Deregulace v oblasti spotřebitelských soutěží: losovat půjde i vozy
Harmonizace prostřednictvím evropských předpisů, říkají (euro)skeptici, vede vždy ke složitějším zákonům a přísnější regulaci brzdící podnikatelské subjekty v rozletu. Není to pravda a nová česká úprava týkající se organizace spotřebitelských soutěží – u nás tolik populárního marketingového nástroje – je toho průzračným příkladem. Účinnosti nabyla 1. 1. 2017.
Pořadatelé spotřebitelských soutěží si po dlouhá léta při nastavování jejich mechaniky museli dávat pozor na to, aby se nedostali do rozporu s obávaným § 1 odst. 5 zákona o loteriích, který upravuje tzv. „spotřebitelské loterie“. Toto ustanovení je mimo jiné odstrašujícím příkladem legislativní techniky, když šroubovaným způsobem – zřejmě, resp. dle shody většiny vykladačů – zakazuje, aby soutěže, kde je výherce vybírán slosováním nebo jiným náhodným výběrem a podmínkou účasti je zakoupení určitého produktu či služby nebo jen účast na reklamní akci, umožňovaly určité typy výher (peníze, cenné papíry, šeky, vkladní knížky, nemovitosti). Zároveň ale umožňuje, aby byly takto udělovány věcné ceny, pokud jejich hodnota jednotlivě nepřesáhne částku 20 000 Kč a zároveň jejich roční souhrn nepřesáhne částku 200 000 Kč. Tyto se však musí s předstihem oznamovat finančnímu úřadu. Za spáchání jistě společensky velmi odsouzeníhodného jednání spočívajícího např. v obšťastnění spotřebitele hodnotnější výhrou než v souladu s uvedenými limity pak hrozila pokuta až do výše 10 mil. Kč.
Po určitý čas pak platilo jisté vyjasnění a alespoň elementární právní jistotu poskytující stanovisko Ministerstva financí vyvěšené na webu regulátora, kde byly popsány různé druhy nejpopulárnějších mechanik spotřebitelských soutěží s uvedením, zda se na ně aplikuje omezení zákona o loteriích. Přibližně před třemi roky však bylo toto stanovisko bez publicity a vysvětlení staženo a začaly být postihovány dříve stanoviskem aprobované mechaniky spotřebitelských soutěží. Nyní je přístup regulátora k „prvku náhody“ přísný, a pokud je určení výherce nepředvídatelné a vůlí člověka neovlivnitelné, je třeba se držet limitů a povinností zákona o loteriích. Mimo režim zákona o loteriích naopak spadají soutěže, kde se podaří prvku náhody zcela vyhnout, tedy soutěže vědomostní, dovednostní, kreativní atp.
V červnu 2016 byl vyhlášen nový zákon o hazardních hrách, který zákon o loteriích s účinností od 1. 1. 2017 zcela nahradil. Tento zákon již zvláštní úpravu spotřebitelských akcí neobsahuje a – přesto, že se o tom v průběhu jeho přípravy uvažovalo – nepřebírá ji ani jiný právní předpis. Jak sám zákonodárce vysvětluje v důvodové zprávě k zákonu o hazardních hrách, ke změně přístupu ke spotřebitelským akcím došlo proto, že jejich úprava obsažená v zákoně o loteriích „jevila z pohledu evropské judikatury značné známky nekompatibility s právem Evropské unie“. Konkrétně jde o to, že spotřebitelské akce spadají pod definici obchodní praktiky dle příslušné evropské směrnice o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a že i každá spotřebitelská soutěž tedy je obchodní praktikou vůči spotřebiteli dle zmiňované směrnice. Směrnice obecně zakazuje nekalé obchodní praktiky a v příloze uvádí obchodní praktiky, které jsou považovány za nekalé za všech okolností. Jelikož se jedná o plně harmonizovanou oblast, kterou není možné nad rámec evropských předpisů vnitrostátně zpřísňovat, bylo dle zákonodárce jediným východiskem předmětná omezení z nové právní úpravy vypustit, a tím umožnit posuzování spotřebitelské soutěže jako obchodní praktiky v obecném smyslu.
Od 1. 1. 2017 je tak možné pořádat spotřebitelské soutěže bez stávajících omezení stanovených zákonem o loteriích nebo omezení jim podobných. To se týká též potřeby oznamovat je s 15denním předstihem. Spotřebitelská soutěž bude však i tak muset splnit obecné požadavky na jednání vůči spotřebiteli, tedy zejména být transparentní, srozumitelná a spotřebitele neklamající. Na to bude nově v plné šíři dohlížet Česká obchodní inspekce.
Nadále bude třeba se vyvarovat toho, aby spotřebitelská soutěž měla znaky hazardní hry regulované zvláštním zákonem (zejména v podobě vkladu). Celkově tedy dojde k významnému uvolnění pravidel pro pořádání těchto akcí – hlavně co do hodnoty výher a způsobu výběru výherců –, ovšem ani ta nebudou bezbřehá a bude třeba zajistit jejich soulad zejména s komplexními normami práva ochrany spotřebitele.
Další články
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.
EU KIDS ACT – konec digitálního divokého západu a nastavení pravidel pro ochranu dětí
EU KIDS Act přináší nová pravidla ochrany dětí na internetu. Jak ovlivní sociální sítě, ověřování věku, umělou inteligenci a odpovědnost digitálních platforem?
Velké firmy mají do 2. listopadu poprvé přiznat globální minimální daň. Státu ale tolik peněz nepřinese
Velké nadnárodní i ryze české skupiny podniků musí do pondělí 2. listopadu vůbec poprvé podat přiznání k takzvané dorovnávací dani, známé také jako globální minimální daň. Ta má zajistit, aby velké firmy odváděly ze zisku alespoň 15 % v každé zemi, kde působí, a připravit tak daňové ráje o jejich hlavní lákadlo.
Předmanželské smlouvy a jejich alternativy: svěřenské a nadační fondy jako nástroj ochrany majetku v manželství
Předmanželská smlouva bývá první – a často jedinou – odpovědí na otázku, jak ochránit majetek při vstupu do manželství. Je to odpověď legitimní, avšak zpravidla jen dílčí. Smluvený režim totiž míří především na jediný scénář: zánik manželství a vypořádání majetku mezi manžely. Řadu situací, kvůli nimž lidé ochranu majetku vůbec zvažují, přitom řešit nedokáže. Právě tam nabízejí svěřenské a nadační fondy koncepčně odlišné a v mnoha ohledech účinnější řešení.
Podezření se nepotvrdilo: Kdy oznamovatel zůstává chráněn?
Zaměstnanec upozorní na podezřelou platbu. Po prověření se ukáže, že žádné peníze nezmizely. Spor tím ale nemusí skončit: zaměstnavatel začne řešit, zda mu pracovník bezdůvodně nepoškodil pověst.



