Články

Mnoho podnikatelů umožňuje ve své provozovně zákazníkům sledovat TV či poslouchat rádio. Bohužel si však často nejsou vědomi toho, že to s sebou nese povinnosti vůči autorům a kolektivním správcům autorských děl. Nesplnění těchto povinností pak může mít neblahé finanční konsekvence.

Minulý týden se uskutečnil již sedmý ročník odborného právního kongresu Právní prostor 2017, na kterém vystoupil doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D., právní expert advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners, se svým příspěvkem na téma "Vybrané problémy první novely občanského zákoníku". V rozhovoru nám přiblíží nejen obsah své přednášky, ale také rekodifikaci soukromého práva, upadající systém výuky práva a frustraci dnešních studentů.

V loňském roce se pod sněmovním tiskem č. 915[1] skrýval vládní návrh zákona o znárodnění majetku Zdeňka Bakaly a tím bylo mj. dokázáno, že se v Poslanecké sněmovně čas od času objevují i poněkud kurióznější návrhy předpisů. Proto si na něj dovolím navázat několika slovy o dalším zajímavém sněmovním tisku č. 1016[2] z pera skupiny 26 poslanců z Komunistické strany Čech a Moravy, o kterém, předpokládám, většina čtenářů již slyšela a který si klade za cíl vrátit zpět do právního řádu České republiky trestný čin příživnictví, a to v podobě podobné tomu, která platila před rokem 1989.

Důvodem k přechodu práv a povinností z pracovněprávního vztahu může být i výpověď nájemní smlouvy k nebytovému prostoru.

Na sklonku roku 2016 vstoupila v platnost historicky první „technická“ novela zákona č. 89/2012 Sb., tedy nového občanského zákoníku (a některých dalších souvisejících zákonů). Z pohledu svěřenských fondů je nejzásadnější novinkou povinná evidence svěřenských fondů, která se zřizuje k 1. 1. 2018.

Dnes se zaměřím na pro právnické povolání důležitou judikaturu Soudního dvora EU a budu reagovat na nedávný rozsudek Soudního dvora EU ve věci Leopoldine Gertraud Piringer (C-342/15). Rozhodnutí bylo vyneseno 9. března 2017 a jeho podstatou byla otázka volného pohybu služeb advokátů.

Odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné správy je společně s právem na informace, zrušením, změnou a sistací vadných správních aktů a jiných opatření, správně právní odpovědností a přímým donucením zárukou zákonnosti veřejné správy. Bez těchto záruk by nebylo možné zajistit zákonnou realizaci cílů a úkolů veřejné správy.

V úterý 11. dubna proběhla na Právnické fakultě Univerzity Karlovy přednáška na téma připravované ústavní změny. Diskutovat přišli prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc., profesor ústavního práva a prorektor Univerzity Karlovy, a JUDr. Roman Fiala, místopředseda Nejvyššího soudu.

Ve středu 26. dubna byl úspěšně zakončen již sedmý ročník odborného kongresu Právní prostor 2017. Jako každý rok se na této významné události sešly špičky oboru napříč všemi právními odvětvími - advokáti, exekutoři, soudci, podnikoví právníci a mnozí další.

Kousli jste si někdy do čokoládové figurky a zjistili jste, že vůbec není čokoládová? V období Velikonoc bývá téma složení potravin rovněž aktuální, avšak já mám v úmyslu toto užít jako příměr v souvislosti s P2P (P2B) investicemi, které se před nedávným časem, a to zejména díky platformě ZONKY, v ČR značně zpopularizovaly a dostaly do podvědomí širší veřejnosti, když skrze zmíněnou platformu byly již zafinancovány úvěry[1] v hodnotě přes 0,5 mld. CZK.[2]

V zákoně o pobytu cizinců (zákon č. 326/1999 Sb.) můžeme najít několik neurčitých právních pojmů, které mohou způsobovat situace, které by mohly vést (a často vedou) k nejasnému výkladu či k zcela rozdílné interpretaci pojmu správním orgánem, a to někdy i u totožných případů. Jako u každého neurčitého právního pojmu je nutné přistupovat k jeho interpretaci obezřetně a individuálně.

Odposlech patří k nejefektivnějším nástrojům k odhalování závažné trestné činnosti. Ačkoliv jsou podmínky pro nařízení odposlechu nastaveny v České republice poměrně důsledně, stále dochází k situacím, kdy jsou již uskutečněné odposlechy během trestního řízení či po jeho skončení vyhodnoceny jako nezákonné.

