Osvědčení o ochraně osobních údajů podle GDPR
O novém evropském nařízení (GDPR), které nově upravuje podmínky o ochraně osobních údajů a nahrazuje dosavadní směrnici o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (95/46/ES) jste pravděpodobně již slyšeli...
Nařízení umožňuje (ve svém článku 42, resp. 43) dozorovým orgánům členských státu (u nás Úřad pro ochranu osobních údajů - ÚOOÚ) vydávat, resp. pověřit třetí subjekt vydáváním tzv. „Osvědčení o ochraně osobních údajů“ (v zahraničních zdrojích často nazýváno certifikátem).
Tento certifikát může obdržet správce a bude jím prokazovat, že podnik splnil standard ochrany dat a jeho zpracování osobních údajů je v souladu s nařízením GDPR. Osvědčení je možné vydat na dobu 3 let, poté je možné certifikát obnovit.
Podnik, který je ve smyslu nařízení „správcem osobních údajů“ nemusí osvědčení získat, aby mohl dále zpracovávat osobní údaje, jeho získání je dobrovolné, nicméně získáním podnik prokazuje soulad operací zpracování s nařízením GDPR. Získání certifikátu nezbavuje správce, resp. zpracovatele osobních údajů odpovědnosti za soulad jeho procesů s nařízením GDPR a zároveň tímto osvědčením nejsou dotčeny pravomoci ÚOOÚ jako dozorového orgánu.
Dne 15. 6. 2017 ÚOOÚ vydal sdělení, že udělováním Osvědčení pověřil Český institut pro akreditaci, spolu se kterým v současné době pracuje na tvorbě dokumentů k vydávání osvědčení. Těmito dokumenty budou
- Kritéria pro akreditaci subjektů pro vydávání osvědčení,
- Kritéria pro vydávání osvědčení.
Dle nařízení musí být postupy k získání osvědčení transparentní.
Příprava obou dokumentů bude probíhat následujícím postupem: Návrh kritérií připravených Úřadem bude konzultován a upraven na základě připomínek a návrhů uplatněných v rámci úzké pracovní skupiny. Ta bude k tomuto účelu zřízena Úřadem a bude složená ze subjektů se zkušenostmi v oblasti vydávání osvědčení/certifikací a v oblasti praktické ochrany osobních údajů. Výsledný text bude poté předložen k široké diskusi na webových stránkách Úřadu.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
