Srovnání změn v civilním procesu v ČR a SR Zdroj:

Srovnání změn v civilním procesu v ČR a SR

V rámci svého příspěvku se budu věnovat rekodifikaci na Slovensku a musím hned na začátek říci, že nesouhlasím úplně s tvrzením, že na tom nejsou tak jako my. Je sice pravda, že nemají nový občanský zákoník, ale mají paragrafované znění nového občanského súdneho poriadku. Jsou na tom vlastně přesně opačně, než my. Přiznám se, že se těším, až se dostanu k pojednání o tom, kolik právních předpisů v oblasti civilního procesu se na Slovensku chystá.

JUDr. Renáta Šínová

JUDr. Renáta Šínová

Katedra občanského práva a pracovního práva na PF UP v Olomouci

JUDr. Renáta Šínová

Katedra občanského práva a pracovního práva na PF UP v Olomouci

V současné době se tam totiž připravuje jeden, řekněme, hlavní, ale rekodifikace je založena na tom, že pouze u jednoho nezůstane.

Na Slovensku není hotová rekodifikace hmotného práva a rekodifikace procesního práva, můžeme říci, začala zhruba před rokem a půl, s tím, že byla vize dokončit rekodifikaci hmotného a procesního práva současně. Ta vize se dá hodnotit pozitivně, v případě, že veškeré změny se přinesou do právního řádu současně. Hned na úvod ale musím předestřít, že tato vize v současné době naráží na problém s rekodifikací hmotného práva. Nemám s rekodifikací na Slovensku, pokud jde o hmotné právo, nic společného, takže si ji netroufám hodnotit, mohu jen říci, že paragrafované znění nového občanského zákoníku by mělo být hotové, ale de facto ani komisi, která zpracovává procesní změny, není v nějaké čisté podobě k dispozici. V současné době tedy hmotné právo ještě není ve fázi hotového připraveného kodexu. Procesní právo, byť s podivem, naproti tomu hmotné právo trochu předběhlo. Ani procesní právo není v současné době stoprocentně připraveno, ale zhruba z osmdesáti procent to paragrafované znění má.

Obecný přehled připravovaných změn

V rámci svého příspěvku půjdu trochu in concreto a musím říci, že změny chystané na Slovensku se v celé řadě případů dotýkají i toho, nad čím, dá se říci, pláče český civilní proces. Začalo se v roce 2012 s tím, že byl zpracován věcný záměr. Rozhodně nebyla tendence legislativu zpracovat bez poctivého věcného záměru, v původní podobě měl asi 197 stran, pak se zkracoval, takže se jedná o záměr velmi rozsáhlý. Ten byl následně schválen vládou. Paragrafované znění se tedy čistě drží tohoto legislativního záměru tak, jak byl schválen, pouze s dílčími změnami či návrhy.

Co se tedy připravuje. Na Slovensku se zhodnotilo, že systematika procesního práva v podobě jednoho kodexu není udržitelná. Připravují se kodexy tři. Pomíjím exekučný poriadok a zákon o rozhodcovskom konaní, ty mají speciální komise. Budou tedy mít tři kodexy, nebo tři řády, do kterých nesmíte započítat rozhodčí řízení a exekuce, protože na ty se použijí stávající předpisy speciální a připravuje se jejich harmonizace jak s novým právem hmotným tak s novým právem procesním. V současné době se tedy připravuje OSP - občanský súdny poriadok, respektive v rámci rekodifikace civilný sporový poriadok, který by měl striktně a v čisté podobě směřovat pouze na sporná řízení, potom zákon, který má v sobě shromažďovat především nesporné soudnictví (tady se terminologicky slovenský zákonodárce chce odchýlit od označení nesporové a vybral tradiční název mimosporové konanie z rakouského ausserstreit verfahren). Uvažovalo se, ale to je jenom taková perlička, že to bude zákon o zvláštních řízeních po vzoru českého, to se mi jim podařilo důrazně vymluvit, protože jsem s názvem toho zákona nikdy nesouhlasila, kdo v té komisi byl, tak to ví. Ale to se tedy podařilo a má to být civilný mimosporový poriadok. Slovensko by se rádo konečně dostalo do stejné fáze jako Česká republika a zavedlo i soudní řád správní, tedy správny súdny poriadok.

