Závaznost soudních rozhodnutí – judikatura Evropského soudu pro lidská práva a judikatura Soudního dvora EU
V červnu 2017 hostilo Brno zcela výjimečnou akci evropského rozměru. Na půdě Nejvyššího soudu České republiky se za účasti předsedů nejvyšších a ústavních soudů zemí Rady EU odehrálo setkání předsedů ESLP a SDEU.
Hlavním tématem třídenní konference byla především samotná závaznost rozhodnutí Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva. Mezi oběma evropskými soudu existuje nejméně od roku 2009[1] a následně od prosince 2014, kdy Soudní dvůr EU vydal svůj posudek 2/13 neslučitelnosti návrhu dohody o přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod se zákládajícími smlouvami EU[2], tj. Smlouvou o EU a Smlouvou o fungování EU, společný jmenovatel, kterým není nic menšího než rozhodování o ochraně lidských práv ve sjednocené Evropě. Jedním z cílů konference byla věcná, provokativní a kritická analýza současných trendů evropské justice, jak je uvedené v lákavém webu konference[3].
Tenkou červenou linií pak bezpochyby zůstalo i hledání funkčního dialogu mezi oběma evropskými soudy, který byl poněkud zmražen právě posudkem Soudního dvora 2/2013. Otázka závaznosti rozhodnutí zmiňovaných soudů tak nezůstala jen v rovině čisté závaznosti a jejich následné vykonatelnosti, ale rezonovala i v souvislostech přednosti jednoho z nich dvou v případě, že bude rozhodováno o lidských právech. Gentlemanská dohoda mezi oběma soudy prozatím předvídá lidskoprávní nadřazenost judikatury ESLP nejen proto, že na ni SDEU ve své judikatuře dotýkající se lidských práv odkazuje, ale nadále díky prozatím neatakovanému rozhodnutí ESLP ve věci Bosphorus[4]. V tomto rozsudku ESLP uvedl, že státy Evropské úmluvy o ochraně lidských práv („Úmluva“) odpovídají za slučitelnost opatření přijatých na základě svých mezinárodních závazků s Úmluvou. Závazek přijatý v souvislosti s členstvím v mezinárodní organizaci je oprávněný potud, pokud i tato mezinárodní organizace (rozumějme Evropská unie) má ekvivalentní ochranu práv jako je ochrana dle Úmluvy, a tato skutečnost může být přezkoumána Evropským soudem pro lidská práva.
Konference se konala v rámci předsednictví České republiky ve Výboru ministrů Rady Evropy.
[1] Přijetí a platnost Lisabonské smlouvy.
[2] SDEU návrh shledal neslučitelný s primárním právem EU.
[3] http://conference2017.supremecourt.cz/
[4] Bosphorus Hava Yolları Turizm ve Ticaret Anonim Şirketi v. Ireland [GC], rozsudek velkého senátu z 30. června 2005, sp. zn. 45036/98
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



