Články s tagem: občanský zákoník

Patrně ano, ale na definitivní odpověď si musíme ještě počkat. Nejvyšší soud nevyužil příležitosti zaujmout stanovisko k této otázce, předmětné výroky soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil k opětovnému posouzení soudu prvního stupně. Zrušovací rozsudek Nejvyššího soudu [1], resp. obiter dictum tohoto rozhodnutí dává nicméně tušit, že odpověď na otázku obsaženou v názvu tohoto příspěvku bude zřejmě kladná.

Za necelých šest let od nabytí účinnosti občanského zákoníku, který do našeho právního systému svěřenské fondy nově přinesl, vzniklo v České republice téměř 2000 svěřenských fondů. Přitom počet nově vzniklých svěřenských fondů v posledních měsících a letech roste v řádu desítek až stovek procent.

Cílem mého článku není popsat všechny možné právní varianty, které z pohledu trestního práva mohou nastat po napadení člověka psem, ale na jednom skutečném příběhu vysvětlit potenciálním poškozeným, že rozhodování o náhradě škody v trestním řízení v podobných případech nemusí být jednoduché.

V tomto článku popíšeme možnosti pronajímatele vypovědět nájem na dobu neurčitou, které poskytuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „OZ“), a to zejména s ohledem na důvody výpovědi a možnost jejich úpravy v nájemní smlouvě. Budeme se zabývat obecnou úpravou nájmu dle ustanovení § 2201 až 2234 OZ, vynecháme specifika nájmu bytu a prostoru sloužícího k podnikání.

Česká republika zažila v roce 1989 převrat, při němž za sebou zanechala svou totalitní minulost a přešla k novému systému uspořádání státu, a to demokratickému. Tento přechod je mimo jiné charakterizován snahou o zakotvení a garantování lidských práv, což je typickým znakem demokratické společnosti.

Ve své advokátní praxi jsem se nejednou setkal s dotazem klienta v postavení pronajímatele, zda lze v současné době jednostranně zvýšit nájemné nájemci, když uzavřeli nájemní smlouvu za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění k 31. 12. 2013 (dále jako „SOZ“), přičemž nyní je účinný zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jako „NOZ“) a konečně, že zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „Zákon č. 107/2006 Sb.“) byl zrušen.

Ministerstvo spravedlnosti chce změnou občanského zákoníku zamezit vzniku dětských dluhů. Navrhuje například, aby po dosažení dospělosti bylo možné od člověka vymáhat za dluhy z dětství pouze takovou částku, která nepřesahuje jeho jmění. Novelu odeslal úřad do připomínkového řízení, sdělil ČTK mluvčí Vladimír Řepka.

Není-li nájemce ve svém podnikání úspěšný tak, jak předpokládal při uzavírání nájemní smlouvy, může to za určitých okolností být důvodem pro předčasné ukončení nájmu pro podstatnou změnu okolností, jak dovodil Nejvyšší soud ČR ve svém nedávném rozhodnutí.[1]

Příspěvek pojednává o vybraných aspektech institutu služebností. Cílem této práce není samozřejmě podat kompletní a vyčerpávající výklad celé problematiky. Obsah je rozčleněn do osmi kapitol. První pojednává o římském právu, zdůrazňuje některé římskoprávní zásady, které mají k této problematice stále co říci.

Institut postoupení smlouvy byl do českého právního řádu zakotven teprve nedávno, a to zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Z právního hlediska se tak jedná o relativně nový institut, který v praxi funguje jen několik let a jeho využívání se stále ještě nedostalo lidem a podnikatelům dostatečně pod kůži.

České dědické právo je založeno na několika základních zásadách. Jednou z nich je testovací svoboda. Článek poskytuje úvod do problematiky této zásady a pravidel, které jsou jí ovlivněny. Testovací svoboda spočívá v tom, že člověk má zvolit, na koho přejde majetek, který zanechává po své smrti.

V souladu s velmi protektivní úpravou institutů týkajících se bytových potřeb fyzických osob, je v občanském zákoníku též zakotveno předkupní právo nájemců bytů v domech, které mají být rozděleny na jednotky za účelem jejich budoucího prodeje. V současnosti je předkupní právo upraveno v § 1187 občanského zákoníku.

