Články

Ředitel Odboru veřejných zakázek II Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Mgr. Mojmír Florián, bude jedním z přednášejících letošního ročníku odborného kongresu Právní prostor 2017. V rámci jeho přednášky se můžete těšit na ochranu dodavatele z pohledu zákona o zadávání veřejných zakázek, kterou nám krátce přiblíží již nyní v následujícím rozhovoru.

Zákon o registru smluv, podle kterého se postupuje od července loňského roku, stále vzbuzuje množství otázek. Jaké smlouvy se uveřejňují a jaké ne? Na jaké případy se vztahují zákonem předpokládané výjimky? A jak řešit kolizi mezi pravidly v registru smluv a novým zákonem o zadávání veřejných zakázek? Řadu problematických míst zákona jsme rozebrali na další z Diskusních snídaní AKCCS, tentokrát nazvané „Praktické zkušenosti s registrem smluv“.

V současné době je v Poslanecké sněmovně ČR[1] projednáván tisk č. 927[2], který v sobě obsahuje dostatečnou porci změn, aby od své předpokládané účinnosti v lednu 2018[3], [4] přinesl revoluci do zkostnatělého systému povolování staveb i jejich samotné realizace. Vzhledem k počtu pozměňovacích návrhů a obrovském významu této novely je schvalovací proces pomalejší a momentálně probíhá zapracovávání těchto návrhů do finálního znění revidovaného hospodářským výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Finanční úřad nově neformálně upozorňuje odběratele na možné daňové podvody jejich dodavatelů.

„Úspěch vidím v tom, že v justici jsou dnes lidé, které mohu pokládat za své následovníky a že moje ocenění je informací pro všechny, že náročné postoje se vyplácí,“ říká emeritní soudkyně Iva Brožová, která byla v rámci dvanáctého ročníku celojustiční soutěže Právník roku uvedena do Právnické síně slávy, a to za svůj mimořádný celoživotní přínos českému právu.

V príspevku venujeme pozornosť zmenám, ktoré sa udiali v právnej vede v súvislosti s poznávaním procesov európskej integrácie a svetovej globalizácie. Tieto zmeny neustále prebiehajú. Kladiem si otázku, či sa v tejto súvislosti zmenila čisto vrchnostenská povaha monistického práva, či sa supranacionálne právo zakladá na autorite moci alebo na konsenze moci.

Finanční správa připravila pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob nový zjednodušený dvoustránkový formulář. Tiskopis budou moci poplatníci využít již pro přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016. Avšak nový formulář není povinnou formou podání. Slouží jako alternativa ke standardnímu formuláři.

Slovenský parlament přijal významnou novelu Exekučného poriadku – po 21 letech skončí na Slovensku najímaní exekutorů oprávněným. Tak, jak je obvyklé ve zbytku Evropy, exekuce proti témuž povinnému od dubna povede vždy jeden jediný místně příslušný exekutor.

Ministr spravedlnosti před Vánoci podepsal tarifní vyhlášku určující odměny soudních exekutorů navzdory odborným připomínkám mnoha institucí včetně Exekutorské komory. Tento bohorovný přístup ministra výstižně ilustruje celou cestu schvalování tarifní vyhlášky.

Při studiu toho lze získat víc, než se zdá. Své o tom ví i Nikola Krátká, studentka Právnické fakulty Univerzity Karlovy a v současné době i prezidentka ČR mezinárodního spolku studentů práv ELSA. Co studenty motivuje k dobrovolnické práci a seberozvoji? Čím studentské spolky mohou vůbec obohatit naše studium?

Zákon o zadávání veřejných zakázek[1] vstoupil v účinnost před více než třemi měsíci, ovšem již po dvou měsících byla skupinou poslanců předložena první novela[2], jejíž schválení lze vzhledem k okolnostem[3] předpokládat[4],[5]. Ačkoliv sama novela jistě smysl nepostrádá, je na místě ptát se, zda se jedná o systémové řešení, nebo o pouhé oddálení problému a vyřešení pouze nejzávažnějšího nedostatku nové zákonné úpravy.

Vybraný judikát Nejvyššího soudu se věnuje stanovení konkrétního typu odpovědnosti poskytovatele zdravotních služeb za způsobenou újmu na zdraví, a to podle dříve platného občanského zákoníku z roku 1964. Určení konkrétního typu odpovědnosti je přitom pro zdravotnické zařízení klíčové pro posouzení případného nároku pacienta na náhradu újmy na zdraví a může vést ke zcela odlišnému výsledku ve věci.

Dne 3. srpna 2016 se publikace dočkaly dva zbrusu nové přestupkové zákony. Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, společně se zákonem č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, nahrazují dosavadní úpravu.

Text občanského zákoníku se snaží systematicky rozlišovat mezi „dobou“ a „lhůtou“. Je ale toto rozlišení možné i v angličtině? Vystačíme si s výrazy jako „period“ či „time limit“?

Pracovní skupina Evropské komise – Working Party 29 („WP29“) vydala v pátek 16. prosince 2016 první z řady slíbených dokumentů, které mají poskytnout výklad k obecnému nařízení o ochraně osobních údajů („GDPR“).

Tématem příspěvku je ukázat na některé aspekty přínosu F. Weyra pro současnou obecnou právní teorii. Ta spočívá zejména ve formulaci problematiky cestou zevrubně propracovaného nazírání a jednostranně orientovaného pohledu na vnější i vnitřní strukturu normy, prvky, které ji tvoří, jejich druhy a působení představ o nich, včetně jejich vzájemné provázanosti.

I letošní ročník kongresu Právní prostor přinese řadu zajímavých témat. Jedním z nich je postavení elektronické smluvní dokumentace ve světle judikatury a legislativních novinek, které účastníkům přiblíží doc. JUDr. Radim Polčák, Ph.D., vedoucí Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

Model BYOD („Bring your own device“, doslova „Přines si své vlastní zařízení“) představuje stále se rozšiřující trend posledních let. Zaměstnavatelé často v zájmu vyslyšení volání svých zaměstnanců po možnosti vykonávat práci prostřednictvím vlastního výpočetního zařízení (PC, tablet, mobilní telefon) umožňují využití osobních zařízení zaměstnanců pro výkon práce jako alternativu ke standardnímu modelu, kdy zaměstnanec vykonává práci na zařízení poskytnutém zaměstnavatelem. Pro bezproblémový přístup k modelu BYOD je však z hlediska firemní bezpečnosti i právního hlediska potřeba splnit řadu požadavků. Je i Vaše společnost připravena přejít k modelu BYOD?

Pokud obecný soud vyzve žalovaného výzvou podle § 114b o.s.ř., aby se vyjádřil k žalobě, a žalovaný tak bez vážného důvodu neučiní[1] rozhodne soud rozsudkem pro uznání. Tímto způsobem soudy postupují již téměř šestnáct let. Ačkoliv rozsudků pro uznání byly vydány již stovky tisíc, donedávna neexistoval jednotný pohled na situace, kdy žalovaný kvalifikovanou výzvu nesplnil z objektivně ospravedlnitelného důvodu nebo se sice k žalobě se ve stanovené lhůtě vyjádřil tak, že ji odmítá, avšak své stanovisko náležitě neodůvodnil a na podporu svých tvrzení neoznačil příslušné důkazy. Touto problematikou, jakož i ústavní konformitou rozsudku pro uznání z důvodu nesplnění výzvy podle § 114b o.s.ř. obecně, se v průběhu roku 2016 opakovaně zabýval Ústavní soud a vydal několik zásadních rozhodnutí, na která chtějí autoři tohoto článku upozornit.

O nejčastějších chybách v uveřejňování smluv jsme vás již informovali v článku Nejčastější chyby v uveřejňování smluv I. Tím ale seznam pochybení při uveřejňování nekončí. S jakými dalšími pochybeními se lze setkat?

Ve druhé části svého příspěvku autor představuje možné rozpory s evropským právem, zabývá se otázkou příslušnosti soudů či širšími souvislostmi požadavku rovnocennosti.

Registr smluv běží už šest měsíců a obsahuje tisíce záznamů a publikovaných smluv. Je čas provést krátké zhodnocení toho, zda jsou publikované smlouvy uveřejněny dle požadavků zákona a jaké jsou nejčastější chyby v uveřejňování.

K tomuto článku mne přiměly v judikatuře objevené peripetie několika studentů, které Česká advokátní komora odmítla zapsat mezi advokátní koncipienty s poukazem na to, že na Paneurópskej vysokej škole v Bratislavě dosažené právní vzdělání, které získali, obsahem a rozsahem neodpovídá českému právnímu vzdělání.

Odstoupit od smlouvy o dílo není tak snadné jako vrátit v obchodě nevhodně koupený dárek. Vyplatí se pozorně zkontrolovat dílo při přebírání a znát své možnosti pro případ, že se na něm vyskytnou vady.

Po desítky let byla obálka s modrým pruhem důvodem nervozity adresáta, označovala totiž ta nejdůležitější podání státních úřadů, která proto byla adresována do vlastních rukou. Po generace tradované rozlišení doručenek na bílou a modrou již odvál čas, o to více je pak třeba prostudovat nejen každou písemnost od soudu, ale i samotnou obálku s jejími „chlopněmi“.