Sporný kodex se snaží vyvážit především právo na spravedlivý proces, snaží se mít sociální aspekt, i když v současné době principy ještě nejsou úplně doladěné. Na Slovensku se rozvíjí právní úprava sporu se slabší stranou, která by měla mít zvláštní procesní ustanovení. Zda by to tak mělo být, je podle mě otázkou, ale uvažuje se o tom. Na druhé straně je snahou sporné řízení zrychlit, resp. zpřísnit. Zazněl zde pojem advokátský proces a vize na Slovensku je taková, že sporné řízení by mělo být řízením advokátů - advokátský proces. Pokud to není udržitelné pro všechny věci, tak pro některé otázky, které se považují za mimořádně skutkově složité, s tím, že samozřejmě poučovací povinnosti soudu, které směřují k nezastoupenému účastníku, odpadají a má být posílena odpovědnost advokáta za škodu. Zda je to udržitelné či nikoli, to samozřejmě ukáže legislativní proces ve své následující podobě, ale toto byla jedna z vizí, se kterou se do sporného řízení šlo. A perlička - sporné řízení zrušuje prétorský smír v občanském soudním řádu s odůvodněním, že je to ustanovení mrtvé, naprosto nepoužívané, a pokud se chtějí strany dohodnout, tak k tomu nepotřebují soud.

Zajímavé je, že, byť už je řízení na prvním stupni v paragrafovém znění k dispozici, otázky koncentrací ještě nejsou zpracovány a nejsou hotové. O tom se velmi diskutuje, zda vůbec, zda ano, k jakému okamžiku nebo zda na vůli soudce. V současné době je to taková bílá pasáž, která není hotová a není ještě prodiskutována.

Co v mimosporovém poriadku. Ne jen nesporná řízení, ale po vzoru německé právní úpravy i nesporná řízení a rodinně právní věci. A rodinně právní věci, v podstatě komplexní a obsáhlé, s výjimkou manželského majetkového práva, tedy včetně rozvodu, jak je tomu i v zákoně o zvláštních řízeních soudních. Zajímavostí je, že český zákon o zvláštních řízeních soudních ty rodinně právní věci má v hlavě páté, na Slovensku mají být přímo první hlavou, byť nemají čistou nespornou povahu. Mimosporový poriadok si už podle názvu neklade za cíl postihovat pouze nesporné soudnictví, ale vlastně vše, co je trochu mimo sporné řízení. Ve druhé hlavě by mělo být řízení dědické, ve třetí hlavě potom statusové otázky fyzických osob, ve čtvrté hlavě řízení ve věcech osob právnických.

Konkrétní připravované změny

Pro tento příspěvek jsem vybrala některé konkrétní otázky komparační povahy s tím, co je v českém civilním procesu v současné době jinak než na Slovensku. Možná jen taková první poznámka: navrhuje se doplnit za pravomoc alternativní pravomoc, což má postihovat pravomoc rozhodců. V současné době ale není dořešeno, jestli to spadá nebo nespadá do zúžené soudní pravomoci, v konečném důsledku ale skutečnost, jestli máme nebo nemáme upravenou alternativní pravomoc soudů, nemá fatální praktický dopad. Na Slovensku je znovu navrhováno zavedení kauzální příslušnosti, právní úprava má být poměrně rozsáhlá, takže tam už faktická změna je a zároveň je navrhováno reflektování příslušnosti dané na výběr u spotřebitele. To je ta ochrana slabší strany. Ochrana spotřebitele se projevuje i v unijním právu, my možnost spotřebitele vybrat si soud, kde bude žalován, v principu národní právní úpravy nemáme. Nadále má být na Slovensku z rozhodování, zejména samozřejmě sporného řízení, ale i ve všech dalších oblastech, vyloučen jakýkoliv laický prvek. To už se odbouralo, přísedící laici by vůbec v novém civilním řízení neměli být.

Nová právní úprava chce přímo do CSP - tedy civilného sporového poriadku - zahrnout ustanovení, které se týká velkého senátu, tedy to, co my máme v zákoně o soudech a soudcích. Je navrhováno přijmout ustanovení, podle kterého jestliže samosoudce dospěje při rozhodování k jakémukoli závěru odlišnému od toho, co již bylo judikováno, má to předložit vyššímu soudu a vyžádat si názor. Je zde zřejmá snaha o sjednocování judikatury a má-li se soudce okresního soudu odchýlit, musí věc hned předložit. Tento prvek velkého senátu se prolíná celou rekodifikací a plánuje se jeho zařazení do všech kodexů. Další změny nastanou v oblasti účastenství, musím říci, že na Slovensku je tendence zavést několik druhů vedlejšího účastenství, konkrétně vedlejší účastník s rovnocenným postavením, speciální vedlejší účastník na ochranu spotřebitele, dále vedlejší účastník, pro něhož je rozhodnutí v meritu závazné a vedlejší účastník, pro něhož rozhodnutí v meritu není závazné, takže je spíše tendence právní úpravu rozmělňovat. Tendence rozmělňování právní úpravy účastenství je asi zřejmě inspirována i právní úpravou německou, kde v Německu existují i různě alternativně žalovaní, nalézáme i neznámého žalovaného apod., to je zase vliv angloamerického práva. Neznámý žalovaný na Slovensku není, ale jsou tam jednotlivé druhy vedlejšího účastenství.

Co ale stojí za pozornost, je možnost odmítnout návrh, který je zjevně neodůvodněný. Tady je snaha o zpřísňování sporného soudnictví. Pokud navrhovatel podá návrh, který je zjevně nebo zčásti neodůvodněný, takže není možné vyvodit z tvrzených skutečností rozhodnutí ve věci samé, může soud navrhovateli uvést, že se jeho návrh jeví jako nedůvodný a vyzvat ho ke zpětvzetí. Přitom ho poučí, že je jeho právem nechat se zastoupit advokátem. V jedné variantě je i právo soudu takovýto návrh odmítnout, tato varianta v současné době osciluje, ale je to velká změna, především ve srovnání s českým civilním procesem. Důvodnost návrhu je samozřejmě posouzení merita, a tady je v podstatě možnost soudu bez projednání věci, bez nějakých dalších kroků rovnou účastníkovi říci, že jde o zjevně bezdůvodné podání a ať jej účastník vezme zpět. Samozřejmě pokud účastník nevezme své podání zpět a zůstane-li v této podobě, vznikne povinnost soudu věc projednat a rozhodnout.

Navrhuje se zavést přípravné jednání, já tady v tom návrhu zjevně zase cítím inspiraci českou právní úpravou, přičemž přípravné jednání není věcí, která by se v praxi nějak extrémně uchytila, nutno říci, prakticky se to nepoužívá. Rozdílné jsou důsledky tohoto přípravného jednání. Zavádí se i výzva, tedy obdoba kvalifikované výzvy v českém ustanovení § 114b OSŘ, ve které je rovněž fikce. V současné době, pokud se nedostaví odpůrce na přípravné jednání, je v návrhu nového kodexu rozsudek pro uznání. Ale osciluje i rozsudek pro zmeškání. Momentálně tam je uznání, ale není to ještě vyjasněno. Pokud se nedostaví navrhovatel obdobně jako v českém právu, má být řízení zastaveno.

Zmiňovala jsem ochranu slabší strany. V současné době se diskutují speciální právní úpravy pro pracovní věci, pro antidiskriminační spory, spotřebitelské spory, bagatelní věci ve smyslu drobných nároků resp. small claims procedure, tak jak vyplývá z unijní ochrany a evropský exekuční titul jako speciální právní úprava. U bagatelních věcí není ochrana slabší strany prozatím akceptována, ale chápejte to, prosím, tak, že na Slovensku je velký odpor k jakýmkoli hranicím, co se týče bagatelních věcí. I z důvodu nemožnosti odvolacího soudu zasáhnout do rozhodnuté věci tyto spory často končí u Ústavního soudu. Tato otázka je tak velmi často diskutována a v současné době to vypadá tak, že bagatelní hranice v novém civilním procesu vůbec nebudou.

Náhradní doručení platebního rozkazu, věc, která je dlouhodobě diskutována v českém civilním procesu, na Slovensku se má umožnit, to je to, co jsem říkala - zpřísňování. Za předpokladu, že se bude doručovat do elektronické, tedy u nás do datové schránky. Odpor musí být odůvodněný. Takže také změna, v současné době se podává odpor, ale stejně následně, protože se k platebnímu rozkazu zpravidla doručuje výzva k vyjádření, odpory bývají odůvodněné. Na Slovensku se navrhuje už povinnost odpor odůvodnit. Zachovává se i právní úprava "rozkazu na plnenie", která postihuje jiná než peněžitá plnění. Po vzoru německé právní úpravy se uvažuje o rozsudku pro zmeškání nejenom u žalovaného, kde se zpřesňují podmínky, ale není třeba jít do detailů, uvidíme, jak se ta právní úprava ještě změní, nicméně se zavádí i zmeškání žalobce. Takže v případě, že se žalobce nedostaví nebo nesplní nějakou povinnost bez vážného důvodu, bude vydán rozsudek pro zmeškání v podstatě kontumačně pro žalobce. Tzn. žaloba je zamítnuta - zpřísnění podmínek pro obě dvě strany sporu. Současně se rozsudek pro zmeškání zavádí i v případě nevyjádření se na výzvu. To je to, co jsem říkala, že právní úprava osciluje mezi uznáním, zmeškáním, přípravným jednáním, nedostavením se k jednání, nevyjádřením se na výzvu. Jako novinky se zavádí rozsudek pro vzdání se nároku, když se žalobce v průběhu jednání vzdá nároku, tak se nebude zastavovat řízení pro zpětvzetí žaloby, ale má se vydávat rozsudek pro vzdání se nároku.

