Právnické spolky: Všehrd - Spolek českých právníků
Spolek českých právníků Všehrd je druhým nejstarším právnickým spolkem v České republice. A jak to vlastně začalo? Po pádu Bachova absolutismu, uvolnění poměrů a vydání spolčovacího zákona byl v roce 1868 v Praze spolek oficiálně založen skupinou studentů - jak jinak, než v hostinci U Fáfů.
Již od samého začátku měl spolek mezi studenty právnické fakulty velký ohlas a během prvního roku se jeho základna rozšířila na 151 členů. Díky událostem roku 1948 však byla činnost spolku nejprve oslabena a později byl tzv. akčním výborem spolek zcela rozpuštěn. Na scénu se Všehrd opět vrátil až v roce 1990, kdy byl podle zákona o sdružování občanů znovuobnoven a do jeho čela byl zvolen Mgr. Igor Volný. Za dobu svého působení jím prošla celá řada významných osobností.
V dnešní době má Všehrd kolem sta členů a zaměřuje se především na aktivity jako je pořádání přednášek a dalších vzdělávacích akcí, a to nejen pro naše studenty, ale i pro studenty jiných fakult a širokou veřejnost. Hluboká tradice a schopnost udržet si určitou úroveň vedla k tomu, že ze všech spolků fungujících na Právnické fakultě Univerzity Karlovy je právě Všehrd nejčastějším spolupracovníkem fakulty. Díky aktivní členské základně i zajímavým projektům se do spolupráce zapojila například také Notářská komora ČR a Exekutorská komora ČR.
O tom, že je Spolek českých právníků Všehrd opravdu vidět, svědčí i skutečnost, že na naše akce každoročně zavítá přes 5 000 účastníků a o těch nejzajímavějších informují mnohá média.
Přednášky a diskuse
V akademickém roce 2013/2014 pro vás spolek Všehrd zorganizoval spoustu zajímavých přednášek a diskusí. Mezi nejnavštěvovanější patřil např. přednáškový cyklus setkání se zástupci právních profesí nebo mediální konference na téma Koncentrace mediální moci. Nutno zmínit též panelovou diskuzi na téma 10 let členství České republiky v Evropské unii, s podtitulem “Očekávání a vize”, kterou Všehrd organizoval spolu s Univerzitou Karlovou, na které se představili lídři kandidátek do evropského parlamentu. Na půdě fakulty přivítal spolek i několik zahraničních hostů (např. Donald Fehr, Gisela Stuart, kandidáti na slovenského prezidenta Radoslav Procházka a Robert Fico, v minulosti také např. Angela Merkelová).
Rétorika
Kultivovaný projev je jedna z věcí, kterou by měl bravurně ovládat každý správný právník. Proto spolek každoročně za symbolickou cenu nabízí dvousemestrální kurz rétoriky s paní PhDr. Marií Polákovou. Jak se jasně a dokonale vyjadřovat, aby všichni pochopili, co chcete říct, kde udělat pauzu, zvýšit hlas nebo zpomalit řeč. Nejen to, ale mnohem víc, vás tahle šarmantní dáma naučí.
Právnický ples
Spolek českých právníků Všehrd každoročně spolupracuje s Právnickou fakultou na organizaci Reprezentačního plesu Právnické fakulty. Ples je pořádán v imposantních prostorách Žofínského paláce, kde ve třech sálech hraje k tanci i poslechu jak klasická, populární, tak i regionální hudba. Již dlouho před plesem se na fakultě nesou zvěsti o tom, kdo bude mít jaké šaty, která kadeřnice se minulý rok osvědčila a jaká nová dvojice se letos na plese ukáže. Kdo zažil, ví, že je o co stát. A kdo nezažil, rozhodně se má na co těšit!
