Sportovní právo ve fotbale

Sportovní právo ve fotbale

Sport a právo. Je to specifická disciplína, vedou se spory, zda sport a právo anebo sportovní právo, zda už je to samostatný obor. Nechci řešit teorie, každý ať si udělá názor. Na Slovensku jsou trošku dál, přijali v roce 2008 zákon o sportu a my zatím stále hovoříme jen o zákonu č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, který má 8 paragrafů a je to jediný zákon, který se týká přímo sportu. Chtělo by to novelizaci, ale jak jsem viděl, legislativa ji v záměru nemá.

Mgr. Jiří Kubíček

Mgr. Jiří Kubíček

vysokoškolský pedagog na Univerzitě Palackého v Olomouci a na Masarykově univerzitě v Brně

Mgr. Jiří Kubíček

vysokoškolský pedagog na Univerzitě Palackého v Olomouci a na Masarykově univerzitě v Brně

Autonomie sportu, specifika a zásady sportu

Sport lze považovat za autonomní proto, že v Listině základních práv a svobod je čl. 20, a ten v odstavcích 1 a 3 říká, že stát, a je to podobné jako u církví, nesmí svými orgány zasahovat do vnitřního uspořádání spolků. V tomto případě malé osvětlení. Spolek, tak jak byl upraven do 31. 12. 2013 (než zákon č. 83/1990 Sb. zanikl novelou, tzn. novým občanským zákoníkem), je vlastně sdružení členů, kteří uspokojují své potřeby ať již v oblasti sportovní nebo v oblasti jiné. Spolků je tady asi 80 nebo 90 tisíc, ve sportu je jich 25 tisíc. Ale pozor, po revoluci se v rámci našeho práva a navrácení majetku vyskytly různé tendence, takže zejména ve fotbale a v hokeji se stalo, že I. a II. ligu v těchto sportech hrají výhradně akciové společnosti. Což znamená např. u fotbalu, že v I. a II. lize je 32 subjektů akciových společností, které ovšem byly členy podle spolkového zákona č. 83/1990 Sb. Asi si dovedete, právníci, všichni představit, co nastalo u soudu, když přišla akciová společnost jako člen spolku podle zákona č. 83/1990 Sb. Dnes upravuje spolkové uspořádání nový občanský zákoník v §§ 214 a 302. Díky tomu, že jsme vstoupili do EU a jsme ti, kteří musí dodržovat smlouvu o fungování Evropské unie, máme čl. 165 SFEU, který institucionalizoval sport i na půdě Evropské unie, takže i na evropské úrovni máme de facto sport upravený a institucionalizovaný v zákoně.

V Evropě už byli samozřejmě trochu dál. Sport má svá specifika a zvláštnosti a o nich hovoří Bílá kniha o sportu, kterou vydala Evropská komise v roce 2007. Dále zde máme rozsudek, který změnil fotbalové prostředí. Velice stručně připomenu - Evropský soudní dvůr, dnes Soudní dvůr Evropské unie, řešil případ Bosman. Hráči, který byl zaměstnancem belgického klubu, skončila profesionální smlouva a chtěl odejít do Francie. Do té doby Evropská unie nepovolila přestup takového hráče ze země do země v případě, že za něj nebyla poskytnuta náhrada. Jenomže v tu dobu už v Evropě samozřejmě fungoval volný pohyb pracovních sil, tomuto hráči bylo zamezeno jakékoli placení a měl odejít zdarma. Jenomže Evropská komise neprovedla potřebnou registraci, hráč bojoval u soudu, až bylo Evropským soudním dvorem v roce 1995 rozhodnuto, že hráč může po skončení smlouvy odejít z klubu bez finanční náhrady. Následovalo jednání Evropské komise a pracovní komise s FIFA, tedy světovou asociací, která sdružuje 208 zemí. Výsledkem byl nový přestupní řád, přijatý na kongresu FIFA a totální změna pravidel fotbalových přestupů. Hráči po skončení smlouvy odcházejí z klubu zadarmo, samozřejmě s nějakými kompenzacemi.

