Ostatní

Portál Ministerstva spravedlnosti „justice.cz“ patří svým informačním záběrem mezi nejrozsáhlejší portály státní správy. Díky postupné elektronizaci justice může každý občan na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti sledovat například soudní řízení prostřednictvím internetu nebo podávat elektronický platební rozkaz. S menšími obměnami portál funguje již desátým rokem.

O životě v Praze, spravování Lobkowiczké sbírky a především o leadershipu jsme si povídali s Pepper de Callierem, zakladatelem Prague Leadership Institute a Aspen Institute Prague, a také autorem trilogie Common Sense Wisdom, jejíž poslední díl právě vychází.

Účinností novely zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), v platném znění, o zřízení centrálního registru zbraní vstoupila do našeho života norma snažící se lépe podchytit legální držení zbraní na území České republiky.

Sport a právo. Je to specifická disciplína, vedou se spory, zda sport a právo anebo sportovní právo, zda už je to samostatný obor. Nechci řešit teorie, každý ať si udělá názor. Na Slovensku jsou trošku dál, přijali v roce 2008 zákon o sportu a my zatím stále hovoříme jen o zákonu č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, který má 8 paragrafů a je to jediný zákon, který se týká přímo sportu. Chtělo by to novelizaci, ale jak jsem viděl, legislativa ji v záměru nemá.

Tentokrát přinášíme pět odpovědí na pět otázek, které jsme položili finanční arbitryni Mgr. Monice Nedelkové. Institut finančního arbitra funguje jako mimosoudní orgán řešení sporů mezi zákazníky (spotřebiteli) a finančními institucemi. V České republice byl zřízen s účinností od 1. ledna 2003 v rámci harmonizace práva ČR s právem Evropské unie. Finančního arbitra jmenuje vláda na návrh ministra financí na funkční období 5 let. Mgr. Monika Nedelková vykonává funkci již od 16. listopadu 2011.

Znaleckou a tlumočnickou činnost v České republice upravuje více než čtyřicet let starý zákon o znalcích a tlumočnících. Stáří právní úpravy samo o sobě napovídá, že je potřeba upravit zákon tak, aby vyhovoval současným podmínkám. V současné době má znalecká činnost ohromný význam, moderní soudnictví a občané se bez spolehlivého fungování znalců neobejdou.

Začnu tam, kde jsem ve svém článku (Naprosto subjektivní a lokálně omezené postřehy k výběrovým řízením na soudní funkcionáře, Soudce 7-8, 2012) před dvěma lety skončil:

Rokem 2014 končí zmrazení platů poslanců, členů vlády a některých dalších osob, které trvalo od roku 2008. Tuto skupinu původně tvořilo asi 5 000 osob. Přes 90% z nich tvořili státní zástupci, soudci a právníci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a pro ně bylo zmrazení platu zrušeno v důsledku dřívějších rozhodnutí Ústavního soudu. Nyní se týká jen asi 400 lidí.

Městský soud v Praze nedávno odsoudil podnikatele Romana Janouška za trestný čin těžkého ublížení na zdraví. Tento rozsudek byl více než překvapivý, takže si spolužák Vojtěch Kilian, student pražské právnické fakulty, pro studijní účely vyžádal příslušný rozsudek, aby si doplnil a poopravil poznatky z přednášek trestního práva.

Co říci úvodem? Justiční cirkus je opět zde. Naštěstí, protože je stálý okruh řečníků, kteří se střídají na různých podiích a říkají své opakované mantry. A ti poučenější diváci, fajnšmekři, jsou v situaci oblíbeného představení, kde už se při repríze ví, co bude následovat. A teď si vychutnávají, jestli to řekne stejně nebo k tomu ještě něco přidá.

Jen málo spisovatelům se dostává v právnických kruzích takové pozornosti: na Kafkovo jméno můžeme narazit v právnických učebnicích[1] i v judikatuře[2]; v jeho dílech jsou hledány symboly a metafory postihující temné stránky moderního práva; běžně se říká, že je nějaká právní situace kafkovská, stejně absurdní a bezvýchodná jako příběhy tohoto autora.

Podle nového občanského zákoníku stát přizná právní osobnost právnickým osobám[1]. Pozitivní text upřednostnil teorii fikce nad teorií reality. Právnická osoba je osobou v právu, protože tak stanoví právní předpis, který jejich statusové otázky obecně upraví, nemohou existovat per se (samy o sobě).

