Judikatura

Rozsudkem sp. zn. 4 Ads 109/2013 se Nejvyšší správní soud zastal ženy, která byla vyřazena z evidence Úřadu práce z důvodu maření součinnosti s úřadem práce. Toho se měla dotyčná dopustit tím, že přibližně 10 min před dohodnutou schůzkou volal na úřad její známý, že nemůže nastartovat auto a chce "přeobjednat" na další den...

Z dikce § 129 odst. 2 o. s. ř., podle něhož může předseda senátu uložit tomu, kdo má listinu potřebnou k důkazu, aby ji předložil, není možné dovozovat, že se citované ustanovení vztahuje jen na třetí osoby – příslušná procesní povinnost platí i pro účastníka řízení. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26.8.2014, čj. 1 Cmo 9/2014-108

Opakovaná nekázeň obžalovaného v silničním provozu předcházející trestnému činu v dopravě je pádným důvodem k uložení trestu zákazu činnosti. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27.11.2013, sp.zn. 6 To 368/2013

Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 6 As 144/2013 řešil otázku, zda televize spáchala delikt, pokud na základě policejní informace, že je pohřešovaný "vážně nemocen nespecifikovanou přenosnou chorobou", která "se přenáší pohlavním stykem, potřísněním jeho krví, ale i škrábnutím", zveřejnila informaci, že dotyčný je nakažen virem HIV.

Každý z dvojice ozbrojených útočníků odpovídá společně a nerozdílně za škodu, jestliže při společně vedeném útoku, kterým vyvrcholilo jejich předchozí agresivní chování vůči více osobám, usmrtili nožem jednu z napadených osob, a to i tehdy, pokud v trestním řízení nebylo prokázáno, který z útočníků vedl smrtící úder. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28.5.2014, sp.zn. 25 Cdo 269/2014

Opakované nerespektování závazných pokynů odvolacího soudu ze strany soudu prvního stupně je důvodem k nařízení, aby věc projednal a rozhodl jiný samosoudce. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27.11.2013, sp.zn. 6 To 374/2013

Také kopie účastníkem předložených listin je soud povinen hodnotit podle zásady volného hodnocení důkazů. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9.10.2014, sp. zn. 93 Co 464/2013

Ne každá dispozice s věcí proti příkazu svěřitele může být bez dalšího považována za její přisvojení ve smyslu § 206 trestního zákoníku. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2013, sp. zn. 6 To 372/2013

K naplnění zákonných znaků skutkové podstaty trestného činu zpronevěry podle § 206 trestního zákoníku není zapotřebí, aby pachatel jednal v úmyslu obstarat sobě nebo jinému z věci trvalý prospěch, tedy obohatit sebe nebo jiného. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2013, sp.zn. 6 To 372/2013

Dne 21. 8. 2014 Nejvyšší správní soud ve věci sp. zn. 9 Afs 150/2013 řešil otázku, zda je pro zákon o loteriích relevantní, že o výhře či prohře rozhoduje vedle náhody také ve značné míře schopnost jednotlivých hráčů.

Ústavní soud se nálezem, sp. zn. I. ÚS 173/13, pokusil najít spravedlivou rovnováhu mezi ochranou osob jednajících v duševní poruše a osob, které v dobré víře vstupují do právních vztahů s těmito osobami, aniž by o duševní poruše věděly. Reagoval mj. na změnu právního postavení duševně postižených, jejichž ochranu již není možné řešit zbavováním ani omezováním svéprávnosti.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu 23 Cdo 1341/2012 významným způsobem osvětluje úlohu českých soudů v oblasti veřejné podpory.

Ústavní soud nálezem sp. zn. Pl. ÚS 31/13 zrušil výjimku pro starobní důchodce, jimž se dle zrušeného ustanovení neměla při zdaňování příjmů počítat sleva na poplatníka, pokud k 1. lednu pobírali starobní důchod.

Dne 1. 7. 2014 se Ústavní soud zabýval ve věci sp. zn. I. ÚS 581/14 možností restituce veřejného prostranství. V restitučním řízení byl vydán pozemek, který leží mezi velkým parkovištěm a místní komunikací, je osázen veřejnou zelení a tvoří přirozenou hranici mezi touto komunikací a parkovištěm.

