Náhrada škody z protisoutěžního jednání – nový zákon ulehčí situaci poškozeným a ochrání žadatele o leniency
V prosinci 2014 vstoupila v platnost směrnice 2014/104/EU upravující některé otázky náhrady škody vzniklé protisoutěžním jednáním, a to kartely a zneužitím dominantního postavení. Účelem směrnice je zejména ulehčit pozici poškozených před soudem, ale též ochránit podniky, které poskytnou soutěžním úřadům účinnou součinnost při odhalování kartelů. Tato směrnice měla být implementována do 27. 12. 2016.
Z našich sousedů implementační zákon zatím přijalo pouze Slovensko, a to 29. 11. 2016. V Německu i Rakousku, stejně jako v ČR, se návrh implementačního zákona nachází v méně či více pokročilejší fázi v parlamentu.
Na rozdíl od Rakouska a Německa se český i slovenský zákonodárce rozhodli pro cestu samostatného zákona, nikoli pro cestu novelizace stávajících zákonů.
S ohledem na skutečnost, že implementační lhůta již uběhla, byl návrh zákona Poslanecké sněmovně předložen s návrhem na přijetí zákona v prvním čtení. Sněmovna s tímto nicméně nesouhlasila, návrh byl schválen ve třetím čtení.
S ohledem na skutečnost, že směrnice upravuje horizontální vztahy mezi jednotlivci a nikoli vertikální vztahy vůči státu, nelze se po uplynutí implementační lhůty dovolávat přímého účinku směrnice.
Co by měl nový zákon přinést?
Směrnice, potažmo implementační zákon, přináší novinky jak v oblasti hmotněprávních aspektů odpovědnosti, tak v oblasti procesních pravidel uplatňování nároků na náhradu škody. Změny se budou v prvé řadě týkat:
- rozsahu náhrady škody (vedle skutečné škody a ušlého zisku bude poškozený moci uplatnit i kompenzační úrok zohledňující plynutí času);
- délky a běhu promlčecí lhůty, solidární odpovědnosti členů kartelu;
- ulehčení důkazní pozice poškozeného, a to prostřednictvím vyvratitelných domněnek a úpravy zpřístupňování důkazů. Návrh zákona dokonce obsahuje variantu na americké pre-trial discovery řízení, když zavádí možnost poškozeného požádat soud o nařízení zpřístupnění kategorií důkazů již před zahájením samotného řízení o náhradě škody.
Ochrana žadatele o leniency
Kromě ulehčení pozice poškozeného byla stejně důležitým záměrem zákonodárce i ochrana jednoho z nejdůležitějších nástrojů odhalování a stíhání kartelů soutěžními úřady, a to programu leniency (tj. upuštění od uložení pokuty, resp. snížení pokuty výměnou za oznámení kartelu, resp. poskytnutí důkazů k jeho prokázání).
Úspěšný žadatel o leniency, u nějž bylo upuštěno od pokuty a který tudíž nepodal opravný prostředek proti rozhodnutí soutěžního úřadu, by měl být zejména chráněn před tím, aby se nestal terčem soustředěného zájmu všech poškozených a mohl být žalován pouze svými přímými a nepřímými odběrateli a dodavateli.
Chráněné před využitím jako důkaz v řízení o náhradu škody by měly být i žádosti o leniency a s nimi spojená prohlášení žadatele, jakož i důkazy předložené v rámci leniency.
Další články
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.




