm. b), obtížné interpretovat, jelikož obsahovalo poměrně nejednoznačný a široký (neurčitý) pojem – vztah obdobný rodinnému.

Dne 20. 4. 2017 nabyla účinnosti poměrně rozsáhlá novela zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Novela především implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2014/26/EU ze dne 26. 2. 2014 o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a o udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu. Dle důvodové zprávy je jejím hlavním cílem „dosáhnout komplexní a vyvážené právní úpravy práv a povinností v oblasti autorského práva, především ohledně kolektivní správy práv.“

Na podzim 2016 spatřilo světlo světa rozhodnutí SDEU, které řeší přípustnost hypertextových odkazů vedoucích na internetu k dílům chráněným autorským právem. Toto rozhodnutí významným způsobem dotvořilo podmínky pro užívání hypertextových odkazů. Osoby, které na své stránky umísťují hypertextové odkazy za účelem dosažení zisku, si nově musí dávat větší pozor, kam a na co odkazují.

Novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění (dále jen „zákon o zaměstnanosti”), která se aktuálně nachází v Poslanecké sněmovně ve 3. čtení, má přinést důležité legislativní změny především v oblasti regulatoriky agentur práce, zvýšení podpory tzv. společensky účelných pracovních míst či zpřísnění podmínek pro výkon nekolidujících zaměstnání.

Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody je institutem trestního práva, jenž je dle odborné literatury prostředkem k dovršení nápravy a resocializace odsouzeného. V českém právním řádu je tento institut upraven v § 88 a násl. trestního zákoníku a dále také v § 331 a násl. trestního řádu. O podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody rozhoduje soud na návrh státního zástupce nebo ředitele věznice, v níž se vykonává trest, na žádost odsouzeného nebo i bez takové žádosti, a to ve veřejném zasedání. Soud může o podmíněném propuštění odsouzeného rozhodnout pouze za podmínky, že jsou kumulativně splněny zákonné podmínky vymezené v § 88 trestního zákoníku.

Snahy Evropské Unie o docílení harmonizace právních předpisů v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících nadále pokračují. Už ve Strategii pro jednotný digitální trh EU zdůraznila potřebu „absorbovat“ rozdíly mezi jednotlivými národními právními úpravami. Jedním z výsledků je návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu, který vyvolává řadu diskuzí ohledně dopadů některých ustanovení. Zejména se jedná o nejasný vztah článku 13 návrhu směrnice s článkem 15 směrnice o elektronickém obchodu. Znění článku 13 v navrhovaném znění vnáší značnou míru nejistoty ohledně režimu vyloučení odpovědnosti poskytovatelů služeb informační společnosti.