Prodej padělků a odpovědnost provozovatele reálného tržiště za jejich prodej nájemci
Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) se rozsudkem ze 7. 7. 2016 (C-494/15) postavil za majitele práv duševního vlastnictví, když konstatoval, že tito mohou postupovat nejen proti samotným porušovatelům, ale i proti prostředníkům, tedy těm, kdo porušovatelům poskytují prodejní místa, např. i proti provozovatelům reálných tržišť (nikoli pouze on-line tržišť).
Právě k výkladu pojmu „prostředník“ ve smyslu třetí věty článku 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. 4. 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví směřovala jedna z předběžných otázek Nejvyššího soudu ČR, která vzešla ze sporu mezi společnostmi Tommy Hilfiger Licensing LLC a další na jedné straně a společností DELTA CENTER a.s. na druhé straně, která si pronajala areál tržnice.
SDEU potvrdil, že provozovatelé reálného tržiště mohou být nuceni k tomu, aby ukončili prodej padělků a zamezili dalšímu porušování práva ze strany prodejců na tržišti, a to za stejných podmínek jaké platí pro provozovatele on-line tržišť (např. eBay), jak již bylo dříve judikováno v rozsudku SDEU ve věci L’Oréal. Z rozhodnutí SDEU vyplývá, že provozovatele reálného tržiště, který pronajímá prostory jednotlivým majitelům stánků, a tím tak nabízí možnost třetím stranám prodávat padělky na tomto tržišti, lze považovat za prostředníka ve smyslu směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví. S odkazem na rozhodnutí v případech L’Oréal a Scarlet Extended totiž nehraje roli, zda má prostředník se skutky porušovatele cokoliv dočinění, ale je nutné prokázat, že poskytovatel poskytuje službu, která může být zneužita k porušování práv duševního vlastnictví. S odkazem na druhou předběžnou otázku Nejvyššího soudu ČR je irelevantní to, zda se jedná o fyzické nebo on-line tržiště, protože rozsah směrnice není omezen na e-commerce. Provozovatel tržiště tak může být nucen učinit přítrž porušování práv jednotlivými obchodníky a bude muset učinit kroky směrem k tomu, aby zabránil novému porušení.
Je zřejmé, že vlastníci duševního vlastnictví toto rozhodnutí vítají, neboť jim poskytuje další zbraň v boji proti prodeji padělků. Je totiž ekonomičtější požadovat po prostředníkovi, kterým je např. typicky provozovatel tržiště, aby podnikl kroky proti trhovcům, kteří zasahují do práv duševního vlastnictví, než by bylo podnikat kroky vůči jednotlivým prodejcům.
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.
