Procesní právo

Mohou strany rozhodčího řízení dohodou sjednat způsob, kterým jim bude doručen rozhodčí nález?

Moderace podle § 150 o. s. ř. je institut procesního práva představující extrémní vybočení ze stěžejního principu ovládajícího nákladové rozhodování ve sporném řízení – „vítěz bere vše“. Za jakých podmínek připadá v úvahu? Komentář k usnesení městského soudu v Praze ze dne 17. 6. 2014, sp. zn. 93 Co 324/2014

Kdo hradí náklady řízení, když vezme žalobce žalobu zpět, protože byl uspokojen pojišťovnou žalovaného? Komentář k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2014, sp. zn. 23 Cdo 4097/2014

Nálezem sp. zn. Pl. ÚS 47/13 Ústavní soud přispívá ke sjednocení judikatury v některých otázkách ohledně použitelnosti odposlechů a domovních prohlídek.

Jen zjevně nepravdivé informace hrubě vybočující z pravidel vyvážené reportáže mohou odůvodnit omezení svobody projevu předběžným opatřením, jímž soud uloží povinnému „stáhnout“ reportáž z internetu. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 3. 2014, čj. 3 Cmo 3/2014-86

Nejvyšší soud se ztotožňuje s názorem, že není možné uvést v omyl soud rozhodující v občanskoprávním řízení. Tento závěr se však týká výslovně pouze soudů, neboť soudy jsou nezávislé státní orgány, kterým je svěřen výkon soudnictví. Jejich rysem je zejména nezávislost, vázanost pouze zákony a mezinárodními smlouvami a veřejnost soudního jednání.

Smyslem a účelem cestovních náhrad není ohodnocení zaměstnance za vykonanou práci a cestovní náhrady podle své povahy nenahrazují odměnu za práci, nýbrž slouží výhradně k náhradě nákladů spojených s pracovním výkonem, které zaměstnanec vynaložil proto, že byl zaměstnavatelem vyslán na cestu k výkonu práce do jiného místa, než je jeho pravidelné pracoviště. Komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3774/2013

Tím, z jaké datové schránky je podání soudu odesláno, je provedena jednoznačná identifikace osoby, která úkon, jež je obsažen v podání, u soudu učinila. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 3. 2014, sp. zn. 7 Cmo 509/2012 – 106

Má být „vnitřek“ datové zprávy též opatřen elektronickým zaručeným podpisem? Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. IV. ÚS 1829/13

Stížnost MUDr. Davida Ratha proti rozhodnutí o prodloužení vazby ze dne 30. 4. 2013 ležela příliš dlouho nevyřízená na Vrchním soudu. Nejvyšší soud proto Vrchnímu soudu stanovil lhůtu k rozhodnutí o této stížnosti.

Jestliže nalézací soud na základě hodnocení provedených důkazů má za prokázané, že jednáním obžalovaného vznikla ostatním soutěžitelům újma ve větším rozsahu, potom je nezbytné, aby tento zákonný znak soud konkrétně dovodil z provedených důkazů a náležitě ho ve výroku i v odůvodnění rozsudku specifikoval. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. 12 To 13/2013

Ústavní soud nálezem deklaroval právo na spravedlivý proces i v případě, že dikce OSŘ zdánlivě neposkytuje soudu prostor pro diskreci.

Možnost použití nelegálně pořízené nahrávky telefonního hovoru u soudu opět zkoumal Nejvyšší správní soud v rozsudku, čj. 8 Afs 40/2012-68. Nahrávka telefonního hovoru měla v daném případě dokládat kartelovou dohodu o cenách.

Jistota za návrh na nařízení předběžného opatření je složena u soudu včas, je-li nejpozději v den podání návrhu na účet soudu připsána. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 1. 2014, č.j. 4 Cmo 338/2013-32

Dosavadní judikatura NSS zastávala názor, že přechod práv vyplývajících z příspěvku na péči a s tím související procesní nástupnictví jsou možné pouze v případě, kdy k úmrtí oprávněné osoby dojde ještě v průběhu správního řízení. Rozhodnutí velkého senátu NSS čj. 4 Ads 32/2012-50 toto omezení odstranilo.

Pochybení v zápisech v osobním diáři účastníka, obchodní zaneprázdnění a selhání paměti nejsou omluvitelným důvodem neúčasti u jednání. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. září 2013, č.j. 2 Cmo 175/2013-6

Zemře-li účastník řízení po účinném doručení rozsudku odvolacího soudu, avšak ještě předtím, než mu uplynula lhůta pro podání dovolání, běží jeho procesnímu nástupci znovu celá dovolací lhůta, a to ode dne, kdy mu byl řádně doručen rozsudek odvolacího soudu. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 12. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2729/2010

Na komentovaném rozhodnutí se názorně ukazuje, jak chybí v našem civilním procesu úprava postupu při podávání a následném projednávání tzv. hromadných žalob. Komentář k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 93 Co 106/2013

Podle ustanovení § 237 o. s. ř. je dovolání zásadně přípustné též proti akcesorickým výrokům rozhodnutí odvolacího soudu, jímž se odvolací řízení končí, včetně výroků o nákladech řízení. Komentář k usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. 29 ICdo 34/2013

Na počátku řízení, při rozhodování o vzetí obviněného do vazby, byl dovozen pouze důvod vazby koluzní. Komentář k rozhodnutí Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. února 2013, sp. zn. 44 To 92/2013

Jak se ukazuje, spor o limity nutnosti odůvodňování soudních rozhodnutí patří k dlouhodobým problémům tuzemské právní doktríny. Komentář k rozhodnutí ÚS - Nález ze dne 2. 12. 2013, sp. zn. I. ÚS 3161/13

Navrhne-li žalobce, aby podle ustanovení § 107a odst. 1 o. s. ř. nabyvatel práva vstoupil do řízení na místo původního držitele práva, soud ve vztahu k jím označené právní skutečnosti zkoumá, zda jde vůbec o právní skutečnost... Komentář k rozhodnutí Vrchního soudu v Praze - Usnesení ze dne 18. 12. 2013, č.j. 3 Cmo 316/2013-153