Mikuláš na fakultě
V předvánočním období pořádá Všehrd jednu z nejoblíbenějších akcí akademického roku - již tradiční „Mikulášský svařák“. V prostorách „bazénu“ Právnické fakulty UK je každoročně připraveno cca 200 litrů svařeného vína zdarma. Kdo by snad svařák nemusel, nemusí se bát, že o akci přijde - k dispozici je také několik barů s rozličnými alko i nealko nápoji. A k tomu všemu se fakultou nesou tóny taneční hudby. Účast bývá více než hojná, na svařák každoročně dorazí kolem tisícovky lidí. Tak neváhejte a přijďte i letos zažít fakultu trošku jinak, než jsme z běžných přednáškových dní zvyklí.
Kromě předvánočního svařáku pořádáme také další party zážitky - jde například o každoroční Welcome party (ta letošní se uskuteční již 7. října v pražském Buddha Baru). Poslední týden před letním zkouškovým obdobím se námořníci a námořnice vydávají na plavbu po Vltavě na tradiční akci Parník. Tour po pražských hospůdkách potom nabízí Pub Crawl.
Pohybem ke zdraví
Jelikož je i na Právnické fakultě UK mnoho sportovních nadšenců, organizuje spolek ve spolupráci s fakultou Děkanský sportovní víkend, kde si studenti ve sportovních utkáních poměřují své síly. A vybere si každý, jelikož nabídka sportů je opravdu pestrá (volejbal, fotbal, basketbal, florbal, stolní tenis, aj.) Účastníci mají dále možnost zúčastnit se lekcí aerobiku, yogy, latino dance nebo využít plavecký bazén a saunu.
Časopis Všehrd
Již v roce 1871 zahájil spolek svou vydavatelskou činnost dílem Viktorina Kornela ze Všehrd „O práviech, o súdiech i dskách země české knihy devatery“. V roce 1919 pak začal vydávat časopis Všehrd, který počínaje rokem 2005 vychází, zejména díky podpoře na počátku roku zesnulého docenta Štědroně, v online podobě na webových stránkách casopis.vsehrd.cz. Jedná se o apolitické vědecké recenzované periodikum, které přijímá příspěvky od jakéhokoli autora na libovolné téma z oblasti práva, ale také právu příbuzných oborů.
Právní praxe
Právní praxe jsou novým projektem spolku českých právníků Všehrd, který působí při Právnické fakultě UK. Je tak navázáno na 150ti letou tradici spolku, pomáhá studentům práv najít uplatnění a zajímavé pozice v právní oblasti. Spřízněným advokátním kancelářím, společnostem a úřadům jsme naopak schopni nabídnout studenty s referencemi a ulevit tak jejich “HR”. Služby spolku jsou zcela zdarma a více naleznete na facebooku Právních praxí.
Kulturní Všehrd
V rámci svého poslání povznášet vzdělanost a kulturu národa spolupracuje Všehrd s řadou předních českých kulturních institucí. Činnost těchto subjektů zprostředkovává Všehrd svým členům, studentům, přátelům a partnerům spolku v podobě různorodých kulturních setkání či zvýhodněného vstupného. Mezi partnery spolku se řadí například festival Pražské jaro, Museum Kampa nebo většina pražských divadel. V minulém roce spolek také uspořádal několik seminářů, výstavu a promítání, které byly spojeny s jednou z největších osobností české literatury a studentem PF UK v Praze, s Bohumilem Hrabalem.
V neposlední řadě spolupracuje spolek s Randovou nadací a každoročně tak vyhlašuje soutěž o nejlepší diplomovou práci. Rozjíždí se i obchodněprávní moot court, jehož první ročník úspěšně proběhl v minulém akademickém roce. Výčet aktivit spolku by byl takřka nekonečný - jak je tedy patrno, Všehrd nabízí mnoho možností pro Vaše studentské vyžití. Doufáme, že Vás nejeden projekt zaujal, a proto věříme, že se budeme setkávat na našich akcích. Těšíme se i na případnou návštěvu v naší kanceláři č. 29, v přízemí budovy Právnické fakulty UK v Praze.
Navštivte také naše webové stránky nebo facebook!
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




