Články s tagem: judikatura

Produkce soudů zaznamenává stále rostoucí trend. Každoročně české soudy vydají více jak 3.000.000 soudních rozhodnutí a jejich význam v české právní praxi roste stejně, jako roste jejich počet. Na tom se opakovaně shodují právníci napříč všemi právními profesemi a tématu judikatury už byla nejednou věnována celá odborná konference či alespoň nějaký ten kulatý stůl. Letos se toto téma objeví jako samostatný odborný blok na 8. ročníku kongresu Právní prostor 2018, který se koná ve dnech 24. – 25. 4. 2018, na Seči.

Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého v tzv. síťových odvětvích, zejména v oblasti energetiky nebo v telekomunikacích a v železniční dopravě, bude vždy infrastrukturu (zařízení, sítě, rozvody) nutné považovat za monopol. Důvodem je skutečnost, že z hlediska finanční či technické náročnosti nebo neuskutečnitelnosti je vyloučeno vybudování alternativních zařízení.

Nálezem Pl. ÚS 26/16 ze dne 12. prosince 2017 (dále jen „Nález“) Ústavní soud zrušil vybrané části zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, v platném znění, týkající se především povinnosti vedení elektronické evidence tržeb u bezhotovostních plateb. Evidence tržeb se tak od nyní již nebude vztahovat například na karetní transakce, platby prováděné prostřednictvím platebních bran a další formy bezhotovostních plateb. Řadě podnikatelů, kteří měli povinnost tržby evidovat jen a pouze kvůli příjmu bezhotovostních plateb (zejm. e-shopy, poskytovatelé online služeb atd.), se nyní uleví, jelikož nemalá administrativní zátěž související s jejich evidencí jim zcela odpadne.

Kdo by řekl, že analýza judikatury může být strhujícím čtivem, jakým jsou detektivky z pera Agathy Christie. A přece. Její rozbor je o to pozoruhodnější, když příběh píše sám život… Okolnosti případu, který Vám přiblížím, se udály hluboko v první polovině 20. století, v době, kdy moderní finanční, resp. bankovní právo bylo v právním systému common law v plenkách. Řeč bude o slavném případu Banco de Portugal v. Waterlow & Sons Ltd [1932] AC 452, který byl rozhodnut až ve Sněmovně Lordů („House of Lords“).

Tento článek pojednává o problematice uzavírání užívacích právních titulů (typicky pachtovních nebo nájemních smluv) k nemovitostem v podílovém spoluvlastnictví více spoluvlastníků a o jejich případných nedostatcích vedoucích v krajních případech až k absolutní neplatnosti.

Nový rok přináší revoluci v oblasti zákonné úpravy poskytování dotací. Zákon č. 367/2017 Sb.[1] (dále jen „novela“) novelizuje odbornou veřejností dlouhodobě kritizovaná ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech[2], týkající se procesu poskytování dotací a finančních výpomocí ze státního rozpočtu.

Prý patříme vedle Nizozemců mezi nejvíce cestující národy, tedy v poměru co do počtu obyvatel. Pochopitelně nevím, zda je to pravda, ale já cestuji rád. A protože cestuji až na ojedinělé výjimky autem, znám zejména řadu zemí v Evropě. Jako člověk, který prožil čtyřicet let na Královských Vinohradech, kde ulice byly a jsou posety stopami po lenosti chovatelů, si při svých cestách nemůžu nevšimnout, jak málo psů oproti nám chovají ve městech a obcích jiní Evropané.

V návaznosti na novou úpravu náhrady nemajetkové újmy v novém občanském zákoníku vypracoval Nejvyšší soud ve spolupráci s dalšími odborníky Metodiku k náhradě nemajetkové újmy na zdraví. S ohledem na zvláštní povahu této Metodiky a otázku její závaznosti se očekávalo, jak se k jejímu použití postaví soudy při své rozhodovací praxi. V současnosti již existují rozhodnutí, která se Metodikou zabývají a řeší rovněž některé další sporné otázky s ní související.

