Deregulace v oblasti spotřebitelských soutěží: losovat půjde i vozy
Harmonizace prostřednictvím evropských předpisů, říkají (euro)skeptici, vede vždy ke složitějším zákonům a přísnější regulaci brzdící podnikatelské subjekty v rozletu. Není to pravda a nová česká úprava týkající se organizace spotřebitelských soutěží – u nás tolik populárního marketingového nástroje – je toho průzračným příkladem. Účinnosti nabyla 1. 1. 2017.
Pořadatelé spotřebitelských soutěží si po dlouhá léta při nastavování jejich mechaniky museli dávat pozor na to, aby se nedostali do rozporu s obávaným § 1 odst. 5 zákona o loteriích, který upravuje tzv. „spotřebitelské loterie“. Toto ustanovení je mimo jiné odstrašujícím příkladem legislativní techniky, když šroubovaným způsobem – zřejmě, resp. dle shody většiny vykladačů – zakazuje, aby soutěže, kde je výherce vybírán slosováním nebo jiným náhodným výběrem a podmínkou účasti je zakoupení určitého produktu či služby nebo jen účast na reklamní akci, umožňovaly určité typy výher (peníze, cenné papíry, šeky, vkladní knížky, nemovitosti). Zároveň ale umožňuje, aby byly takto udělovány věcné ceny, pokud jejich hodnota jednotlivě nepřesáhne částku 20 000 Kč a zároveň jejich roční souhrn nepřesáhne částku 200 000 Kč. Tyto se však musí s předstihem oznamovat finančnímu úřadu. Za spáchání jistě společensky velmi odsouzeníhodného jednání spočívajícího např. v obšťastnění spotřebitele hodnotnější výhrou než v souladu s uvedenými limity pak hrozila pokuta až do výše 10 mil. Kč.
Po určitý čas pak platilo jisté vyjasnění a alespoň elementární právní jistotu poskytující stanovisko Ministerstva financí vyvěšené na webu regulátora, kde byly popsány různé druhy nejpopulárnějších mechanik spotřebitelských soutěží s uvedením, zda se na ně aplikuje omezení zákona o loteriích. Přibližně před třemi roky však bylo toto stanovisko bez publicity a vysvětlení staženo a začaly být postihovány dříve stanoviskem aprobované mechaniky spotřebitelských soutěží. Nyní je přístup regulátora k „prvku náhody“ přísný, a pokud je určení výherce nepředvídatelné a vůlí člověka neovlivnitelné, je třeba se držet limitů a povinností zákona o loteriích. Mimo režim zákona o loteriích naopak spadají soutěže, kde se podaří prvku náhody zcela vyhnout, tedy soutěže vědomostní, dovednostní, kreativní atp.
V červnu 2016 byl vyhlášen nový zákon o hazardních hrách, který zákon o loteriích s účinností od 1. 1. 2017 zcela nahradil. Tento zákon již zvláštní úpravu spotřebitelských akcí neobsahuje a – přesto, že se o tom v průběhu jeho přípravy uvažovalo – nepřebírá ji ani jiný právní předpis. Jak sám zákonodárce vysvětluje v důvodové zprávě k zákonu o hazardních hrách, ke změně přístupu ke spotřebitelským akcím došlo proto, že jejich úprava obsažená v zákoně o loteriích „jevila z pohledu evropské judikatury značné známky nekompatibility s právem Evropské unie“. Konkrétně jde o to, že spotřebitelské akce spadají pod definici obchodní praktiky dle příslušné evropské směrnice o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a že i každá spotřebitelská soutěž tedy je obchodní praktikou vůči spotřebiteli dle zmiňované směrnice. Směrnice obecně zakazuje nekalé obchodní praktiky a v příloze uvádí obchodní praktiky, které jsou považovány za nekalé za všech okolností. Jelikož se jedná o plně harmonizovanou oblast, kterou není možné nad rámec evropských předpisů vnitrostátně zpřísňovat, bylo dle zákonodárce jediným východiskem předmětná omezení z nové právní úpravy vypustit, a tím umožnit posuzování spotřebitelské soutěže jako obchodní praktiky v obecném smyslu.
Od 1. 1. 2017 je tak možné pořádat spotřebitelské soutěže bez stávajících omezení stanovených zákonem o loteriích nebo omezení jim podobných. To se týká též potřeby oznamovat je s 15denním předstihem. Spotřebitelská soutěž bude však i tak muset splnit obecné požadavky na jednání vůči spotřebiteli, tedy zejména být transparentní, srozumitelná a spotřebitele neklamající. Na to bude nově v plné šíři dohlížet Česká obchodní inspekce.
Nadále bude třeba se vyvarovat toho, aby spotřebitelská soutěž měla znaky hazardní hry regulované zvláštním zákonem (zejména v podobě vkladu). Celkově tedy dojde k významnému uvolnění pravidel pro pořádání těchto akcí – hlavně co do hodnoty výher a způsobu výběru výherců –, ovšem ani ta nebudou bezbřehá a bude třeba zajistit jejich soulad zejména s komplexními normami práva ochrany spotřebitele.
Další články
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.



