Pět otázek pro finanční arbitryni Moniku Nedelkovou

Tentokrát přinášíme pět odpovědí na pět otázek, které jsme položili finanční arbitryni Mgr. Monice Nedelkové. Institut finančního arbitra funguje jako mimosoudní orgán řešení sporů mezi zákazníky (spotřebiteli) a finančními institucemi. V České republice byl zřízen s účinností od 1. ledna 2003 v rámci harmonizace práva ČR s právem Evropské unie. Finančního arbitra jmenuje vláda na návrh ministra financí na funkční období 5 let. Mgr. Monika Nedelková vykonává funkci již od 16. listopadu 2011.

advokátka ve FAIRSQUARE | LAW FIRM, členka redakční rady webu Právní prostor.cz
Foto: Shutterstock

1) Posláním vládou jmenovaného finančního arbitra je zajištění rychlého, bezplatného a efektivního vyřizování sporů mezi občany a vybranými finančními institucemi. Máte pocit, že je veřejnost dostatečně informována o možnosti se na finančního arbitra obrátit?

Na otázku lze samozřejmě odpovědět ano i ne. Informace o existenci finančního arbitra šíří samotný finanční arbitr prostřednictvím vydávaných rozhodnutí, odpovědí na dotazy, výročních zpráv a dalších informací uveřejněných na internetových stránkách Kanceláře finančního arbitra. Finanční arbitr, resp. jeho zástupce se účastní mnoha projektů finančního vzdělávání a přednáší odborné i laické veřejnosti. Finanční arbitr poskytuje informace o své existenci a své činnosti Svazu měst a obcí nebo neziskovým organizacím, které se zaměřují na řešení dluhových problémů i ochranu spotřebitele. Informace o finančním arbitrovi pak samozřejmě šíří masová média a samotní navrhovatelé nebo jejich zástupci na sociálních sítích. Většina finančních institucí pak má ze zákona povinnost v předsmluvní nebo smluvní dokumentaci spotřebitele informovat o právu obrátit se v případě sporu na finančního arbitra. Dalo by se tedy říci, že informace o finančním arbitrovi číhají na spotřebitele na každém kroku. Je však určitě spousta spotřebitelů, ke kterým se informace nedostanou, ať už z důvodu, že nemají problém nebo že je takové informace prozatím prostě nezajímají. Podle mého názoru je informovanost o finančním arbitrovi přiměřená.

2) Finanční arbitr je příslušný k řešení zákonem vyjmenovaným sporů, ve kterých je jinak příslušný soud. Proč je lepší obrátit se na arbitra, než podat žalobu?

Pokud by finanční arbitr pro spotřebitele nepředstavoval benefit, nemusel by existovat. A nejde jen o bezplatnost řízení před finančním arbitrem. Finanční arbitr neposuzuje podané návrhy na zahájení řízení tak přísně jako soud. Finanční arbitr upozorňuje navrhovatele na konkrétní nedostatky návrhu a pomáhá je navrhovateli odstranit. Současně finanční arbitr navrhovateli poskytuje součinnost při formulování uplatňovaného nároku, takže spotřebitel nepotřebuje ani právní vzdělání, ani zastoupení profesionálem, aby mohl účinně hájit svá práva. Protože je pak konečné rozhodnutí finančního arbitra, pokud jej strany nenapadnou žalobou u soudu, vykonatelné a vymahatelné stejně jako rozsudek soudu, je zřejmé, že spotřebiteli se řízení před finančním arbitrem vyplatí. Řízení před finančním arbitrem by mělo být samozřejmě rychlé, rychlejší než u soudu. Pokud jde o průměrnou délku řízení, pak tomu tak skutečně je. Současně by mohlo být ještě rychlejší, než tomu bylo dosud. Jednak Kancelář finančního arbitra personálně posílila, byť jen z původních 14 pracovních pozic, včetně pozice finančního arbitra a jeho zástupce, na stávajících 35 pracovních pozic. Řízení by však významně urychlila i součinnost samotných navrhovatelů nebo jejich zástupců. Ne vždy jsou navrhovatelé vůbec ochotni číst, ať už jde o formulář návrhu na zahájení řízení, návod na jeho vyplnění či dokonce výzvy finančního arbitra k zajištění podkladů pro vydání rozhodnutí.

3) Dá se říci, jaké procento případů, které se Vám na stůl dostane, končí zákonem upřednostněným smírem?

Budu hovořit jen o období, po které funkci finančního arbitra zastávám. Usnesením o zastavení řízení, kdy navrhovatel vzal návrh na zahájení řízení zpět, protože strany urovnaly spor smírem, skončilo více než 40 % ze všech skončených řízení. Finanční arbitr se do vyjednávání smíru může zapojit, pokud ho kterákoli strana sporu o to požádá. Není to však pravidlem, finanční arbitr totiž uzavřený smír neschvaluje, pouze bere na vědomí a na základě podnětu ze strany navrhovatele řízení zastavuje.

4) Jsou nějaké další oblasti, na které by bylo dle Vašeho názoru efektivní rozšířit příslušnost finančního arbitra?

V souvislosti s transpozicí směrnice Evropského Parlamentu a Rady o alternativním řešení spotřebitelských sporů se předpokládá nejpozději od 9. července 2015 rozšíření mimosoudního řešení spotřebitelských sporů i na další oblasti finančního trhu (hypotéční aj. úvěry, stavební spoření, retailové investiční služby). V současné době probíhá legislativní proces, ve kterém rozhodování uvedených sporů je v navrhované právní úpravě svěřeno finančnímu arbitrovi. S ohledem na souběžně probíhající legislativní práce na úrovni EU lze očekávat, že k rozšíření působnosti orgánu mimosoudního řešení sporů, zase logicky finančního arbitra, by mělo dojít v rozsahu produktů, na něž se vztahuje připravované nařízení Evropského parlamentu a Rady o sděleních klíčových informací týkajících se investičních produktů a směrnice Evropského parlamentu o zprostředkování pojištění, která je v současné době revidována. Rozšíření mimosoudního řešení sporů, tedy předpokládané působnosti finančního arbitra o hypotéční úvěry vyplývá i ze směrnice Evropského parlamentu a Rady o smlouvách o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení, která byla přijata v letošním roce. Nejpozději od 9. ledna 2016 pak bude orgán mimosoudního řešení sporů zároveň povinen postupovat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady o řešení spotřebitelských sporů on-line a řešit i spory zahájené online prostřednictvím webové aplikace Evropské komise. Opět stávající návrhy legislativního řešení svěřují tuto působnost finančnímu arbitrovi.

5) Přinesl zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, resp. zákony související, nějaké zásadní změny pro činnost finančního arbitra?

Nový občanský zákoník dopadá na finančního arbitra stejně jako na každého jiného a jako každá jiná nová právní úprava. V současné době však finanční arbitr v drtivé většině případů aplikuje dosavadní právní úpravu, a to s ohledem na úpravu obsaženou v přechodných ustanoveních nového občanského zákoníku. Na to, aby se spory ze závazků podle nového občanského zákoníku dostaly k finančnímu arbitrovi je zatím příliš brzy. Vždy je totiž třeba počítat s určitým časovým rozpětím mezi okamžikem uzavření smlouvy, vznikem sporu, jeho neúspěšným řešením přímo mezi stranami, než dojde k tomu, že je spor dán k rozhodnutí nezávislému orgánu, ať už to bude finanční arbitr nebo soud.

 

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články