V našem prostředí máme dva rozsudky Nejvyššího správního soudu, které jsou velmi zásadní pro český profesionální sport, a to 2 Afs 16/2011 z 29. 11. 2011 a 2 Afs 22/2012 z 1. 8. 2012. Konkrétně se týkají hráčů hokeje a fotbalu, jsou to oba sparťané, přičemž oba bojovali o své daně a o platby. Jeden z mých kolegů, pan dr. Vojtěch Šimíček, který oba dva tyto spory soudil, má na věc dnes již jiný pohled, jenže obě tyto kauzy se týkají problémů vzniklých v letech 2007 a 2009 a my tady teď máme zákoník práce, který od 1. 1. 2012 novelizoval § 2, který říká, co to je závislá činnost.

Specifika a zásady sportu

Ve sportovním právním odvětví všichni uznávají, že se nedá srovnávat s obecným právem. Ať to je omezení smluvní svobody, zejména u profesionálních hráčů, přísnější zásady smluvní stability (jedná se o mnoho zásadních ustanovení, která znemožňují sportovcům jakékoliv další působení), specifické řešení sporů v oblasti sportu, zvláštní omezení realizace základních lidských práv uvnitř autonomie sportu a nejistota sportovního výsledku. Jedním z typických znaků zvláštního omezení realizace lidských práv je, nedávno jste to určitě četli v novinách, případ sjezdařky Lindsey Vonnové, která chtěla jezdit závody v mužských kategoriích, což jí nebylo povoleno, protože závody se jezdí odděleně a v případě, že máme mix, jako např. v tenise, hrají na obou stranách stejné páry.

Protože učím i na neprávnických fakultách, Fakultě tělesné kultury v Olomouci a Fakultě sportovních studií v Brně, kde de facto učím trenéry, budoucí rozhodčí, cvičitele, kteří mají právo jen jako doplňkovou věc, musím přepínat z oblasti sportovní do oblasti mimoprávní a učební. Na právnických fakultách se v poslední době hodně snaží, zejména děkani, zavést speciální obor sportovní právo jako kurz určený pro budoucí manažery. Sportovci mají jedinou možnost - starat se o své tělo, aby dobře hráli, pak si vydělají nějaké peníze a poté by chtěli dělat manažery. A aby byli dobrými manažery, potřebují určitě kurz manažerský a určitě kurz právní. Tyto právní kurzy se snaží zavádět za peníze právnické fakulty – zájemců ale zatím v naší ekonomické situaci bohužel mnoho není. Aby mohl kurz fungovat, potřebují 25 lidí, stojí cca 20 tisíc na rok, a v tuto chvíli ještě nebylo zájemců dostatek.

Abych mohl fungovat na právnické fakultě, resp. na těch dvou neprávnických, musel jsem napsat skripta. Koho tato tematika zajímá, najde je na mých webových stránkách www.jirikubicek.cz, v oddělení podklady pro studenty. Je to 318 stran - Sport a právo, a protože se nám novelizací soukromého práva značně změnily podmínky, je tam i speciální přednáška na 17 stran o tom, co dnes trápí spolky, protože jim nový občanský zákoník nařizuje spoustu povinností, které musí splnit. Z literatury velmi doporučuji jednoho z největších odborníků - teoretiků, a to Pavla Hamerníka, který napsal v roce 2007 knihu Sport s mezinárodním prvkem a potom v loňském roce vydal u Ústavu státu a práva knihu Hledání rovnováhy mezi specifickou sportovní úpravou a platným právem. Základním bardem sportovního práva je dnešní soudce Nejvyššího soudu v Brně Michal Králík, jinak pravý bek z Lukova. Jako pravý bek je vynikající, jako soudce ještě lepší a jako teoretik na sportovní právo úplně nejlepší. Jeho první kniha z roku 2001 Právo ve sportu, z toho jsme se všichni učili. Má poslední kniha Sport a právo je z roku 2012, na podzim bych chtěl napsat další.

Soudní ochrana sportovních subjektů

Velmi jednoduché, ale pozor: podle § 15 zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů, mohl jít se žalobou k soudu člen spolku v případě, že vyčerpal všechny možnosti u své asociace, tzn. obě instance, např. disciplinární komise, odvolací komise. Podle ustanovení § 258 nového občanského zákoníku se už ale nebude rozhodovat žalobou určovací, zda věc byla nebo nebyla v souladu se zákonem a stanovami (jediný možný petit), ale nově je nutno podat žalobu na neplatnost rozhodnutí. Dle mých zpráv se už soudci školí, aby vydávali rozhodnutí podle nového občanského zákoníku. Protože mám zrovna podány dvě žaloby u soudu v Praze, jsem na postup soudu zvědavý. Tolik k ustanovením, které určují ochranu osobnosti, ochranu člena spolku.

