Články s tagem: procesní právo

Práce na věcném záměru nového civilního procesního kodexu jsou u konce. Přestože k definitivní podobě kodexu je ještě dlouhá cesta, navrhované změny jsou natolik zásadní, že je na místě se s nimi seznámit již nyní.

Ministerstvo spravedlnosti pracuje na nové podobě trestního řádu, jehož jedním z cílů je urychlit cestu k potrestání pachatele a zjednodušit trestní řízení. Resort nyní zveřejnil jeho klíčové části. K textům pracovní skupiny, která se na vzniku kodexu podílí, se tak může vyjádřit odborná i laická veřejnost. Ministerstvo k tomu spustilo zvláštní webové stránky.

Poslanecká sněmovna zvolená v roce 2013 stihla ještě před skončením svého mandátu projednat několik novel procesních předpisů, které se významným způsobem dotýkají dosavadní podoby některých aspektů civilního řízení; tyto novely byly uveřejněny ve Sbírce zákonů pod č. 291/2017 Sb. a č. 296/2017 Sb. V následujícím textu upozorníme na ty nejdůležitější změny, které by neměly ujít pozornosti nejen právnické veřejnosti.

Není tomu tak dávno, kdy jsem na tomto místě popsal velmi odvážný přístup jednoho ze senátů Vrchního soudu v Praze, který přímočaře a hospodárně, leč přísně v mezích zákona, ve věci meritorně rozhodl, ač měl k dispozici řadu argumentů, proč věc vrátit soudu prvého stupně k dalšímu projednání a rozhodnutí (O statečné odvolačce, 5. října 2016). Nyní mě zaujalo rozhodnutí soudu téhož stupně, ovšem toho olomouckého, které je právně nesmírně zajímavé, provokující vskutku hluboké úvahy a debaty, leč pro mou náturu přespříliš formalistické, chcete-li, podle mě mimo reálný život.

V roce 2015 vydalo nakladatelství Leges publikaci s názvem Účastenství v civilním soudním řízení, jejímiž autory jsou odborníci na civilní právo procesní Renata Šínová a Marek Juráš. Autoři působí na Katedře soukromého práva a civilního procesu na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a jsou autory či spoluautory celé řady odborných textů a publikací. Renáta Šínová se podílela též na přípravě zákona o zvláštních řízeních soudních.

Dnes se poprvé sešla na ministerstvu spravedlnosti pracovní skupina, jejímž cílem je vytvoření věcného záměru civilního řádu soudního. Jejími členy jsou uznávaní odborníci na procesní právo, konkrétně JUDr. Petr Lavický, prof. JUDr. Alena Winterová, JUDr. Bohumil Dvořák, JUDr. Jiří Spáčil, JUDr. Zdeněk Pulkrábek a JUDr. Eva Dobrovolná.

Ačkoli se může zdát, že problematika platebního rozkazu byla již do jisté míry vyčerpána, přesto soudní praxe ukazuje, že i poměrně jednoduchý institut může vyvolat řadu zdánlivě nejasných či překvapivých otázek. Příkladem je situace, kdy je platební rozkaz doručen žalovanému dříve než žalobci.

To, že z občanského soudního řádu „zmizel“ § 76b, je dnes již dobře známou skutečností. Méně vžité je však povědomí o tom, do jaké podoby se úprava předběžného opatření proti domácímu násilí přeměnila. Na první pohled nevýznamné novoty však podstatným způsobem ovlivnily průběh řízení a vůbec jeho charakter. V následujících řádcích se pokusím popsat průběh řízení o předběžném opatření a zejména zdůraznit odlišnosti zavedené zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.

Ústavní soud vydal dne 9. 4. 2015 pod sp. zn. III. ÚS 2482/14 zajímavý nález v kauze, která se několik let řeší u soudu, u něhož působím. Nejen proto mě však rozhodnutí zaujalo.

Kam kráčíš společné jmění manželů, chtělo by se říct po všech dosavadních legislativních turbulencích, které v současné době zmítají tímto institutem. Že to s manželstvím, resp. s jeho speciální úpravou společného (bezpodílového) vlastnictví je vážné, dokládá fakt, že i místopředseda Nejvyššího soudu ČR JUDr. Roman Fiala se začal veřejně zaobírat myšlenkou na jeho zrušení a vyzval k tomu i ostatní odbornou veřejnost, protože podle něj prostě pozbylo smysl.

Občanský soudní řád (zákon. č. 99/1963 Sb.), ač nabyl účinnosti již „v pravěku“ (1. 4. 1964), je v řadě ohledů (ustanovení) předpisem nadčasovým. Aby ne pokud se podílely na jeho vzniku takové soudcovském osobnosti, jakou byl například JUDr. Josef Rubeš, hlavní autor nepřekonatelného „červeného komentáře“ k o. s. ř.

