Závaznost soudních rozhodnutí – judikatura Evropského soudu pro lidská práva a judikatura Soudního dvora EU Zdroj: Fotolia

Závaznost soudních rozhodnutí – judikatura Evropského soudu pro lidská práva a judikatura Soudního dvora EU

V červnu 2017 hostilo Brno zcela výjimečnou akci evropského rozměru. Na půdě Nejvyššího soudu České republiky se za účasti předsedů nejvyšších a ústavních soudů zemí Rady EU odehrálo setkání předsedů ESLP a SDEU.

doc. JUDr. Monika Forejtová Ph.D.

doc. JUDr. Monika Forejtová, Ph.D.

advokátka, vedoucí Katedry ústavního a evropského práva, FPr ZČU v Plzni

doc. JUDr. Monika Forejtová, Ph.D.

advokátka, vedoucí Katedry ústavního a evropského práva, FPr ZČU v Plzni

Hlavním tématem třídenní konference byla především samotná závaznost rozhodnutí Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva. Mezi oběma evropskými soudu existuje nejméně od roku 2009[1] a následně od prosince 2014, kdy Soudní dvůr EU vydal svůj posudek 2/13 neslučitelnosti návrhu dohody o přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod se zákládajícími smlouvami EU[2], tj. Smlouvou o EU a Smlouvou o fungování EU, společný jmenovatel, kterým není nic menšího než rozhodování o ochraně lidských práv ve sjednocené Evropě. Jedním z cílů konference byla věcná, provokativní a kritická analýza současných trendů evropské justice, jak je uvedené v lákavém webu konference[3].  

Tenkou červenou linií pak bezpochyby zůstalo i hledání funkčního dialogu mezi oběma evropskými soudy, který byl poněkud zmražen právě posudkem Soudního dvora 2/2013. Otázka závaznosti rozhodnutí zmiňovaných soudů tak nezůstala jen v rovině čisté závaznosti a jejich následné vykonatelnosti, ale rezonovala i v souvislostech přednosti jednoho z nich dvou v případě, že bude rozhodováno o lidských právech. Gentlemanská dohoda mezi oběma soudy prozatím předvídá lidskoprávní nadřazenost judikatury ESLP nejen proto, že na ni SDEU ve své judikatuře dotýkající se lidských práv odkazuje, ale nadále díky prozatím neatakovanému rozhodnutí  ESLP ve věci  Bosphorus[4]. V tomto rozsudku ESLP uvedl, že státy Evropské úmluvy o ochraně lidských práv („Úmluva“) odpovídají za slučitelnost opatření přijatých na základě svých mezinárodních závazků s Úmluvou. Závazek přijatý v souvislosti s členstvím v mezinárodní organizaci je oprávněný potud, pokud i tato mezinárodní organizace (rozumějme Evropská unie) má ekvivalentní ochranu práv jako je ochrana dle Úmluvy, a tato skutečnost může být přezkoumána Evropským soudem pro lidská práva.  

Konference se konala v rámci předsednictví České republiky ve Výboru ministrů Rady Evropy.


[1] Přijetí a platnost Lisabonské smlouvy.

[2] SDEU návrh shledal neslučitelný s primárním právem EU.

[3] http://conference2017.supremecourt.cz/  

[4] Bosphorus Hava Yolları Turizm ve Ticaret Anonim Şirketi v. Ireland [GC], rozsudek velkého senátu z 30. června 2005, sp. zn. 45036/98

judikatura ESLP judikatura SDEU ESLP

Líbil se vám náš článek, prosím, ohodnoťte ho

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články