Nezletilí, kteří mají nápad na skvělý podnikatelský projekt, již od účinnosti občanského zákoníku nemusí čekat na den, kdy dosáhnou 18 let. V tomto článku přinášíme přehled možností, které mladí podnikatelé mají.

Podmínky odpovědnosti za škodu upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), který v základní rovině rozlišuje tzv. obecnou a zvláštní odpovědnost za vzniklou újmu. Obecná odpovědnost za újmu se dělí na odpovědnost za porušení dobrých mravů, dále na odpovědnost za porušení zákona a odpovědnost za porušení smlouvy.

Esenciálním zájmem třetích osob při jednání s obchodní korporací, zejména v situacích, kdy s ní vstupují do závazkových vztahů, je, aby byla vůle obchodní korporace projevena řádně a v souladu se zákonem. Obecně platí, že statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby.

Podle § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.„) „Držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.“

Jakou odpovědnost máte za odbornou radu, kterou poskytnete klientovi? Jakou musí mít odborná rada podobu, aby z ní vůbec nějaká odpovědnost vznikla?

Nový občanský zákoník (NOZ), který nabyl účinnosti před pěti lety, zůstává terčem kritiky profesních organizací právníků. Soudcovské unii vadí nejednoznačnost a někdy i nesrozumitelnost jednotlivých ustanovení kodexu. Část advokátů se domnívá, že je předpis zbytečně konkrétní. Notářská komora má zase výhrady k úpravě dědického práva. Právníci jsou ale zároveň proti rozsáhlejším změnám zákoníku. Ministerstvo spravedlnosti sdělilo na dotaz ČTK, že po několika dílčích novelizacích chystá další, například k bytovému spoluvlastnictví.

Opční akciové programy jako benefit? Již mnoho let oblíbená praxe řady společností v České republice. Nejvyšší soud se v nově publikovaném rozhodnutí vyjádřil k náležitostem opční smlouvy na akcie (nejen pro zaměstnance a členy statutárního orgánu). Jak tedy uzavřít platnou opci a čeho se vyvarovat?

Účelem tohoto článku je rozebrat jednotlivé situace ze smluvních vztahů o dílo, kdy největší rozpory vznikají v okamžiku předání a převzetí díla. Na tento okamžik bývá navázána i fakturace a platba ceny díla a tedy jde o klíčový faktor pro splnění smlouvy.

Tento článek se zabývá otázkou, zda mezi partnery za trvání jejich vztahu dochází či nedochází k promlčení vzájemných nároků, či nikoli. Pojmem „partneři“ a „partnerství“ je v tomto článku myšlen vztah muže a ženy, kteří spolu žijí a vedou společnou domácnost, aniž by uzavřeli manželství.

Od 1. 1. 2018 nabyly účinnosti poslední změny obsažené v zákoně č. 460/2016 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), mezi kterými je změna právní úpravy předkupního práva. Přijetím této novely došlo po čtyřech letech účinnosti nového občanského zákoníku k znovuzavedení institutu zákonného předkupního práva spoluvlastníků v podobě, ve které platil ve starém občanském zákoníku, tedy v zákoně č. 40/1964 Sb., avšak s některými odlišnostmi, které jsou popsány v tomto článku.

„Náš občanský zákoník je jako dítě, které se sotva naučilo mluvit,“ popisuje nový civilní kodex Mgr. Jitka Ivičičová, specialistka na smluvní právo, která vystoupí na letošním ročníku odborné konference Právo ve veřejné správě. V následujícím rozhovoru se dozvíte, jaké nejčastější problémy při aplikaci nového zákoníku nastávají či jak se na něj adaptovala praxe.

Ve druhé části příspěvku se docent Petr Tégl zabývá znovuzavedením předkupního práva spoluvlastníků a také některými z jeho pohledu problematickými přechodnými ustanoveními novely občanského zákoníku.

Novela čítá 33 novelizačních bodů a 8 přechodných ustanovení, byť ne všechna přitom mají povahu přechodných ustanovení, ač jsou takto označena. Platnost zákona již nastala, účinnost je variabilní, neboť některé změny již účinnosti nabyly, některé teprve nabudou. Hlavní část novelizací nabude účinnosti k 1. lednu 2018, tedy teoreticky je možné ještě učinit některé změny.