Předseda Komise pro rekodifikaci civilního procesu a místopředseda Nejvyššího soudu České republiky JUDr. Roman Fiala odpovídal na otázky týkající se plánované rekodifikace civilního procesního práva. Toto téma bude i předmětem jeho příspěvku na odborném kongresu Právní prostor 2015, který se koná již za tři týdny.

Když se dnes zeptáte předsedy odvolacího senátu kteréhokoliv krajského soudu v republice, čím se převážně v odvolací agendě zabývá, tak vám pravděpodobně odpoví, že náklady řízení. A z nákladů řízení náklady právního zastoupení. Odvolací senáty řeší úkony, půlúkony právní služby, vyhodnocují kvalifikované výzvy k plnění a výzvy prosté, počítají náklady nalézacího i odvolacího řízení (nutno dodat – namísto toho, aby se věnovali opravdovému souzení), až se z nich, obrazně řečeno, kouří.

Je-li na soudcovské práci něco skutečně zajímavého, pak to rozhodně není vyměřování soudních poplatků, odstraňování vad žaloby či snad dokonce vyplňování statistických listů (ano, i takovýmto „vznešeným“ činnostem se někteří čeští soudci ještě dnes věnují). Soudce je od slova soudit (nebo naopak – ale to není podstatné), takže nelze považovat za středobod soudcovské práce ani přípravu jednání, sepisování rozhodnutí, práci s judikaturou, ale činnost, kterou za soudce nemůže nikdo odpracovat – a tou je vlastní souzení v jednací síni, tedy především dokazování (provádění důkazů).

Úkolem justice je podle Ústavy České republiky poskytovat ochranu základním právům a svobodám občanů. Aby však soudy mohly tento svůj úkol naplňovat, musí pružně fungovat. Ne nadarmo se používá anglické rčení „Justice delayed is justice denied“.

O potřebě nového řádu, tedy nového civilně-procesního kodexu, jsem psal již v červnu tohoto roku. Nyní se k tématu vracím, neboť se v poslední době staly jisté události, o něž bych se chtěl s čtenáři Právního prostoru podělit. Především se v Brně, „na půdě“ Nejvyššího soudu, konala dne 16. 9. 2014 první schůzka rekodifikační komise pro civilní právo procesní, jejímž nelehkým úkolem je vytvořit nový řád (soudní).

Za situace, kdy žalobce není schopen přesně určit a prokázat výši škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, přičemž však prokáže a odůvodní, že mu taková škoda vznikla, obecné soudy určí výši vzniklé škody podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu. Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. II. ÚS 1430/13

V rámci svého příspěvku se budu věnovat rekodifikaci na Slovensku a musím hned na začátek říci, že nesouhlasím úplně s tvrzením, že na tom nejsou tak jako my. Je sice pravda, že nemají nový občanský zákoník, ale mají paragrafované znění nového občanského súdneho poriadku. Jsou na tom vlastně přesně opačně, než my. Přiznám se, že se těším, až se dostanu k pojednání o tom, kolik právních předpisů v oblasti civilního procesu se na Slovensku chystá.

Téma mého příspěvku na konferenci Právní prostor 2014 se mělo týkat zákona o zvláštních řízeních soudních, ke kterému vám však nemohu vysvětlit vůbec nic, neboť podle něj, zaplaťpánbůh, nesoudím. Soudím podle občanského soudního řádu, který je od nového roku poměrně zestručněn.

Má vůbec rekodifikace civilního procesu v realitě dnešní doby smysl? Takovou otázku si na letošním kongresu Právní prostor 2014 položil předseda rekodifikační komise civilního procesu a místopředseda Nejvyššího soudu JUDr. Roman Fiala.

Na "Pět otázek pro" tentokrát odpovídal JUDr. Tomáš Lichovník, prezident Soudcovské unie a činný soudce. Jak zefektivnit civilní proces a jak se vymanit z tolik kritizovaného stavu přebujelosti české legislativy?

Ministryně spravedlnosti profesorka Helena Válková vystoupila na letošních Olomouckých právnických dnech, které se uskutečnily v polovině května. Při té příležitosti jsme jí položili několik otázek, týkajících se zejména blízké činnosti Ministerstva spravedlnosti.

Zákonná koncentrace zavedená zásadně pro všechna sporná řízení s účinností od 1. 7. 2009 novelou č. 7/2009 Sb. (zejm. § 114c odst. 4, 118b odst. 1 o. s. ř.) měla kontradiktorní řízení upravené v současné době výlučně občanským soudním řádem doslova převrátit naruby.

JUDr. Roman Fiala, místopředseda Nejvyššího soudu ČR, bude v úterý 15. dubna 2014 přednášet na kongresu Právní prostor 2014 na téma "Rekodifikace civilního procesu". Čeho se bude jeho příspěvek týkat? A jak hodnotí první měsíce účinnosti nového občanského zákoníku?

Tak mě konečně jednou díky rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ubyla práce, což se mi jinak vskutku příliš často nestává.