Letošní průzkum potvrdil, že ženy dosahují nižších mezd než muži. I v advokacii
Společnost LegalJobs.cz ve spolupráci s právním portálem Právní Prostor.cz představuje výsledky průzkumu pracovního trhu studentů právnických fakult, koncipientů a advokátů. Dotazníkovou metodou se zkoumaly nejen faktory ovlivňující průměrné odměny respondentů, jichž bylo necelých tisíc.
Letošní průzkum potvrdil dlouhodobě kritizovaný trend, kterým je rozdílné hodnocení práce mužů a žen. Pohlaví je tak jedním z faktorů, které nejvíce ovlivňují průměrnou hrubou mzdu také u koncipientů. V příjmech bezesporu vedou muži – koncipienti, kteří oproti ženám vydělají v průměru o necelých 10 tisíc korun hrubého více. Měsíčně si v průměru přijdou na 32 tisíc korun, měsíční hrubý příjem žen – koncipientek klesá až k hranici 23 tisíc korun. Zatímco průměrně je rozdíl ve mzdách mezi českými muži a ženami kolem 22 %[1], v advokacii dosahují ženy koncipientky zhruba na 70 % průměrné mzdy mužů koncipientů.
Tradičním faktorem majícím vliv na mzdy je též místo výkonu práce. Nepřekvapující je vedoucí postavení Prahy. Mzdy koncipientů zde v porovnání s ostatními částmi republiky opakovaně dosahují nejvyšších čísel. Pražští koncipienti jsou tak na tom v porovnání například se svými brněnskými kolegy o téměř 11 tisíc korun lépe. Brno si se svými 21,5 tisíci korunami drží druhou pozici, na třetím místě se umístila Ostrava.
Konkrétní diplom je klíčem k vyšší mzdě stejně jako počet a úroveň jazyků
Absolventi pražské právnické fakulty pracující v Praze budou výsledky průzkumu možná lehce zaskočeni. Jejich diplom se totiž v souvislosti s vlivem na výši mzdy umístil až na druhém místě. První příčku obsadili koncipienti Západočeské univerzity v Plzni. V Praze pracující absolventi tamější právnické fakulty si průměrně přijdou na 33 tisíc korun hrubého měsíčně. Předčili tak absolventy Univerzity Karlovy v Praze a Masarykovy univerzity v Brně. Přes tuto skutečnost ale není rozdíl mezi těmito třemi univerzitami a vlivu jejich absolvování na mzdy tak značný, jako je tomu u absolventů Univerzity Palackého v Olomouci. Ti s 24 tisíci korun zaujímají poslední místo.
Obrovským přínosem z hlediska mzdového ohodnocení koncipientů je jejich jazyková vybavenost. Ta je dnes téměř k nezaplacení. Rozdíl mezi koncipienty tak může být až v řádech deseti tisíc korun měsíčně. Ne nadarmo se říká, že kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. Průzkum ukázal, že nejlépe ohodnoceni jsou koncipienti ovládající kombinaci dvou jazyků na velmi pokročilé úrovni, a to konkrétně angličtinu a němčinu. V průměru si přijdou na 43 500 korun hrubého měsíčně.
Platí, že čím větší, tím lepší?
Také velikost kanceláře ovlivňuje mzdy koncipientů značným způsobem. Nejlépe si vedou velké advokátní kanceláře se 40 a více koncipienty a advokáty. Koncipienti si v nich přijdou v průměru na 44 tisíc korun hrubého měsíčně. V kancelářích se 2 až 3 koncipienty a advokáty se jejich mzdy dle respondentů propadají až k 20 500 korun.
To, že advokacie bývá nepřítelem soukromého života, může potvrdit i zjištění vlivu pracovní doby a časové vytíženosti koncipientů na jejich mzdy. Průměrný měsíční hrubý příjem při 12 hodinách práce denně činí necelých 51 tisíc korun.
Praxe, praxe a praxe
Advokáti s praxí tři a více let si přijdou v průměru na 95 tisíc korun hrubého měsíčně. Klesající počet let praxe a klesající mzdy tak jdou ruku v ruce. Advokát se dvěma až třemi lety praxe v průměru dostává 76 tisíc korun, s praxí kratší než jeden rok pak necelých 50 tisíc korun. Dotazníku se zúčastnili převážně advokáti s praxí do 4 let, mzda při delší praxi proto není statisticky doložená a relevantní.
Příjem studentů právnických fakult a jejich jazyková vybavenost
Průzkum nezapomněl ani na ty nejmladší, proto máme několik statistik i pro ně. Největší procento studentů (30 % dotazovaných) má příjem za práci v rozmezí 96 - 105 Kč/hodina. Ohodnocení v rozmezí 106 – 120 Kč/hodina dostává 21 % pracujících studentů právnických fakult. V rozmezí 121 - 150 Kč/hodina se nachází 17 % dotazovaných a 5 % se pohybuje dokonce mezi 151 - 200 Kč/hodina práce.
Jazyková vybavenost studentů ale není tak zářná, jak se může na první pohled zdát. Angličtinu na velmi pokročilé úrovni sice ovládá 57 procent z nich, ale necelých 40 procent studentů nemá na pokročilé úrovni žádný z jazyků.
Kompletní výsledky průzkumu naleznete na adrese http://www.legaljobs.cz/new/research.
[1] https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/rozdil-ve-mzdach-mezi-ceskymi-muzi-a-zenami-je-22-procent-v-evrope-treti-nejvyssi-_201604070600_jbocek
Další články
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.
EU KIDS ACT – konec digitálního divokého západu a nastavení pravidel pro ochranu dětí
EU KIDS Act přináší nová pravidla ochrany dětí na internetu. Jak ovlivní sociální sítě, ověřování věku, umělou inteligenci a odpovědnost digitálních platforem?
Velké firmy mají do 2. listopadu poprvé přiznat globální minimální daň. Státu ale tolik peněz nepřinese
Velké nadnárodní i ryze české skupiny podniků musí do pondělí 2. listopadu vůbec poprvé podat přiznání k takzvané dorovnávací dani, známé také jako globální minimální daň. Ta má zajistit, aby velké firmy odváděly ze zisku alespoň 15 % v každé zemi, kde působí, a připravit tak daňové ráje o jejich hlavní lákadlo.
Předmanželské smlouvy a jejich alternativy: svěřenské a nadační fondy jako nástroj ochrany majetku v manželství
Předmanželská smlouva bývá první – a často jedinou – odpovědí na otázku, jak ochránit majetek při vstupu do manželství. Je to odpověď legitimní, avšak zpravidla jen dílčí. Smluvený režim totiž míří především na jediný scénář: zánik manželství a vypořádání majetku mezi manžely. Řadu situací, kvůli nimž lidé ochranu majetku vůbec zvažují, přitom řešit nedokáže. Právě tam nabízejí svěřenské a nadační fondy koncepčně odlišné a v mnoha ohledech účinnější řešení.
Podezření se nepotvrdilo: Kdy oznamovatel zůstává chráněn?
Zaměstnanec upozorní na podezřelou platbu. Po prověření se ukáže, že žádné peníze nezmizely. Spor tím ale nemusí skončit: zaměstnavatel začne řešit, zda mu pracovník bezdůvodně nepoškodil pověst.