Ale pozor, ony ty spolky jsou takové zapeklité. Jedno z jejich specifik je, že v jejich soudních orgánech, ať již jsou to soudní orgány disciplinární, tzn. soudní, nebo arbitrážní (v případě sporu o peníze), se stává, že všechno, co by bylo u civilního soudu chápáno jako podjatost, u spolku není, protože v orgánech sedí pouze členové spolku, kteří byli do těchto orgánů zvoleni těmi samými lidmi a musí být členy spolku. Určitě byste byli vyloučeni pro podjatost, kdyby se zjistilo, že soudce s obviněným jsou v jednom spolku. Naopak v autonomní oblasti sportu se to vyžaduje, protože nemůžete být souzeni nečlenem spolku. Máme dokonce judikáty, které tuto problematiku řeší v situaci, že autonomní oblast, tedy sportovní asociace, nekoná. Jedná se především o rozhodnutí Nejvyššího soudu 28 Cdo 2916/2006. Bohužel pro sportovní právo, všechny rozsudky Nejvyššího soudu dělal v senátu 28 Cdo Václav David a toho nám pan prezident vytáhl do Ústavního soudu. To stejné se nám stalo i s panem Šimíčkem a z civilní oblasti nám tak sebrali ty, kteří mají největší zkušenosti. Velmi doporučuji "Přehled judikatury. Soudní ochrana člena spolku, církve a politické strany" - fantastická kniha pro všechny, kdo budou zastupovat ve své advokátní činnosti klienty z oblasti sportu. 

Mimosoudní ochrana

Aneb co si může do smlouvy sportovec jako OSVČ dát. Všichni dnešní profesionálové v České republice by měli být zaměstnanci podle zákoníku práce, ale nejsou, všichni jsou OSVČ. A co nám říká dnes základní § 2 zákoníku práce - kolektivní sport je závislá činnost, jako když vyšije. Čekáme na první průšvih a myslím si, že ministr financí a ministr práce a sociálních věcí dali pokyn k zavedení kontrol, protože už mi hlásí tenisté, že v tenisu už byli, už tam padaly první pokuty. Jsem zvědav, jak to bude dále pokračovat. 

Ale co si může sportovec dát do smlouvy. Např. že si nezvolí obecný soud, ale zvolí si rozhodčí orgán (např. rozhodčí soud při Hospodářské a agrární komoře) nebo podle interních předpisů bude čerpat všechna svá rozhodnutí až ke struktuře po svůj orgán konfederační nebo FIFA. Anebo podle předpisů nadnárodních. Potom má jednu krásnou možnost. Když pan Samaranch, předseda MOV, v roce 1980 vstoupil do své funkce, první, co ho napadlo, že by chtěl mít sportovní soud na celém světě. Měl kolegu, byl to Afričan, kterému zadal, aby do roka připravil stanovy. V roce 1984 tak vznikl pro celé mezinárodní hnutí Court of Arbitration for Sport, sídlí v Lausanne, má 300 soudců a řeší všechny spory na úrovni sportu i vlastních asociací a rozhoduje s konečnou platností v první instanci. V dnešní době mám u CASu spor hráče Pospěcha a fotbalové asociace, už jsem zaplatil 748 tisíc korun a 60 haléřů za poplatky jenom za podání a za náklady, takže když budete někoho zastupovat, tak jenom movité hráče, protože jinak proděláte. Když jsem mluvil o té nadnárodní asociaci, tak se podívejte, jak mají udělanou komisi. V případě, že budete zastupovat hráče z jedné asociace proti asociaci nebo klubu z jiné asociace, tak mají vše rozděleno na výbor pro status hráčů a komoru pro řešení sporů. 