Koncepce opravných prostředků

Možná zajímavá bude koncepce opravných prostředků, protože tam se mají zavádět změny na jednu stranu zásadní, na druhou stranu Slovensko bojuje s jedním velkým problémem. Zásadní změna - má být zrušeno odvolání proti usnesení a usnesení mají podléhat odvolání pouze v taxativním výčtu. Usnesení se má chápat toliko jako prvostupňové rozhodnutí a odvolání jen tam, kde to zákon dovoluje. Současně k tomu poznámka - má se posilovat pravomoc vyšších soudních úředníků, s tím že proti jejich rozhodnutí má existovat stížnost jako specifický opravný prostředek předsedovi senátu. Soudci tak mají být odbřemeněni, jednoduché úkony mají dělat vyšší soudní úředníci s možností následného podání stížnosti. Odvolací řízení má spíše tendovat do fáze písemného než ústního procesu, protože se zavádějí povinnosti repliky a dupliky v zákonem stanovené lhůtě a zajímavé je, že odvolací soud má být nově vázán důvody. Má zároveň možnost přezkoumat odvolání jen z důvodů, které byly uplatněny. Takže jednoznačně se tu klade větší důraz na právní znalosti účastníka a tenduje se k tomu, aby se účastník nechal zastupovat advokátem. Nezavádí se žaloba pro zmatečnost, především z důvodů ve vnitřní organizací, odůvodňuje se to tím, že nejsou vrchní soudy, tedy o žalobě pro zmatečnost by de facto stejně rozhodoval Nejvyšší soud jako soud odvolací. Dovolání tak má zůstat nejen prostředkem ke sjednocování judikatury, ale v podstatě i procesním prostředkem k nápravě v případě nedostatků a vad.

Velkým problémem je mimořádné dovolání. Mimoriadne dovolanie je nejdiskutovanější otázka ve slovenské komisi pro rekodifikaci civilního procesu. Na Slovensku stále existuje tento specifický prostředek nápravy, který může podat generální prokurátor. Je to zásah do rozhodnutí v podstatě v soukromoprávní věci ze strany organizační složky státu, a to ve lhůtě jednoho roku. Tedy ještě ve lhůtě jednoho roku může generální prokurátor napadnout jakékoli rozhodnutí a musím říci, že toto naráží na velké problémy a velké diskuse. Osciluje nám to do návrhu zpátky, zase ven, zase zpátky, zase ven, musím říci, že komise spíše tenduje k tomu, aby mimořádné dovolání v civilním procesu nebylo, protože Generální prokuratura by neměla zasahovat do rozhodnutí ve věci soukromých práv a povinností.

Nicméně v posledním návrhu, který mám k dispozici, je mimořádné dovolání zase zpátky, vrací se i s jednoletou lhůtou a s tím, že základní důvod, proč v návrhu zůstalo je, že vlastně Generální prokuratura filtruje Nejvyššímu soudu nápad, protože zachytí celou řadu podnětů, které by jinak musel řešit Nejvyšší soud a filtruje, co je a není odůvodněné a je-li to odůvodněné, podá to rovnou Generální prokuratura sama. To je jeden z důvodů, který zazněl. Já osobně jsem odpůrce mimořádného dovolání, myslím si, že by Generální prokuratura neměla zasahovat a naopak si myslím, že by měla být tendence k dovolání jako prostředku ke sjednocování judikatury. Zaznívají i hlasy, které na komisi velmi kladně hodnotí českou právní úpravu, principiálně tu novou. Každopádně v této otázce jsou boje největší a tendují k tomu, aby v rámci opravných prostředků bylo i mimořádné dovolání generálního prokurátora ve lhůtě až jeden rok od právní moci rozhodnutí, které už nabylo právní moci a vykonatelnosti, založilo právní poměry v oblasti soukromého práva, aby ještě jeden rok poté mohlo být takové mimořádné dovolání podáno.


Kongres Právní prostor 2014

Ve dnech 15. a 16. dubna 2014 se v Seči u Chrudimi konal již 4. ročník odborného kongresu Právní prostor. Záštitu nad letošním ročníkem převzali ministryně pro místní rozvoj ČR, ministr zemědělství ČR, náměstkyně ministra vnitra ČR, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR a prezident Soudcovské unie ČR. Kongres s podtitulem (NE)ZNÁMÉ PRÁVO zahrnoval sedm tematických bloků, v rámci kterých vystoupilo na dvacet přednášejících odborníků z oblasti advokacie, komerčního práva, justice, státní správy a samosprávy a dalších. Pořadateli byly CODEXIS a Právní rádce.

Více informací o kongresu naleznete na http://www.kongrespravniprostor.cz/    

procesní novinky česká republika procesní právo právní prostor 2014 slovensko

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články