Nový projekt: Mapa průtahů
Úkolem justice je podle Ústavy České republiky poskytovat ochranu základním právům a svobodám občanů. Aby však soudy mohly tento svůj úkol naplňovat, musí pružně fungovat. Ne nadarmo se používá anglické rčení „Justice delayed is justice denied“.
Otázku „Jak dlouho ještě bude řízení trvat?“ od svých klientů slyšel snad každý advokát. V naší advokátní kanceláři nejsme výjimkou a rovněž se častokrát setkáváme s průtahy v řízeních našich klientů zapříčiněných liknavým jednáním soudů. Právě proto jsme se rozhodli na výše položenou otázku odpovědět. Vytvořili jsme „Mapu průtahů“, jejímž cílem je poskytnout nejen našim klientům, ale i široké veřejnosti, základní informace o průměrné délce vybraných typů soudních řízení a dát jim tak možnost dopředu zjistit „do čeho jdou“. Mapa zobrazuje průměrné délky vybraných typů soudních řízení (ode dne nápadu do dne právní moci rozhodnutí) pravomocně skončených v roce 2013. Mapka nabízí velice snadnou orientaci a možnost výběru prvostupňového soudu, u něhož předmětný typ soudního řízení probíhá. Umožňuje rychle a spolehlivě zjistit, jak dlouho na příslušném soudě v průměru trvají typově obdobná soudní řízení.
Jak plyne i z žebříčku soudů na webových stránkách Mapy průtahů, mnoho soudů svou agendu zvládá v souladu s požadavkem na rychlé vyřízení věci. Bohužel jsou ale i takové, u nichž řízení trvají nepřiměřeně dlouhou dobu. U průměrné délky civilního či trestního řízení existují mezi jednotlivými soudy značné rozdíly. Například zatímco průměrná délka civilních řízení vedených před Okresním soudem v Náchodě byla v minulém roce 122 dnů, v Ústí nad Labem to bylo 876 dnů. Tedy až sedmkrát více. Je pravdou, že, jak uvádí Jan Kolba, soudce Okresního soudu v Třebíči, „…přílišný důraz na krátkost řízení a přílišný důraz na tzv. výkonnostní tabulky má a vždy bude mít negativní dopad na kvalitu rozhodování…“. Je tudíž nutné hledat určitou střední cestu, kdy bude zachován požadavek přiměřené délky řízení a zároveň i požadavek spravedlivého, kvalitního rozhodování. Jedním z možných řešení by mohlo být hledání inspirace právě u soudů, které problémy s délkami řízení nemají.
Projekt „Mapa průtahů“ však nemá jenom poukázat na problematická řízení či soudy, ale rovněž přinést informace užitečné zejména pro účastníky řízení postižených průtahy či nepřiměřenou délkou. Ze stránek mapy je možné stáhnout manuál „Průtahy v řízení“, jehož cílem je poskytnout srozumitelné informace o možnostech, které platné právo nabízí, pokud účastník nepřiměřeně dlouhého řízení chce zdlouhavé řízení „popohnat“, nebo se za neefektivní fungování justice domoci satisfakce.
Stránka www.mapaprutahu.cz je začínajícím projektem, který se stále vyvíjí. V nejbližší době budeme na mapu přidávat podrobnější informace k řízením vedeným u jednotlivých okresních soudů. Následně přidáme možnost stáhnout si informace o jednotlivých soudech v „tabulkové podobě“. Příští rok bychom pak na základě případných podnětů uživatelů přistoupili ke komplexní úpravě mapy.
Další články
Sell-side due diligence: Proč se vyplatí odhalit slabiny vlastní firmy dříve než kupující
Prodávající otevře datovou místnost s přesvědčením, že firma je v pořádku. Poradci kupujícího však objeví nedoplatek nájemného, o kterém vlastník nevěděl, a požadují snížení ceny. Předprodejní prověrka nedoplatek sama neodstraní. Dává ale prodávajícímu čas zjistit jeho příčinu a výši, připravit řešení a promítnout zjištění do smlouvy dřív, než se stane argumentem pro snížení ceny.
Platformoví pracovníci získají nové možnosti obrany. O svém statusu budou moci dát podnět inspekci práce
Vláda schválila návrh zákona o platformové práci, který přináší konkrétní pravidla pro určování pracovněprávního postavení lidí pracujících přes digitální platformy. Pokud okolnosti nasvědčují tomu, že pracovník vykonává závislou práci, má se předpokládat existence pracovněprávního vztahu a bude na platformě nebo zprostředkovateli, aby prokázali opak. Návrh zároveň posiluje práva pracovníků při algoritmickém řízení.
Transparentní odměňování: Systém odměňování a benefitů
Nejzásadnější praktickou změnou pro většinu zaměstnavatelů bude nový § 109a zákoníku práce. Každý zaměstnavatel bude povinen s účinností od 1.1.2027 mít vytvořený systém odměňování, který upraví způsob odměňování zaměstnanců, zejména formu, složky a způsob odstupňování výše mzdy, platu nebo odměny z dohody (dále jen „odměna za práci“).
Codexis AI: Rozsáhlý test na 170 reálných případech z oblasti pracovního práva
Když se dnes v právním prostředí mluví o umělé inteligenci, debata často sklouzává do dvou krajností: na jedné straně stojí bezbřehý marketing technologických nadšenců, na straně druhé skepse opřená o historky o vymyšlených judikátech. Pro advokáty, podnikové právníky, ale i personalisty a mzdové účetní má však smysl jediné měřítko: jak si jazykový model poradí se reálným případem z českého prostředí, posuzovaným měřítky tuzemské judikatury.
Svoboda projevu soudců na sociálních sítích: Danileţ proti Rumunsku
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) koncem loňského roku vynesl důležitý rozsudek v kauze Danileţ proti Rumunsku. Stanovil v něm totiž obecná kritéria pro vyvažování svobody projevu soudců a státních zástupců v online prostoru a jejich povinností zdrženlivosti.




