Švarc systém
Vykonává-li fyzická osoba v rámci České republiky osobně práce v podřízenosti subjektu, pro něhož práce vykonává, jeho jménem a dle jeho pokynů, tj. vykonává slovy zákoníku práce tzv. závislou práci, je povinna ji vykonávat v pracovněprávním vztahu jako zaměstnanec na základě pracovní smlouvy, dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnost. Pokud fyzická osoba vykonává závislou práci v jiném než pracovněprávním vztahu, zpravidla jako OSVČ, např. na základě smlouvy o dílo, smlouvy o poskytování služeb či jiné občanskoprávní smlouvy, jedná se o tzv. Švarc systém.
Nejčastěji se lze se Švarc systémem setkat v oblasti stavebnictví, úklidových služeb a jiných prací, které mohou být obecně zajišťovány jak smluvně prostřednictvím OSVČ, tak zaměstnanci v pracovněprávním vztahu (zedník najímaný jako OSVČ/zedník jako zaměstnanec).
Motivem Švarc systému je zejména snaha subjektu, který práci najímá, vyhnout se vyšším odvodům na daních a pojistném na sociální a zdravotní pojištění u zaměstnanců oproti OSVČ, jakož i snaha vyhnout se dalším povinnostem stanoveným zákoníkem práce pro pracovněprávní vztahy (např. skončení pracovního poměru pouze z důvodů stanovených zákonem, zákonné dostupné aj.). Vyšší volnost a ekonomická výhodnost na straně subjektů, které práci najímají, se poté negativně promítá na straně státu, jemuž unikají finanční prostředky z veřejných zdrojů, jakož i na straně pracujících, kteří nejsou chráněni pro ně výhodnější právní úpravou obsaženou v zákoníku práce. Důvodem Švarc systému však může být vedle popsaného úmyslu i pouhý spor o to, zda se o závislou práci, která musí být vykonávána v pracovněprávním vztahu, jedná či nikoliv. V řadě případů se může jednat o hraniční případy.
Švarc systém je jako nelegální práce v rámci českého právního řádu zakázán a jeho výkon je příslušnými orgány systematicky postihován, a to na obou stranách tohoto vztahu. Kontrolními orgány jsou zejména Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty. Hrozícími sankcemi na straně pracujících fyzických osob je možnost uložení pokuty až do výše 100 000 Kč včetně případného vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Zaměstnavateli hrozí pokuty řádově vyšší s ohledem na to, zda se jedná o fyzickou osobu, která umožnila výkon nelegální práce (až do výše 5 mil. Kč), nebo podnikající fyzickou či právnickou osobu (až do výše 10 mil. Kč). Podnikající fyzické a právnické osoby musí současně počítat s minimální hranicí pokuty ve výši 50 000 Kč. Sankce přitom hrozí i v případě nedbalostního opomenutí zaměstnavatele, tj. nemusí se jednat o přímý úmysl. Vedle toho bude zaměstnavateli doměřen nedoplatek na daních, na pojistném na sociální a zdravotní pojištění a tomu odpovídající penále. V případě zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby ve větším rozsahu hrozí zaměstnavateli rovněž trestní stíhání pro spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, za nějž jsou odpovědny i právnické osoby. Zjištěný Švarc systém poté může vést i k řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci.
V případě sjednávání výkonu práce s fyzickou osobou lze proto doporučit, aby bylo předně náležitě vyjasněno, zda jsou v daném vztahu naplněny znaky závislé práce, a pokud ano, aby tato práce byla vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu dle zákoníku práce, nikoliv v občanskoprávním či jiném vztahu jako v případech OSVČ.
Další články
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
Presumpce (ne)viny pod tlakem veřejnosti
Trestní řízení stojí na jednoduchém, ale zásadním principu: Stát musí vinu prokázat. Nestačí silné podezření, mediálně působivý příběh, uvalení vazby, policejní zásah ani veřejný tlak. Dokud není vina vyslovena pravomocným odsuzujícím rozsudkem, je potřeba na člověka hledět jako na nevinného.