Ale co nám přináší problém největší, jsou veřejné rejstříky, tedy zákon č. 304/2013 Sb., který v § 26 říká, co to je spolkový rejstřík. Dnes už jsme všichni překlopeni administrativně, tedy z hlediska elektronické pošty apod., do 31. 3. převzalo celou agendu 14 rejstříkových soudů a u těch dnes najdeme všechny spolky. Všichni členové musí podle zákona do tří let doplnit potřebné údaje, jako by byly obchodní společnosti, do dvou let musí změnit svůj název, ale tam je to jednoduché - kdo se jmenuje a nemá v názvu spolek, tak si za svůj název napíše jenom z. s., tzn. zapsaný spolek, nebo uvede celé jméno zapsaný spolek. Na advokáty se tak začnou obracet jednotlivé spolky, většinou jsou tam i starší lidé bez právnického vzdělání. Ministerstvo spravedlnosti ale udělalo ještě jednu důležitou novelu a zavedlo poplatek za každou změnu i za nové podání 1000 korun, doteď se u Ministerstva vnitra neplatilo nic.

Nejhorší je ale to, že daně musíme platit všichni a §§ 17 až 20 zákona č. 586/1992 Sb. říkají, že máme také daňového poplatníka veřejně prospěšnou osobu. Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku říká, že §§ 146 až 150 jsou veřejně prospěšné společnosti a měl tady být speciální zákon. Bohužel, víte, co se nám stalo na Úřadu vlády mezi premiérem a vedoucí jeho kabinetu, díky tomu jsme rozpustili Poslaneckou sněmovnu a tím, že nemáme Sněmovnu, nemáme zákon, protože Senát ho neschválil, takže my dnes nemáme zákon o veřejné prospěšnosti, i když daně se na něj odvolávají, a dokonce senátor Krása ve svém příspěvku říká, že je to velký problém.

Pozor na to, jestliže chcete žádat obecní, krajské a státní rozpočty o peníze, tzn. dotační peníze, musíte být veřejně prospěšně schváleni. A teď je otázka, jak to budou soudy dělat. Bude to hmota a proces dohromady, anebo to bude jenom jeden soudce. Nejdříve vám totiž hmotně musí někdo posoudit, zda jste veřejně prospěšní a teprve pak vás musí procesně zapsat, protože ta procedura je jiná. Jestliže budete mít ve svém orgánu ve spolku, např. ve výkonném výboru zapsaném na justici, osobu, která nemá čistý trestní rejstřík, tak samozřejmě v případě, že budete veřejně prospěšný spolek, který bude žádat o veřejné peníze, tam takovou osobu nesmíte mít. A to už jsou dnes dotazy. Víte, kolik bylo ve fotbalu už zavřených lidí? A dneska znovu fungují? Velký problém. Dnes se na mě obrátili z jednoho klubu a říkali: my musíme rozpustit výkonný výbor, máme v něm 4 trestané a je nás tam pět. Takže si uvědomte, že je to situace na novou valnou hromadu a musíte to začít samozřejmě měnit.

Doufám proto, že některé z ministerstev prosadí, aby byla veřejná prospěšnost schválena minimálně v roce 2014, protože nám na všechno dnes udělili výjimky. My dnes můžeme žádat o státní peníze na základě výjimky a nikdo po nás nechce veřejně prospěšného člena, ale máme ten problém, že v daňovém zákoně 586/1992 Sb. po novele máme právě zmíněné §§ 17 až 20.

Máme tady poslední a největší problém: jsou profesionální sportovci ve švarcsystému nebo nejsou? Ale to probereme jindy.


Kongres Právní prostor 2014

Ve dnech 15. a 16. dubna 2014 se v Seči u Chrudimi konal již 4. ročník odborného kongresu Právní prostor. Záštitu nad letošním ročníkem převzali ministryně pro místní rozvoj ČR, ministr zemědělství ČR, náměstkyně ministra vnitra ČR, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR a prezident Soudcovské unie ČR. Kongres s podtitulem (NE)ZNÁMÉ PRÁVO zahrnoval sedm tematických bloků, v rámci kterých vystoupilo na dvacet přednášejících odborníků z oblasti advokacie, komerčního práva, justice, státní správy a samosprávy a dalších. Pořadateli byly CODEXIS a Právní rádce.

Více informací o kongresu naleznete na http://www.kongrespravniprostor.cz/    

sportovní právo právní prostor 2014

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze