Prodej padělků a odpovědnost provozovatele reálného tržiště za jejich prodej nájemci
Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) se rozsudkem ze 7. 7. 2016 (C-494/15) postavil za majitele práv duševního vlastnictví, když konstatoval, že tito mohou postupovat nejen proti samotným porušovatelům, ale i proti prostředníkům, tedy těm, kdo porušovatelům poskytují prodejní místa, např. i proti provozovatelům reálných tržišť (nikoli pouze on-line tržišť).
Právě k výkladu pojmu „prostředník“ ve smyslu třetí věty článku 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. 4. 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví směřovala jedna z předběžných otázek Nejvyššího soudu ČR, která vzešla ze sporu mezi společnostmi Tommy Hilfiger Licensing LLC a další na jedné straně a společností DELTA CENTER a.s. na druhé straně, která si pronajala areál tržnice.
SDEU potvrdil, že provozovatelé reálného tržiště mohou být nuceni k tomu, aby ukončili prodej padělků a zamezili dalšímu porušování práva ze strany prodejců na tržišti, a to za stejných podmínek jaké platí pro provozovatele on-line tržišť (např. eBay), jak již bylo dříve judikováno v rozsudku SDEU ve věci L’Oréal. Z rozhodnutí SDEU vyplývá, že provozovatele reálného tržiště, který pronajímá prostory jednotlivým majitelům stánků, a tím tak nabízí možnost třetím stranám prodávat padělky na tomto tržišti, lze považovat za prostředníka ve smyslu směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví. S odkazem na rozhodnutí v případech L’Oréal a Scarlet Extended totiž nehraje roli, zda má prostředník se skutky porušovatele cokoliv dočinění, ale je nutné prokázat, že poskytovatel poskytuje službu, která může být zneužita k porušování práv duševního vlastnictví. S odkazem na druhou předběžnou otázku Nejvyššího soudu ČR je irelevantní to, zda se jedná o fyzické nebo on-line tržiště, protože rozsah směrnice není omezen na e-commerce. Provozovatel tržiště tak může být nucen učinit přítrž porušování práv jednotlivými obchodníky a bude muset učinit kroky směrem k tomu, aby zabránil novému porušení.
Je zřejmé, že vlastníci duševního vlastnictví toto rozhodnutí vítají, neboť jim poskytuje další zbraň v boji proti prodeji padělků. Je totiž ekonomičtější požadovat po prostředníkovi, kterým je např. typicky provozovatel tržiště, aby podnikl kroky proti trhovcům, kteří zasahují do práv duševního vlastnictví, než by bylo podnikat kroky vůči jednotlivým prodejcům.
Další články
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