Ze všech stran jsou na pronajímatele bytu kladeny zvýšené nároky a nájemce je považován za slabší stranu, která je hodna zvýšené ochrany. Jakou ochranu má ale pronajímatel vůči nájemci? V tomto článku se chci zaměřit zejména na § 208 trestního zákoníku – tedy na trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru – a to s poukazem na nález Ústavního soudu ze dne 23. 5. 2017, sp. zn. II. ÚS 3080/16.

Státní zástupce v pochybnostech žaluje, soud v pochybnostech zprošťuje. Tato tradiční právnická poučka velmi jednoduše definuje základní rozpor v postavení státního zástupce a soudce při hodnocení shromážděných důkazů. To, že z těchto rozporů občas vzniká pro veřejnost překvapivý zprošťující rozsudek, snad ani není třeba zmiňovat. Mnohem častěji však vede tento jev při zachování totožnosti skutku ke změně právní kvalifikace v rozsudku oproti obžalobě, občas i velmi zásadní.

Rovněž tento článeček se nebude věnovat ničemu jinému, než trestnímu právu, byť by název mohl trochu mást. Nehodlám ovšem ani probírat potíže některé z rodin, jejichž, mírně řečeno, přehlíživý vztah ke vzdělávání vede ke stovkám hodin absencí jejich školou povinných dětí, což přes sociální a přestupkové řízení končí leckdy i u orgánů činných v trestním řízení. Stejně tak se nechci věnovat osudům lenošivých zaměstnanců, kteří na místo pravidelného pracovního výkonu vyhledávají nejrůznější záminky, proč do zaměstnání nepřijít.

Posuzování platnosti usnesení valné hromady v rejstříkovém řízení a důsledky absence notářského zápisu v případech předvídaných zákonem pro osvědčení usnesení valné hromady.

Smluvní pokuta bývá tradičním a v praxi často využívaným sankčním mechanismem. Ač se v případě tohoto institutu po rekodifikaci soukromého práva v terminologické rovině nadále nejedná o zajišťovací, nýbrž o utvrzovací institut, jeho smysl zůstává stejný, a sice pod hrozbou vzniku další povinnosti motivovat dlužníka k řádnému a včasnému plnění svého závazku. Shoda nicméně nepanovala v otázce, zda musí být smluvní ujednání o smluvní pokutě formulováno výslovně (tj. s odkazem na to, že se jedná o smluvní pokutu), či zda je možno smluvní pokutu sjednat i jiným způsobem (např. v rámci ujednání o ceně).

Smyslem selektivní distribuce je, že pouze maloobchodníci, kteří splňují soubor kritérií, mají právo prodávat daný produkt. V módním průmyslu, konkrétně pak v luxusním segmentu, jde o jeden z nejčastěji používaných modelů prodeje, v rámci kterého mají výrobci oprávněný zájem na zachování své „brand image“ a zajištění vysoce kvalitního „nákupního zážitku“, protože to je nezbytnou součástí zboží, které zákazník požaduje. Proto je pro výrobce důležité, aby pro zachování pověsti svých výrobků zajistil, že výrobek nebude prodáván v prodejnách, které nesplňují tato kritéria.

Finanční úřady, celní úřady i další správci daně v některých případech vykonávají svoji pravomoc nad rámec přípustných mezí. Jejich zákonnou povinností je mj. šetřit práva daňových subjektů. Jeden z příkladů nezákonných situací nastává, když použijí zajišťovací příkazy („ZP“) příliš extenzivně, v rozporu se zákonnými podmínkami. Toto nadužívání se ve světle intenzivní diskuze, která byla v posledních týdnech vedena zejména v médiích, pro české podnikatele jeví jako natolik významné, že jsme se rozhodli stručně shrnout základní informace na toto téma v tomto článku.

Ústavní soud svým nálezem sp. zn. Pl. ÚS 3/15 ze dne 30. května 2017 vyhověl návrhu skupiny senátorů a zrušil klíčová ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění upravující mechanismus stanovování výše úhrady zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění při poskytování ambulantních zdravotních služeb [1]. Zákonodárce má nyní čas do konce roku 2018, aby přijal novou komplexní úpravu úhrad zdravotnických prostředků.

