K platebnímu rozkazu doručenému žalovanému dříve než žalobci Zdroj: Shutterstock

K platebnímu rozkazu doručenému žalovanému dříve než žalobci

Ačkoli se může zdát, že problematika platebního rozkazu byla již do jisté míry vyčerpána, přesto soudní praxe ukazuje, že i poměrně jednoduchý institut může vyvolat řadu zdánlivě nejasných či překvapivých otázek. Příkladem je situace, kdy je platební rozkaz doručen žalovanému dříve než žalobci.

Mgr. Lenka Chalupská

Mgr. Lenka Chalupská

asistentka soudce / externí spolupracovník, Právní prostor.cz

Mgr. Lenka Chalupská

asistentka soudce / externí spolupracovník, Právní prostor.cz

Mgr. Petra Petriláková

asistentka soudce, OS v Příbrami

Mgr. Petra Petriláková

asistentka soudce, OS v Příbrami

Jelikož odpověď na otázku, kdy dojde k nabytí právní moci a vykonatelnosti platebního rozkazu, nemusí být pro každého automatická, považuji za užitečné a zajímavé této problematice věnovat několik řádků, neboť se jedná o tématiku neustále aktuální.

Doručení žalovanému dříve než žalobci

K nastalé situaci dochází zřejmě pouze v malém procentu případů vydaných platebních rozkazů, neboť zpravidla je platební rozkaz bez jakýchkoli problémů doručen žalobci, zatímco doručení žalovanému bývá mnohdy tzv. během na dlouhou trať, nadto ve valné většině případů končící nezdarem a navazujícím zrušením platebního rozkazu. Obvykle tedy dochází k tomu, že je platební rozkaz doručen žalobci a ten následně (ne)trpělivě vyčkává, zda se podaří doručit ho i žalovanému. Komplikace při doručování platebního rozkazu a s ním spojené prodlevy v řízení, pramenící často rovněž z nedoručení a následného zrušení platebního rozkazu, popřípadě podání odporu ze strany žalovaného, dovedly patrně řadu soudců k tomu, že platební rozkazy jakožto institut rozkazního řízení vůbec nevydávají.

Výrok o předmětu řízení

Vraťme se však k výše uvedené situaci, kdy se platební rozkaz podaří doručit žalovanému, a to dokonce dříve než žalobci. Je otázkou, k jakému okamžiku takový platební rozkaz, resp. jeho jednotlivé výroky, nabývají právní moci a vykonatelnosti. Pokud jde o výrok týkající se samotného předmětu řízení, tj. zaplacení žalované peněžité částky, tento jednoznačně uvádí, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci určitou částku do 15 dnů od doručení platebního rozkazu. Ačkoli by se mohlo zdát, že vykonatelnost tohoto výroku nastane jednoduše po uplynutí uvedených 15 dnů od doručení platebního rozkazu žalovanému, s takovým závěrem nelze souhlasit. Občanský soudní řád (dále také jen „o.s.ř.) sice v § 172 odst. 1 tuto povinnost žalovaného výslovně stanovuje, avšak pro správnou odpověď je nezbytné nahlédnout do problematiky hlouběji. Pakliže bychom připustili možnost, že se platební rozkaz stane vykonatelným okamžikem doručení žalovanému, tj. okamžikem doručení osobě, které je ukládána povinnost, a to bez ohledu na to, kdy dojde k  doručení žalobci, museli bychom dojít k závěru, že platební rozkaz je v případě doručení žalovanému dříve než žalobci předběžně vykonatelný. Takový závěr však nemůže být správný. Důvodem je již samotný význam institutu předběžné vykonatelnosti, která je obecně přípustná pouze v zákonem přesně vyjmenovaných případech, případně tehdy, vysloví-li ji soud. Zákon ale o předběžné vykonatelnosti platebního rozkazu nic neuvádí a skutečnost, že by ji bylo možno odvodit analogicky, považuji za nepřípustnou, neboť předběžná vykonatelnost je institutem, jenž je vlastní pouze určitým druhům rozhodnutí a tedy institutem speciálním a výjimečným. Nelze připustit ani myšlenku, že by bylo možno na platební rozkaz nahlížet jako na usnesení, které je ex lege rovněž předběžně vykonatelné[1] (k této myšlence nás může dovést skutečnost, že občanský soudní řád se vykonatelnosti věnuje pouze v části týkající se rozsudku a části týkající se usnesení). Vezmeme-li tedy v úvahu smysl předběžné vykonatelnosti, podle něhož má tato zajistit zvýšenou ochranu určitých právních vztahů či odvrátit těžko nahraditelnou nebo značnou újmu, je zřejmé, že takový význam, jenž by předběžnou vykonatelnost odůvodňoval, u platebního rozkazu nelze shledat.