Nově budou moci provedené technické zhodnocení odpisovat i ekonomičtí uživatelé majetku.

Právě dnes začíná další ročník odborného kongresu Právní prostor, jemuž již tradičně předcházela studentská soutěž Ukaž svou kreativitu. Autorka na dnešním společenském večeru převezme cenu, vy si ale její vítězný příspevěk můžete přečíst již nyní.

Při práci s judikaturou vrcholných soudů v našem českém právním prostředí se můžeme stále i v dnešní době setkat se specifickým fenoménem výkladových stanovisek přijímaných vrcholnými soudy.[1]

V polovině minulého roku předložila skupina poslanců návrh zákona, který by v případě jeho přijetí přiblížil Českou republiku například k Nizozemí či Belgii, neboť by za určitých podmínek povolil asistované ukončení života.

"Není možné, aby správní orgán vyřizoval vaši žádost 27 let," poznamenává v souvislosti s restitucemi JUDr. Petr Meduna, který se touto problematikou profesionálně zabývá již od roku 1992. S přednáškou s názvem "Restituce 1991-2018: opravdu tečka?!" se představí i na letošním ročníku odborné konference Právní prostor. Malou ochutnávku z jeho vystoupení můžete nalézt v rozhovoru níže...

Mgr. Radek Buršík, vedoucí advokát PricewaterhouseCoopers Legal, se specializuje na oblast daňového práva, správního práva a trestního práva daňového. Jeho hlavní doménou jsou daňové spory, které nám spolu s daňovými podvody, jejich odhalováním a (ne)překážkou "ne bis in idem" v trestním a daňovém řízení přiblíží v následujícím rozhovoru.

Při poskytování právních služeb jsme se již několikrát setkali s problémem zabavení výpočetní techniky policií pro účely vyšetřování trestné činnosti. Problematickou je především otázka rozsahu, v jakém má k zabavení výpočetní techniky dojít.

Ačkoliv argumentum ad absrudum lze považovat za nástroj odstranění sémantických nejasností pojmů užitých v právních předpisech, je možné se zamyslet nad určitou jazykovou neurčitostí i v názvu argumentu samotného. Předložený příspěvek si klade v zásadě jednoduchou otázku: Co je možné považovat za onen absurdní závěr, který při užití tohoto argumentu odmítáme?

Od 1. července 2017 čekají nás všechny – podnikatele i občany – změny v řízení o přestupcích a jiných správních deliktech, kterých se mohou podnikatelé i občané dopustit. Jednou z významných změn, která by neměla ujít Vaší pozornosti, bude možnost ukládat vyšší pokuty než doposud.

V souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“ či „ZP“) má zaměstnavatel povinnost poskytnout zaměstnanci „pracovní volno“ s náhradou mzdy či platu (dále jen „náhrady mzdy“) v několika následujících případech.

Príspevok sa zaoberá argumentom z mlčania a argumentom z vyjadrenia ako argumentmi intencionálnej povahy. Autor rozlišuje medzi dvomi formami týchto argumentov – medzi historicko-komparatívnou a anticipačnou formou. Argument z mlčania vychádza z neuvedenia očakávaného v texte alebo z vypustenia časti textu po novele. Argument z vyjadrenia sa zas zakladá na skutočnosti, že zákonodarca vložil do právneho textu určité vyjadrenie, ktoré sa zdá buď relatívne nečakané, alebo ktoré bolo v porovnaní s predchádzajúcou úpravou do textu pridané. Tieto skutočnosti môžu slúžiť rekonštrukcii zákonodarcovho zámeru.

Novela zákona o platebním styku přinese nové možnosti pro spotřebitele a rozšíří okruh povinností poskytovatelů platebních služeb.

I v letošním roce se účastníci odborného kongresu Právní prostor mohou těšit na vystoupení místopředsedy Nejvyššího soudu JUDr. Romana Fialy, tentokrát s příspěvkem s názvem: "I v procesním právu je cesta do pekla dlážděna dobrými úmysly". Ačkoli pan místopředseda zůstal ve svých odpovědích tajemný a to hlavní představí až na kongresu, přece jen se můžete v následujícím rozhovoru dozvědět, jak hodnotí současný stav českého procesního práva.