Občanské právo

Občanský zákoník z roku 2012 má v oblibě výrazy „zjevně“ či „zjevné“. Tyto výrazy jsou používány v různých souvislostech a bohužel i v různém významu. Skeptik by namítl, že důsledný racionální zákonodárce nikdy nepoužívá jeden výraz k vyjádření různých skutečností. Racionální zákonodárce je ovšem fiktivní entitou.

Typickým principem soukromého práva je zásada superficies solo cedit, obvykle překládaná jako povrch ustupuje půdě neboli stavba je součástí pozemku. Superficiální zásada se objevuje poprvé již v římském právu a v současné době je zakotvena ve většině právních řádů moderních států. Do českého práva byla znovu zavedena s účinností od 1. 1. 2014 novým občanským zákoníkem.

Myšlenka zásahu do soukromoprávního vztahu mezi pronajímatelem a nájemcem ze strany státu se setkala s kontroverzními reakcemi. Se zákonem, který zmírňuje dopady epidemie covidu-19 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, však nejsou zdaleka všichni spokojeni. Na otázce, zda je tento legislativní krok opodstatněný, se odborníci neshodnou.

V praxi dochází k situacím, kdy je část kupní ceny uhrazena převzetím dluhu prodávajícího vůči třetí osobě kupujícím. Takový postup však není pro prodávajícího bez rizika. Smluvní strany kupní smlouvy si mohou sjednat úhradu části nebo celé kupní ceny tak, že kupující se souhlasem věřitele nastoupí jako dlužník na místo prodávajícího, tedy převezme dluh prodávajícího vůči třetí osobě.

O cookies bylo již napsáno tolik textu, že je ani není třeba speciálně představovat. Ukládání a užívání souborů cookies, a zvláště pak souhlas s nimi, je neustále předmětem výkladových stanovisek i soudních rozhodnutí.

Novela zákona o elektronických komunikacích výrazně zjednodušuje změnu operátora mobilních služeb. Od 1. 4. 2020 je přechod k jinému operátorovi zdarma a přenos telefonního čísla nesmí trvat déle než dva dny.

Vzhledem k tomu, že při fotografování dochází k zachycování podoby člověka, s čímž souvisí ochrana osobnosti, je tato problematika upravena zákonem, přičemž tato úprava vychází z ústavních základů. Občanský zákoník stanovuje podmínky, za kterých je možné vůbec pořídit fotografii druhé osoby a zachytit tak její podobu, a také podmínky, za nichž je možné takovou fotografii dále šířit, resp. upravuje, jakým způsobem je chráněna podoba jako jeden z projevů osobní povahy spadajících do osobnostních práv. Předkládaný článek se proto zaměří na to, za jakých okolností lze zachytit podobu člověka ve formě fotografie a následně tuto fotografii, na které je zachycena podoba člověka, šířit.

Řadě vědeckých průzkumů předchází prvotní výzkum, jehož cílem je získané výsledky využít v praxi. Zejména pokud je výzkum zadán či financován soukromou sférou, je nutné kvalitně právně zajistit hladký přechod výzkumných výsledků do praxe. V jednotlivých fázích tohoto procesu řeší právní dokumenty otázky týkající se podoby spolupráce obou stran, smlouvy o nehmotné dílo, případně smlouvy o společném výzkumu a následně i smlouvy zajišťující uvedení výsledků výzkumu do praxe.

Vzhledem k tomu, že při fotografování dochází k zachycování podoby člověka, s čímž souvisí ochrana osobnosti, je tato problematika upravena zákonem, přičemž tato úprava vychází z ústavních základů. Občanský zákoník stanovuje podmínky, za kterých je možné vůbec pořídit fotografii druhé osoby a zachytit tak její podobu, a také podmínky, za nichž je možné takovou fotografii dále šířit, resp. upravuje, jakým způsobem je chráněna podoba jako jeden z projevů osobní povahy spadajících do osobnostních práv. Předkládaný článek se proto zaměří na to, za jakých okolností lze zachytit podobu člověka ve formě fotografie a následně tuto fotografii, na které je zachycena podoba člověka, šířit.

Dokazování v občanském soudním řízení představuje velice důležitou problematiku, která má stanovená určitá pravidla, jimiž je nezbytné se řídit a jež mohou mít na vývoj soudního sporu značný vliv. Podobně je to i se schopností účastníků řízení svá tvrzení před soudem podložit vhodnými a přesvědčivými důkazy a unést tak důkazní břemeno, které bývá často klíčem k úspěchu ve sporu.

Splnění dluhu za jiného zní na první pohled trochu jako utopie, ke které dochází zpravidla jen mezi příbuznými nebo osobami blízkými. Překvapivě se však jedná o právní institut, který plní řadu praktických funkcí, od jakéhosi „vynuceného“ postoupení pohledávky až po splnění dluhu za třetí osobu např. z titulu ručení. Problematiku plnění za třetí osobu upravuje ustanovení § 1936 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Pojďme se podívat na některá specifika tohoto institutu.

V posledních měsících jsme svědky značné proměny preferencí při volbě způsobu přepravy. Zatímco dříve většina z nás k cestě na dovolenou volila letadlo či vlak, pod tíhou současných událostí lze očekávat nárůst skepse. Dobrou volbou se naopak jeví cestování vlastním automobilem.

