Nová úprava DPP a DPČ
Připravovaná novela zákoníku práce, která by měla nabýt účinnosti 1. 7. 2017, přinese řadu změn, mimo jiné jsou navrhovány také změny v oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce.
Společné změny
Nejdůležitější změny, které by se měly týkat obou typů dohod, budou v oblasti pracovní doby. V současné době platí, že se celá úprava zákoníku práce týkající se pracovní doby a doby odpočinku na dohody nevztahuje s jedinou výjimkou, kterou je maximální délka práce 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.
Pracovní doba a doba odpočinku
Pokud budou navrhované změny schváleny, bude napříště pracovní doba a doba odpočinku u dohod daleko více regulovaná. Zaměstnavatel sice nebude i nadále povinen rozvrhovat zaměstnancům pracujícím na základě dohod pracovní dobu, bude však muset počítat s tím, že se na ně nově vztáhne následující úprava pracovní doby:
-
Definice pracovní doby, doby odpočinku, noční práce a zaměstnance pracujícího v noci;
-
Maximální délka výkonu práce a maximální stanovená týdenní pracovní doba u mladistvých – zaměstnavatelé budou muset u mladistvých zaměstnanců dodržovat omezení maximální délky výkonu práce a souhrnné týdenní pracovní doby ve všech základních pracovněprávních vztazích, stejně jako je tomu u mladistvých zaměstnanců pracujících v pracovním poměru;
Délka výkonu práce tak nebude smět v jednotlivých dnech překročit 8 hodin. Délka týdenní pracovní doby ve svém souhrnu nebude smět ve všech pracovněprávních vztazích překročit v součtu 40 hodin týdně.
U ostatních zaměstnanců bude i nadále platit dříve jediné omezení, že maximální délka výkonu práce u zaměstnanců pracujících na základě dohod bude 12 hodin;
-
Přestávky v práci a bezpečnostní přestávky – nově bude muset zaměstnavatel zajistit, aby zaměstnanec měl přestávku na jídlo a oddech nejdéle po 6 hodinách (u mladistvých zaměstnanců po 4,5 hodinách) nepřetržité práce v délce 30 minut. Pokud tak stanoví zvláštní právní předpisy, má zaměstnanec také právo na bezpečnostní přestávku, která se započítává do pracovní doby;
-
Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami; nepřetržitý odpočinek v týdnu – při přidělování práce bude muset zaměstnavatel hlídat a zabezpečit také to, aby byly dodrženy minimální doba odpočinku mezi dvěma směnami, resp. nově nazvaná „nepřetržitý denní odpočinek“, stejně tak nepřetržitý odpočinek v týdnu s výjimkami stanovenými v zákoníku práce;
-
Noční práce – i pro „dohodáře“ pracujícího v noci bude platit omezení délky směny, resp. výkonu práce, na max. 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Zároveň pro něj budou také povinné lékařské prohlídky a zaměstnavatel bude muset i pro tyto zaměstnance zajišťovat přiměřené sociální zajištění (možnost občerstvení) a vybavit je prostředky pro poskytnutí první pomoci a pro přivolání rychlé lékařské pomoci;
-
Evidence pracovní doby v rozsahu odpracované směny a noční práce s vyznačením jejich začátku a konce.
Zaručená mzda
Dále by se měla nově na zaměstnance pracující na základě dohod vztahovat úprava zaručené mzdy. Tím by byla zaručena vyšší ochrana těchto zaměstnanců, kteří za stávající úpravy mohou být za jakkoli složitou práci odměňování pouze minimální mzdou. Nejnižší úroveň zaručené mzdy je stanovována nařízením vlády s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Je odstupňována do 8 skupin podle jejich složitosti, a to v současné době od 11.000 Kč pro nejjednodušší práce do 22.000 Kč pro ty nejsložitější. Pokud odměna z dohody nedosáhne příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, bude zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci doplatek.
Průměrný hrubý měsíční výdělek
U zaměstnanců pracujících na základě dohod se dále změní způsob zjišťování průměrného hrubého měsíčního výdělku, který bude počítán tak, že se průměrný hodinový výdělek zaměstnance vynásobí koeficientem 4,348 a podílem počtu hodin odpracovaných zaměstnancem v rozhodném období a počtu týdnů v rozhodném období.
Dohoda o pracovní činnosti
Další z navrhovaných změn, která se však týká pouze dohody o pracovní činnosti, je změna týkající se počítání maximálního rozsahu práce, kterou je možné na základě dohody o pracovní činnosti konat.
Rozsah práce, který je možné vykonávat, sice zůstane i nadále maximálně jedna polovina stanovené týdenní pracovní doby, ale počítáno v průměru nejdéle za období 26 týdnů namísto současných 52 týdnů. Prodloužení vyrovnávacího období na 52 týdnů bude možné sjednat pouze v kolektivní smlouvě.
Dohoda o provedení práce
Změnou, která se bude naopak dotýkat pouze dohody o provedení práce, je omezení povinnosti zaměstnavatele vydávat potvrzení o zaměstnání. Napříště by tak musel zaměstnavatel toto potvrzení vydat zaměstnanci, který u něj pracoval na základě DPP pouze tehdy, pokud tato dohoda založila účast na nemocenském pojištění nebo pokud byl z odměny z této dohody prováděn výkon rozhodnutí nebo exekuce srážkami ze mzdy.
Zrušení ustanovení o okamžitém zrušení dohod zákonným zástupcem nezletilého
Závěrem je třeba dodat, že jedna změna týkající se dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr byla již přijata v souvislosti se změnou občanského zákoníku. S účinností od 28. 2. 2017 byl ze zákoníku práce vypuštěn institut okamžitého zrušení dohody (stejně tak i pracovního poměru) zákonným zástupcem nezletilého zaměstnance, který nedosáhl věku 16 let. Tato možnost zákonného zástupce, která byla podmíněna nutností v zájmu vzdělávání, vývoje nebo zdraví nezletilého a navíc přivolením soudu, byla od počátku velmi kritizována a v praxi se nepoužívala.
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
Nadační fond pro soukromý účel – vývoj, judikatura a praxe
Dodnes napříč širší veřejností přetrvává dojem, že nadační fondy jsou nástroj primárně určený pro dobročinné účely. V praxi se však nadační fondy běžně využívají rovněž ke správě rodinného majetku, jeho mezigeneračnímu předání i jako mateřská entita v holdingových strukturách.