Základní povinností zaměstnance vůči zaměstnavateli je, aby svým chováním v souvislosti s pracovním vztahem nezpůsoboval zaměstnavateli škodu, aby řádně hospodařil se svěřenými prostředky, a střežil a ochraňoval majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím. Případné porušení takových povinnosti ze strany zaměstnance úmyslným útokem na majetek zaměstnavatele má za následek zásadní narušení či ztrátu důvěry zaměstnavatele vůči zaměstnanci. Lze však z takového důvodu okamžitě zrušit pracovní poměr s daným zaměstnancem, i když výše škody na majetku zaměstnavatele je relativně nízká?

Dne 1. července 2017 nabyla účinnosti i poslední část zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv (dále též „ZRS“). Smlouva, která má být podle zákona uveřejněna v registru, ale nebude do něj (fakticky či právně) vložena, nebude účinná, tedy nebude možné z ní plnit,[1] ledaže by byla dána výjimka v § 6 odst. 2 ZRS.[2] Po 3 měsících bude smlouva, která nebyla uveřejněná v registru smluv, zrušena od samého počátku. Doslova v předvečer plné účinnosti registru smluv vydal Ústavní soud nález, který, byť nepřímo, odpovídá na některé otázky spojené s registrem.

Evropský soud pro lidská práva ve svém nedávném rozhodnutí konstatoval, že pokud zaměstnavatel neoznámí zaměstnanci, že jeho komunikace pomocí pracovních prostředků může být monitorována, porušuje tím jeho právo na soukromý a rodinný život.

Na pozadí sporu o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru formuloval Nejvyšší soud ČR kritéria přípustné kritiky zaměstnavatele zaměstnancem. Jejich nesplnění může založit porušení povinnosti nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

Ústavní soud dne 23. května 2017, ve svém nálezu Pl. ÚS 10/12 zamítl návrh skupiny 54 poslanců, který směřoval proti dílčí novele zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), na jejímž základě může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, poruší-li zvlášť hrubým způsobem režim dočasně práce neschopného zaměstnance, a to za současného vyloučení nároku na podporu v nezaměstnanosti z tohoto důvodu.

Ústavní soud České republiky se nedávno zabýval značně osobitým a pro mnohé velmi zajímavým případem, jehož předmětem byl způsob dopadení zloděje elektrokola. Stěžovatelkou zde byla společnost, z jejíž provozovny bylo odcizeno nové elektrokolo, zloděj byl však zachycen na kamerový záznam, který stěžovatelka následně zveřejnila na svém facebookovém profilu s výzvou, aby se kdokoliv, kdo bude schopen a ochoten pachatele identifikovat a pomoci s jeho dopadením, stěžovatelce ozval a poskytl jí informace. Za to stěžovatelka současně nabídla finanční odměnu.

Za poměrně rozšířenou praxi mezi řediteli příspěvkových organizací, zejména školských zařízení, lze považovat tzv. sebezaměstnání v podobě uzavírání pracovních smluv mezi ředitelem jako statutárním orgánem organizace a zároveň jako zaměstnancem.

Na rozdíl od asi většiny soudců občas čítávám debaty pod internetovými články, referujícími o konkrétních soudních kauzách. Ne, že bych se kochal mnohdy nechutnou úrovní příspěvků, neuvěřitelnou krutostí a agresivitou některých přispěvatelů. Čtu ty věcnější a slušnější názory, leč věřte mi, i v těch jsou postoje publika většinou na hony vzdálené od rozhodnutí soudu.

Pochybení při dávání přednosti v jízdě v křižovatce je jednou z velmi častých příčin dopravních nehod. Toto porušení povinnosti může mít i trestněprávní následky, zejména v případech, kdy dojde ke zranění či dokonce smrti některého z účastníků nehody. S dopravními nehodami tohoto druhu je samozřejmě spojeno mnoho právních otázek, tento článek má za cíl odpovědět na některé z nich.