Rozsudek Nejvyššího soudu k regresnímu nároku zdravotní pojišťovny vůči rodiči dítěte
Nejvyšší soud v níže analyzovaném rozsudku[1] podal výklad k regresnímu nároku zdravotní pojišťovny vůči třetí osobě (zde rodiči dítěte), v důsledku jejíhož zaviněného protiprávního jednání zdravotní pojišťovna vynaložila náklady na léčbu.
Otec nechal svého devítiletého chlapce jezdit před domem bez dozoru na dětském motocyklu, který byl opatřen motorem. Chlapec pak na motorce vjel na silnici, kde jej srazil osobní automobil, kterému chlapec nedal přednost v jízdě zprava, následkem čehož utrpěl mnohačetná těžká zranění. Náklady spojené s následnou léčbou pojišťovna vymáhala na základě § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění („ZVZP“), po otci chlapce.
Podle § 55 odst. 1 ZVZP platí, že příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.
Nejvyšší soud k dovolání zdravotní pojišťovny shledal, že soud je v občanskoprávním řízení o náhradě škody vázán výrokem trestního soudu, který již dříve uznal otce vinným trestným činem ublížení na zdraví, a že nemůže dospět k jinému závěru, než že otec chlapce svým počínáním zanedbal náležitý dohled nad dítětem.
Na druhou stranu Nejvyšší soud uvedl, že soud je sice vázán výrokem trestního soudu, avšak pouze pokud jde o protiprávní jednání určitého pachatele. Jestliže okolnosti případu nasvědčují, že na vzniku škody se kromě pachatele mohlo podílet i jednání poškozeného, není soud při posouzení jeho spoluzavinění výrokem o vině pachatele vázán.
Nejvyšší soud pak uvedl, že při posuzování nároku zdravotní pojišťovny tedy platí, že třetí osoba odpovídá pojišťovně pouze v tom rozsahu, v jakém je její zaviněné protiprávní jednání v příčinné souvislosti s náklady vynaloženými na ošetření a léčení pojištěnce. Možné negativní dopady v souvislosti s uložením povinnosti k náhradě těchto nákladů do rodinného rozpočtu a tím zprostředkovaně i do majetkových poměrů dítěte mohou pak být relevantní pro případné snížení požadované výše náhrady nákladů pojišťovny soudem.
Případ bude znovu projednáván odvolacím soudem, kterému byl rozsudek Nejvyšším soudem vrácen. Nicméně vzhledem k tomu, že výše uvedený právní názor je závazný, lze očekávat, že tento závěr bude odvolacím soudem potvrzen.
Závěr
Příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci zdravotní pojišťovny, avšak tato třetí osoba odpovídá zdravotní pojišťovně pouze v tom rozsahu, v jakém je její zaviněné protiprávní jednání v příčinné souvislosti s náklady vynaloženými na ošetření a léčení pojištěnce. Z toho plyne, že v rozsahu, v němž se na vzniku těchto nákladů podílely jiné okolnosti nebo v jakém byl způsoben spoluzaviněním pojištěnce, třetí osoba za škodu neodpovídá. Třetí osoby tak mohou odmítnout hradit náklady pojišťovny, které nezpůsobily svým jednáním.
[1] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3552/2014 ze dne 27. 4. 2016.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