Nejvyšší soud vydal přelomové rozhodnutí ve věci posuzování platnosti rozhodčích smluv pro spory o doménová jména v doméně .cz. Ve věci vedené pod sp. zn. 23 Cdo 3895/2011 se zabýval tím, zda Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR je oprávněn rozhodovat ve sporu o doménové jméno „suzuki.cz“.

Každá cesta má svůj začátek a aby cesta studiem na Právnické fakultě Univerzity Karlovy nebyla trnitá, pořádá Common Law Society již od roku 2010 seznamovací kurz Lonely Fresher Summer School.

Příspěvek JUDr. PhDr. Vratislava Košťála, vedoucího odboru Právní služby ve společnosti ČEPS, který na letošním ročníku kongresu Právní prostor využil ve svém příspěvku mnoho podobenství, aby se pokusil odpovědět si na otázku, zda a kdo vytvoří "Ráj na Zemi".

Doc. JUDr. Radim Polčák, Ph.D., vedoucí Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a renomovaný odborník v oblasti práva informačních technologií, přijal pozvání do pořadu Právo o páté, kde se mimo jiné vyjádřil k zákonu o kybernetické bezpečnosti, který dne 18. června tohoto roku prošel třetím čtením v Poslanecké sněmovně, a s ním spojeným Národním centrem pro kybernetickou bezpečnost. Nyní přinášíme editovaný přepis z této diskuze.

Obecná reflexe práva se nemusí odbývat výlučně v hlavách právních teoretiků, ani nemusí mít formu objemných, zaprášených svazků. Právě to nám dokazuje film Tři barvy: Červená od polského režiséra Krzysztofa Kieslowského. Jedná se o závěrečnou část jeho proslulé trilogie pojmenované Tři barvy.

Ve dnech 12. až 14. června proběhl v hotelu Thermal již XXII. ročník Karlovarských právnických dnů. V příjemném prostředí lázeňského města se sešlo na 140 účastníků a 25 přednášejících z České republiky, Německa, Rakouska, Slovenska a Francie. Vyslechli si nejen zajímavé příspěvky z oblasti soukromého a veřejného práva, ale zapojili se i do zajímavých diskuzí, a to nejen v prostorách kongresového sálu.

Josef a Martin jsou studenty PrF MUNI a před třemi měsíci přišli s v součanosti jediným rádiovým pořadem zaměřeným ryze na právo. Dle jejich slov každý směřuje k jiné oblasti a shodnou se pouze ojediněle a to jen díky kompromisům - “právě proto věříme, že jsme na tuto práci ideální.”

O své práci, o kolektivním vyjednávání nebo třeba o tom, proč je dobré být právníkem. To byla některá z témat, o kterých mluvil výkonný ředitel hráčské asociace NHL (NHLPA) Donald Fehr, který nám při svém krátkém pobytu v Praze na konci května poskytl exkluzivní rozhovor.

Dne 6. června 2014 se v prostorách Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně uskutečnil první ročník česko-slovenské doktorandské konference o teorii práva Den právní teorie. Zúčastnily se jí na čtyři desítky účastníků, a to jak z řad akademických pracovníků působících na univerzitách v České, Slovenské a Slovinské republice, tak i odborníků z právní praxe.

Dnes přinášíme druhou část rozhovoru s JUDr. Jiřím Pospíšilem, který pro portál Právní prostor.cz připravil Jiří Bálek, student Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Překládání právních textů rozhodně nepatří k činnostem, které jsou, kdy byly či budou v centru zájmu široké právnické obce. Ovšem některé otázky související s právním překladem musí právníci čas od času řešit třeba v situaci, kdy chybný překlad dokumentu, s nímž pracují, snižuje jejich argumentační potenciál nebo dokonce poškozuje jejich klienta.

Současná španělská vláda musí řešit, kromě hospodářské a v jejím důsledku sociální krize, i další vážný problém. Je jím úsilí katalánské vlády, v čele s Arturem Masem (CiU), o odtržení tohoto autonomního společenství (comunidad autónoma, C.A., v plurálu CC.AA.). V lednu roku 2013 přijal katalánský parlament deklaraci, v níž „prohlásil katalánský lid ‘za svrchovaný politický a právní subjekt’“[1].

Jiří Bálek, student Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, vyzpovídal JUDr. Jiřího Pospíšila, bývalého ministra spravedlnosti a nově zvoleného europoslance. Dnes přinášíme první část rozhovoru.