Nejvyšší soud v rozsudku č. j. 21 Cdo 1961/2019-456 ze dne 22. 10. 2019 řešil zapeklitý případ plný zvratů, jehož stěžejní pasáže vám zprostředkovávám v následujících odstavcích. Kromě odpovědi na otázku, jaké jsou náležitosti ujednání o uspokojení zástavního věřitele ze zástavy jiným způsobem než jejím zpeněžením ve veřejné dražbě nebo prostřednictvím jejího soudního prodeje, skýtá předmětné rozhodnutí též kvalitní analýzu posuzování neplatnosti právního jednání.

Ač jsou momentálně z velké části prázdné, byty určené ke krátkodobému pronájmu zažívají v posledních letech boom. Jejich narůstající počet však zároveň znesnadňuje životy ostatním vlastníkům, kteří své jednotky využívají k bydlení. Ti tak stále více upozorňují na nutnost regulace tohoto typu pronájmu a sami hledají možnosti, jak alespoň částečně předcházet jeho negativním vlivům.

Dne 12. března 2020 došlo usnesením vlády č. 194 k vyhlášení nouzového stavu. V návaznosti na to vláda dalšími opatřeními zakázala pořádat kulturní, sportovní a další akce. Následně omezila také provoz stravovacích služeb, posiloven, koupališť, galerii a také ostatních zábavních zařízení.

Rodinné spory neutichly ani v době koronavirové pandemie. Naopak se konflikty mnohých rodičů ještě přiostřily. V poslední době ale přibývaly dotazy, jak fakt, že někteří rodiče s nezletilými dětmi byli „uvězněni“ v České republice, ovlivní obvyklý pobyt nezletilých dětí.

Svět se změnil. Nejde jen o současnou krizi způsobenou příchodem koronaviru a tlakem na sociální izolaci a primárně elektronickou komunikaci. Již předtím začala doba digitální. Mobilní telefon nás zná více, než si myslíme, nové technologie se rojí jako houby po dešti. Jenže lidé se nemění, nebo ne tak rychle. Naše vědomosti na poli digitalizace se zvyšují postupně, rozumné návyky a obyčeje se teprve tvoří.

Dne 1. 7. 2020 nabyla účinnosti novela občanského zákoníku, která si zaslouží pozornost jak developerů, tak i vlastníků bytů. Novela podstatným způsobem zasahuje do úpravy bytového spoluvlastnictví, změny se ale týkají i předkupního práva podílových spoluvlastníků, které se značně omezí, a nájmu bytů, kde bude nově možné sjednat smluvní pokutu, byť v omezeném rozsahu.

Počítače v současnosti vykonávají stále více činností, které dříve zastával člověk. Algoritmy rozhodují o tom, zda banka poskytne klientovi úvěr, ve zdravotnictví se využívají algoritmy na určení diagnózy, automobilky vyvíjí autonomní vozidla.

Svět se změnil. Nejde jen o současnou krizi způsobenou příchodem koronaviru a tlakem na sociální izolaci a primárně elektronickou komunikaci. Již předtím začala doba digitální. Mobilní telefon nás zná více, než si myslíme, nové technologie se rojí jako houby po dešti. Jenže lidé se nemění, nebo ne tak rychle. Naše vědomosti na poli digitalizace se zvyšují postupně, rozumné návyky a obyčeje se teprve tvoří.

Jedním z důležitých cílů Evropské unie je modernizace pravidel na poli autorského práva tak, aby všichni občané a účastníci jednotného trhu mohli využívat příležitostí, které moderní technologie a zejména internet, nabízí. Na jaře loňského roku vstoupila v platnost Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/790 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (dále jen „Směrnice“).

Svět se změnil. Nejde jen o současnou krizi způsobenou příchodem koronaviru a tlakem na sociální izolaci a primárně elektronickou komunikaci. Již předtím začala doba digitální. Mobilní telefon nás zná více, než si myslíme, nové technologie se rojí jako houby po dešti. Jenže lidé se nemění, nebo ne tak rychle. Naše vědomosti na poli digitalizace se zvyšují postupně, rozumné návyky a obyčeje se teprve tvoří.

Minulý rok v dubnu jsem na tradičním kongresu přednesl pár praktických tipů či postřehů z mé praxe při řešení dopravních nehod a přestupků v ČR a v Rakousku. Letos jsem na ně měl navázat náhradou škody (nejen na zdraví) na obou stranách hranice. Ze známých důvodů se ale kongres neuskutečnil. Tak jsem se rozhodl, že Vám v tomto článku nejprve dopovím jeden příběh z loňské přednášky, zmíním pár nových zkušeností, které jsem za rok nabral v právním světě dopravních nehod, a trochu povím i o té náhradě škody, ale zase ne všechno, aby mi něco zůstalo na tu přednášku.

Podle krizového zákona je dána odpovědnost státu za škodu způsobenou krizovými opatřeními vlády. Řadě osob také byla škoda v důsledku krizových opatření způsobena.

Ačkoli omezení pomalu končí, koronavirová situace urychlila postup nových technologií a digitalizace. Ukázala, kde je možné zefektivnit podnikání i prostor pro zlepšení a urychlování procesů. A velmi užitečným nástrojem pro mnoho podnikatelských subjektů a právních osob se může stát právě elektronický podpis.