Články s tagem: obchodní korporace

V tomto příspěvku hodlám referovat o významném rozhodnutí přijatém na poli korporátního práva, které se týkalo způsobu vymezení předmětu podnikání v zakladatelském právním jednání obchodní společnosti.

Úpadek obchodní korporace znamená v první řadě zásadní ohrožení uspokojení pohledávek pro její věřitele. Jaké povinnosti a případné negativní důsledky ale přináší pro členy jejího statutárního orgánu? A jakým způsobem se v této souvislosti změnila pravidla v souvislosti s přijatou novelou zákona o obchodních korporacích?

V našich předešlých článcích jsme Vás již průběžné informovali o vývoji nové legislativní úpravy v souvislosti s evidencí skutečných majitelů.

Po novele zákona o obchodních korporacích dopadá možnost zrušení bez likvidace i na obchodní korporace, které sice určitou ekonomickou činnost vyvíjejí, ale neplní zákonnou povinnost zakládat účetní závěrky do sbírky listin.

Evidence skutečných majitelů v České republice existuje již několik let, valná část podnikatelů však tuto evidenci doposud spíše opomíjela. Nedávné odhady uváděly, že svou povinnost ve vztahu k evidenci splnilo pouze cca 25 % povinných subjektů.

Jak jsme již předeslali v předchozím vydání našeho Průvodce, jednou ze změn, kterou přináší tzv. velká novela zákona o obchodních korporacích je změna úpravy pravidel pro rozdělování zisku a jiných vlastních zdrojů, v rámci které zákonodárce vyslyšel požadavky právní praxe a do úpravy promítl některé judikaturní závěry.

Definici sídla v právních předpisech příliš nenalezneme, avšak mnoho předpisů se problematikou sídla zabývá. Jeho okrajové vymezení nalezneme v občanském zákoníku, zákoně o obchodních korporacích či živnostenském zákoně.

Novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů („ZOK“) vnese do života obchodních korporací řadu větších i menších změn. Avizovaná novela ZOK vejde v účinnost již 1. 1. 2021, s výjimkou změn v zákoně o základních registrech, kterými se budou muset obchodní korporace řídit od 1. 7. 2021.

Zákonem č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, v platném znění (dále jen „zákon o obchodních korporacích“) a další související zákony, a který byl vyhlášen ve sbírce zákonů počátkem letošního roku, došlo k zásadním změnám v právní úpravě obchodních korporací, které nabudou účinnosti od ledna roku 2021.

Úřady práce kompenzaci nákladů náhrady mezd za dobu krizových opatřeních v souvislosti s pandemií koronaviru v rámci programu Antivirus nepřiznávaly zaměstnancům, kteří jsou současně členy jednočlenného statutárního orgánu. Je tento postup správný?

Dne 1. ledna 2021 nabude účinnosti dlouho diskutovaná novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „NovZOK“), která přináší řadu podstatných změn. Jelikož se jedná o rozsáhlou novelu, zaměřuje se tento článek pouze na jednu dílčí část novely, a to na část týkající se změny úpravy institutu ručení vlivné osoby v případě úpadku.

Má-li být funkce jednatele, člena představenstva či dozorčí rady kapitálové obchodní korporace vykonávána za úplatu, je nutné uzavřít smlouvu o výkonu funkce.

Měli jste fungující podnikání, ale koronavirus Vám udělal čáru přes rozpočet? Museli jste odložit plánované investice, nebo se Vám dokonce nedostává prostředků na běžný provoz a údržbu? Řešením může být emise korporátních dluhopisů.

Ačkoliv se se zrušením obchodní korporace na základě rozhodnutí soudu nesetkáváme tak často, je v poslední době možné pozorovat určitý nárůst případů, kdy soudy rozhodnou o zrušení obchodní korporace a o nařízení její likvidace.

V současné době je více než aktuální konání valné hromady virtuálně, tedy bez fyzické přítomnosti společníků na jednom místě či alternativně částečně za fyzické přítomnosti společníků a částečně online. Jak to vlastně funguje?

Nejvyšší soud ČR se na konci roku 2019 vyjádřil k tématu, které je nyní díky komplikacím v souvislosti s výskytem pandemie Covid-19 velmi aktuální. Jaké dopady má odstoupení člena orgánu obchodní korporace z funkce v nevhodnou dobu?

Z ustálené judikatury obecných soudů vyplývá, že je třeba oddělovat majetek obchodních korporací od majetku jejich společníků. Charakteristickým znakem právnických osob je totiž jejich majetková samostatnost ve smyslu § 1 odst. 2 a odst. 3 z. o. k.

Článek se zabývá oběma situacemi, kdy se člen orgánu obchodní korporace dostává podle § 54 a násl. zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále také jen „z. o. k.“), do střetu zájmů, tj. jak střetem dlouhodobým, tak jednorázovým, vznikajícím při uzavírání smlouvy mezi členem orgánu a obchodní korporací. Obě situace analyzuje z hlediska povinností členů orgánů při hrozícím či trvajícím střetu zájmů i z hlediska možností obchodní korporace zabránit střetu zájmů či jeho důsledkům.

Článek se zabývá oběma situacemi, kdy se člen orgánu obchodní korporace dostává podle § 54 a násl. zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále také jen „z. o. k.“), do střetu zájmů, tj. jak střetem dlouhodobým, tak jednorázovým, vznikajícím při uzavírání smlouvy mezi členem orgánu a obchodní korporací.

Jednodušší složení vkladu u nízko kapitálových společností, zápis konkrétního jednotlivce u právnických osob ve statutárních orgánech do rejstříku nebo rušení neaktivních společností. To vše přináší novela zákona o obchodních korporacích.

Předmětem tohoto článku je otázka, zda má společník společnosti s ručením omezeným právo na informace, pokud tyto informace představují obchodní tajemství společnosti.

V nedávném rozhodnutí potvrdil Nejvyšší soud České republiky (dále též jen „Nejvyšší soud“) právní názor obecných soudů, že věřitel obchodní korporace postrádá aktivní legitimaci k podání návrhu na zrušení obchodní korporace s likvidací, neboť na takovém určení nemá právní, ale pouze majetkový zájem.

Společník může svoji účast ve společnosti s ručením omezeným ukončit mnoha různými způsoby. Právní úpravu možných způsobů ukončení účasti společníka nalezneme v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), v platném znění (dále jen „Zákon o obchodních korporacích“).

V České republice se ročně realizuje velká řada přeměn nejrůznějšího typu. Každá přeměna má ale svá úskalí. V rozhovoru s partnerem advokátní kanceláře bnt attorneys-at-law Janem Šafránkem zjišťujeme, jaké principy přeměn obchodních společností v praxi ne/fungují.

Praha 6. března (ČTK) - Sněmovna dnes v úvodním kole podpořila rozsáhlou změnu zákona o obchodních korporacích. Podle vlády má odstranit nedostatky zákona, které vyvstaly v praxi. Vláda také uvádí, že novelizace zákona bude mít příznivé dopady na podnikatelské prostředí, například na snížení regulatorní zátěže nebo přehlednější právní úpravu. Návrh mění nejen nástupce bývalého obchodního zákoníku, ale také občanský zákoník, zákony o účetnictví, o bankách, o auditorech či o obchodních rejstřících.