Rozsudek Nejvyššího soudu k regresnímu nároku zdravotní pojišťovny vůči rodiči dítěte
Nejvyšší soud v níže analyzovaném rozsudku[1] podal výklad k regresnímu nároku zdravotní pojišťovny vůči třetí osobě (zde rodiči dítěte), v důsledku jejíhož zaviněného protiprávního jednání zdravotní pojišťovna vynaložila náklady na léčbu.
Otec nechal svého devítiletého chlapce jezdit před domem bez dozoru na dětském motocyklu, který byl opatřen motorem. Chlapec pak na motorce vjel na silnici, kde jej srazil osobní automobil, kterému chlapec nedal přednost v jízdě zprava, následkem čehož utrpěl mnohačetná těžká zranění. Náklady spojené s následnou léčbou pojišťovna vymáhala na základě § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění („ZVZP“), po otci chlapce.
Podle § 55 odst. 1 ZVZP platí, že příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.
Nejvyšší soud k dovolání zdravotní pojišťovny shledal, že soud je v občanskoprávním řízení o náhradě škody vázán výrokem trestního soudu, který již dříve uznal otce vinným trestným činem ublížení na zdraví, a že nemůže dospět k jinému závěru, než že otec chlapce svým počínáním zanedbal náležitý dohled nad dítětem.
Na druhou stranu Nejvyšší soud uvedl, že soud je sice vázán výrokem trestního soudu, avšak pouze pokud jde o protiprávní jednání určitého pachatele. Jestliže okolnosti případu nasvědčují, že na vzniku škody se kromě pachatele mohlo podílet i jednání poškozeného, není soud při posouzení jeho spoluzavinění výrokem o vině pachatele vázán.
Nejvyšší soud pak uvedl, že při posuzování nároku zdravotní pojišťovny tedy platí, že třetí osoba odpovídá pojišťovně pouze v tom rozsahu, v jakém je její zaviněné protiprávní jednání v příčinné souvislosti s náklady vynaloženými na ošetření a léčení pojištěnce. Možné negativní dopady v souvislosti s uložením povinnosti k náhradě těchto nákladů do rodinného rozpočtu a tím zprostředkovaně i do majetkových poměrů dítěte mohou pak být relevantní pro případné snížení požadované výše náhrady nákladů pojišťovny soudem.
Případ bude znovu projednáván odvolacím soudem, kterému byl rozsudek Nejvyšším soudem vrácen. Nicméně vzhledem k tomu, že výše uvedený právní názor je závazný, lze očekávat, že tento závěr bude odvolacím soudem potvrzen.
Závěr
Příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci zdravotní pojišťovny, avšak tato třetí osoba odpovídá zdravotní pojišťovně pouze v tom rozsahu, v jakém je její zaviněné protiprávní jednání v příčinné souvislosti s náklady vynaloženými na ošetření a léčení pojištěnce. Z toho plyne, že v rozsahu, v němž se na vzniku těchto nákladů podílely jiné okolnosti nebo v jakém byl způsoben spoluzaviněním pojištěnce, třetí osoba za škodu neodpovídá. Třetí osoby tak mohou odmítnout hradit náklady pojišťovny, které nezpůsobily svým jednáním.
[1] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3552/2014 ze dne 27. 4. 2016.
Další články
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.