V případě zpětvzetí žaloby soud vždy zkoumá ve vztahu k náhradě nákladů řízení, zda byla žaloba podána důvodně, a dále zda žalovaný z procesního hlediska zavinil, že byla žaloba vzata zpět nebo zda byla vzata zpět bezdůvodně. „Důvodnost“ podání žaloby je třeba chápat v širším kontextu – nejen ve vztahu k pouhému okamžiku zahájení řízení a zaplacení dlužné částky žalovaným.

Pokud zaměstnankyně výslovně projevila vůli tím, že odmítla podepsat dohodu o skončení pracovního poměru z důvodu svého nesouhlasu s (ne)uvedeným důvodem skončení, nelze dovodit konkludentní uzavření dohody tím, že zaměstnankyně odevzdala pracovní pomůcky, opustila služební byt a neprotestovala proti obsahu potvrzení o zaměstnání.

Posouzení této otázky bude vždy věcí individuálních případů (zřejmě s přihlédnutím k povaze zamýšlených staveb a z ní plynoucích nežádoucích dopadů), a to jak na úrovni rozhodovací praxe stavebních úřadů, tak na úrovni rozhodování o přezkoumávání těchto rozhodnutí v rámci správního soudnictví. Komentář k rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2014, čj. 9 As 101/2014-98

Je povinností soudu rozhodujícím o dalším ponechání obviněného ve vazbě, aby se zabýval také otázkou, zda vyšetřování probíhá plynule a zda ve věci nenastaly neodůvodněné průtahy.

Lze námitku účastníka o nedostatku pravomoci soudu z důvodu existence rozhodčí doložky považovat za včasnou, není-li obsažena v podaném odporu proti platebnímu rozkazu?

Tak jako zneužívání (či dokonce „jen“ nadužívání) instrumentů trestního práva vede ve svých důsledcích k destruktivnímu vlivu kriminalizace, nelze přijmout myšlenku, že „subsidiarita“ je míněna jako praktické vyloučení použití těchto nástrojů. Komentář k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2014, čj. 7 Tdo 780/2014-24

Soud zamítne návrh na vstup nového subjektu do řízení tehdy, jestliže podle toho, co v řízení vyšlo najevo, lze s jistotou prohlásit, že cílem návrhu na vydání rozhodnutí podle § 107a o. s. ř. je zneužití procesní úpravy, například za tím účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči neúspěšnému žalobci nedobytnou.

předkládané rozhodnutí velmi cenné v první řadě proto, že souhrnně analyzuje problém změny judikatorního trendu. Tento komplikovaný teoretický úkol v plném rozsahu stojí před teorií i aplikační praxí a bude nepochybně značně posilovat v souvislosti s uplatňováním tzv. nového občanského zákoníku. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2014, sp. zn. 22 Cdo 4397/2013

Účelové opakované prodeje zboží, resp. předstírání neexistující skutečnosti, že daňový subjekt provedl určité obchody, ačkoli to neodpovídalo realitě, může za daných skutkových okolností svědčit o zkrácení daně z přidané hodnoty...

Jestliže oba obvinění zcela bezdůvodně napadli jiného, nejprve slovně a poté i fyzicky, a to veřejně a na místě veřejnosti přístupném, čímž porušili zájem společnosti na klidném občanském soužití a ochraně občanů před závažnějšími útoky narušujícími veřejný klid a pořádek a nadto u nich nebyly shledány žádné polehčující okolnosti, obvinění svého jednání nelitovali a poškozenému se ani neomluvili, tak jednání obviněných již stojí mimo rámec občanskoprávních vztahů ...

Vyhrožováním jinou těžkou újmou může být např. vyhrožování způsobením škody velkého rozsahu nebo škody na věci vysoké umělecké hodnoty, ke které má poškozený citový vztah. Stejně tak se může jednat o újmu nemajetkové povahy, jako je vyhrožování usmrcením nebo těžkou újmou na zdraví i osobě poškozenému blízké, únosem osoby blízké apod.