Pět otázek pro JUDr. Tomáše Lichovníka
Na "Pět otázek pro" tentokrát odpovídal JUDr. Tomáš Lichovník, prezident Soudcovské unie a činný soudce. Jak zefektivnit civilní proces a jak se vymanit z tolik kritizovaného stavu přebujelosti české legislativy?
1) V poslední době ze všech stran slýcháme, jak je český právní řád přebujelý, komplikovaný a často vnitřně rozporný. Je nějaká cesta, jak se z kolotoče neustálých novel a legislativních novinek vymanit?
Myslím si, že cestou by byla větší trpělivost a zdrženlivost ze strany legislativy. Objeví-li se nějaký nový problém, není nezbytné jej hned řešit novým předpisem. Právní, potažmo soudní praxe by se s ním nejspíše vypořádala sama aktuální judikaturou. To sice trvá déle než přijetí novely či zcela nového zákona, ale stejně nelze všechny situace popsat v zákoně. Proto je lepší reagovat judikaturou.
2) Často se také kritizuje mnohost úprav procesního práva. Jen v civilním řízení známe sporné řízení, nesporné řízení, exekuční a insolvenční řízení. Zajímavá je myšlenka vytvořit jediný procesní kodex aplikovatelný napříč právními obory s tím, že dílčí odlišnosti a specifické instituty by upravovaly zvláštní stručné právní předpisy. Dokážete si představit, zda by to fungovalo v praxi?
Představit si to dovedu. Procesní předpis má zajistit rychlý, hospodárný a zejména spravedlivý proces. Základní zásady všech procesních norem tedy musí být stejné. Liší se pak v jednotlivostech.
3) Kodex civilního procesu upravuje hranice bagatelních sporů za současné nemožnosti podat hromadnou žalobu. Nemůže tak docházet k odepření spravedlnosti, když není možné v konkrétním případě dovolání, respektive dokonce odvolání?
Ústavní soud již ve svém nálezu Pl. 33/09 dospěl k závěru, že „obecné právo na odvolání není v ústavním pořádku zakotveno“. Domnívám se však, že by bylo vhodnější umožnit soudu, aby výjimečně připustil odvolání např. v bagatelních věcech. Jedná se o potřebu sjednocovací praxe.
4) Dalším problémem je velký počet sporů řešených před soudci. Dlouhé roky se táhnoucí řízení stojí jeho účastníky mnoho energie, času i finančních prostředků. Je tomu téměř dva roky, co mají strany možnost obrátit se na mediátora a tyto výdaje si ušetřit. Zaznamenaly soudy alespoň částečnou úlevu, nebo má mediace zatím jenom zanedbatelný význam?
Je to smutné, ale veřejnost zatím mediace příliš nevyužívá. Stále přetrvává neochota jednat s druhou stranou. Lidé se raději soudí než by jednali, ačkoli je to pak stojí daleko více energie i peněz. Věřím, že se to zlepší.
5) Máte pocit, že bývá kazuistických a různě „vylepšovaných“ procesních předpisů stranami řízení zneužíváno? Jak kverulacím a obstrukcím zabránit?
Podle mne je nejlepším lékem jednoduchý procesní předpis. Čím jsou složitější pravidla, tím lépe se v nich kličkuje a hledají se pochybení, kterých lze využít. V jednoduchosti je síla. Soudci by si zasloužili více důvěry při soudních řízeních.
Další články
Výlučný majetek a společné jmění manželů: komu patří nájemné, dividendy a zisk z podnikání?
V praxi se poměrně často setkáváme s manželi, z nichž jeden vstupuje do manželství s významnějším majetkem. Může jít o investiční nemovitosti, obchodní podíl v rodinné společnosti, portfolio cenných papírů nebo společnost, kterou vybudoval ještě před uzavřením manželství. Obdobná situace nastává, pokud jeden z manželů významnější majetek za trvání manželství zdědí nebo obdrží darem.
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.