Lze shrnout, že povinnost žalovaného zaplatit žalovanou částku doručením platebního rozkazu samozřejmě vzniká a žalovaný je povinen ji do 15 dnů od doručení platebního rozkazu zaplatit. Neučiní-li tak, může platební rozkaz uplynutím 15 dnů nabýt materiální vykonatelnosti, nikoli však ještě vykonatelnosti formální. Pokud jde o nabytí materiální vykonatelnosti, zákon sám její předpoklady vymezuje v § 261a odst. 1 o.s.ř., přičemž mezi ně řadí označení oprávněné osoby (žalobce), označení povinné osoby (žalovaného), vymezení rozsahu a obsahu povinností a určení lhůty ke splnění povinnosti (k totožnému rovněž například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. 20 Cdo 965/2003, nebo usnesení Nejvyššího soudu publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek pod číslem 4/2000). Naproti tomu formální vykonatelnost platebního rozkazu, pod jejíž předpoklad je zařazováno zejména opatření doložky vykonatelnosti, v tomto okamžiku nemůže ještě nastat, a to právě z důvodu nedoručení žalobci. S ohledem na uvedené je zřejmé, že výrok týkající se samotného merita věci v takovém případě může nabýt vykonatelnosti nejdříve za splnění podmínky uplynutí 15 denní lhůty k plnění a zároveň doručení oběma účastníkům řízení. K tomuto okamžiku je pak samozřejmě vázána též právní moc.

Odvolání žalobce

Pro zajímavost si dovoluji uvést několik poznámek k možnosti žalobce odvolat se do tohoto výroku. Zákon předpokládá, že proti tomuto výroku může žalovaný podat odpor, o možnosti opravného prostředku žalobce však mlčí. Jelikož ze znění § 172 an. o.s.ř. (a vůbec ze smyslu úpravy rozkazního řízení) vyplývá jednoznačně, že odpor proti platebnímu rozkazu může podat pouze žalovaný, musíme jednoznačně dojít k závěru, že žalobce může proti tomuto výroku teoreticky podat odvolání. Ponechme stranou reálné situace, za kterých bych k tomuto asi mohlo dojít a zůstaňme v rovině teoretické. Možnost odvolání žalobce proti tomuto výroku se sice může jevit jako vysoce nepravděpodobná až nemyslitelná, není ale důvodu, proč by k takové situaci nemohlo dojít a jsem přesvědčena, že se tak i v praxi již muselo stát. Ačkoli by jistě někdo mohl namítat, že odvolání žalobce z právního hlediska ve skutečnosti nepřipadá v úvahu, nelze s takovým závěrem souhlasit. Důvodem je § 201 o.s.ř., který výslovně uvádí, že účastník může napadnout rozhodnutí okresního nebo krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje. Jednoduše řečeno, žalobce by proti tomuto výroku nemohl podat odvolání pouze v případě, že by zákon takovou možnost výslovně zapovídal. Jelikož ale zákon v tomto ohledu mlčí, nezbývá než dojít jednoznačně k závěru, že odvolání žalobce proti výroku o předmětu řízení, tj. o žalované částce, přípustné je. Proti totožnému výroku tedy může žalovaný podat odpor a žalobce odvolání. Objektivní podmínka přípustnosti odvolání je tak v tomto směru bezpochyby naplněna. K opačnému závěru však musíme dojít při uvažování nad naplněním subjektivní podmínky přípustnosti odvolání, neboť žalobce by se tak či onak musel odvolávat do výroku, kterým mu bylo platebním rozkazem plně vyhověno. V důsledku nedostatku subjektivní podmínky odvolání by tak odvolacímu soudu nezbylo, než odvolání odmítnout.[2] Tato skutečnost však nic nemění na tom, že odvolání žalobce proti výroku o předmětu řízení v zásadě přípustné je. Z důvodu podání odvolání neoprávněnou osobou by však nenastaly s tím spojené suspenzivní účinky, tj. příslušný výrok by nabyl právní moci tak, jako by k podání odvolání nedošlo; právní moc výroku tedy není odvislá od uplynutí „odvolací lhůty“ žalobce.[3]

Výrok o nákladech řízení

Pokud jde o výrok ukládající žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení, zde je třeba neopomenout skutečnost, že proti tomuto výroku samotnému je opravným prostředkem nikoli odpor, nýbrž odvolání, a to jak pro žalovaného, tak žalobce. Při zjišťování okamžiku nabytí právní moci je třeba tuto skutečnost vzít v úvahu, neboť z důvodu práva žalobce odvolat se dojde k nabytí právní moci až uplynutím odvolací lhůty 15 dnů ode dne doručení žalobci. K vykonatelnosti je možno říci totéž, co k předchozímu výroku, tedy výrok o nákladech řízení se stane vykonatelným tehdy, dojde-li k doručení platebního rozkazu žalovanému i žalobci a zároveň k uplynutí 15 denní lhůty. Pakliže jeden z účastníků řízení podá odvolání do výroku o nákladech řízení, nebrání to samostatnému nabytí právní moci a vykonatelnosti předchozího výroku o meritu věci. Výrok o nákladech řízení se tak osamostatní a v důsledku podaného odvolání dojde k odložení jeho právní moci i vykonatelnosti.

Výrok o kvalifikované výzvě

V praxi je platební rozkaz doplňován o tzv. kvalifikovanou výzvu žalovanému k vyjádření podle § 114b o.s.ř. K jejímu uplatnění však dochází až tehdy, podá-li žalovaný proti platebnímu rozkazu odpor. Proto jen tehdy můžeme hovořit o následné vykonatelnosti tohoto výroku. Naopak pokud žalovaný odpor nepodá, výrok obsahující kvalifikovanou výzvu se vykonatelným vůbec nestane. Jelikož proti tomuto výroku není odvolání přípustné, nabyde právní moci doručením oběma účastníkům řízení.

Závěr

Platební rozkaz coby rozhodnutí stojící na počátku rozkazního řízení není sice institutem komplikovaným, přesto mohou nastat poměrně zajímavé situace vyžadující větší zamyšlení a vedoucí i k případům, kdy každý výrok platebního rozkazu nabude právní moci či vykonatelnosti k jinému okamžiku. Je vidět, že i vydávání takovýchto jednodušších rozhodnutí může přeci jen vyvolat rozmanité právní otázky, ačkoli se tak při prvním pohledu na věc vůbec nezdá.


[1] § 171 o.s.ř.

[2] Podle § 218 písm. a) o.s.ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn

[3] Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.7.2008, sp. zn. 26 Cdo 2269/2008: „S podáním odvolání zákon spojuje mimo jiné suspenzivní účinky (srov. § 206 odst. 1 o. s. ř.). Takový účinek však přiznává jen odvolání, které bylo podáno k tomu oprávněnou osobou a v zákonem stanovené lhůtě (…). K tomu Nejvyšší soud již (…)  vysvětlil, že: "Opožděně nebo neoprávněnou k tomu osobou podané odvolání bude nutno odmítnout podle § 218 odst. 1 písm. a), popř. písm. b) o. s. ř., avšak to nikterak neovlivní právní moc napadeného rozhodnutí soudu prvního stupně, která v takovém případě nastává bez ohledu na podané odvolání.“

procesní právo platební rozkaz

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články