Brno 1. dubna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) obdržel další dvě stížnosti na vládní opatření proti šíření koronaviru. Jedna směřuje proti usnesení vlády o vyhlášení nouzového stavu a proti povinnému nošení roušek nebo jiné alternativní ochrany nosu a úst. Druhý podnět zpochybňuje zákaz přeshraničního cestování. Celkem tak už soud obdržel nejméně pět podnětů proti vládním opatřením, zjistila ČTK z webového přehledu takzvaných plenárních věcí.

Vláda v úterý schválila návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu a uložila ministryni spravedlnosti vypracovat konečné znění vládního návrhu zákona. Vedle prominutí zmeškání lhůt, úlev v insolvenčním řízení a jednání statutárních orgánů právnických osob návrh zavádí povinné zastavování exekucí.

Dne 27. 3. 2020 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 133/2020 Sb. zákon o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020.

Dne 27. 3. 2020 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 134/2020 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Dne 27. 3. 2020 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 135/2020 Sb. zákon o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020.

Dne 19. března tohoto roku vyšel v Advokátním deníku a dne 25. března byl publikován rovněž na Právním prostoru článek Ondřeje Dostála o právech pacientů v době nouzového stavu za epidemie onemocněním COVID-19. Konkrétně je v článku hodnocena situace po vydání Opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ČR ze dne 16. března 2020 o omezení plánované nemocniční péče (dále jen „Opatření“).

Dne 27. 3. 2020 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 136/2020 Sb. zákon o některých úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020.

Dne 27. 3. 2020 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 137/2020 Sb. zákon o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu.

Dne 12. března 2020 vláda ČR vyhlásila nouzový stav a postupně přijímá krizová opatření v reakci na šíření koronaviru SARS-CoV-2. Jak nemoc samotná, tak krizová opatření mění zásadním způsobem předpoklady, na kterých byly pro rok 2020 postaveny veřejné rozpočty, finanční plány firem i běžné fungování naší společnosti.

Potřebujete uzavřít smlouvu na dálku nebo komunikovat s úřady bez fyzické přítomnosti? Pokud epidemie přesouvá i vaše činnosti do digitálního prostředí, v tomto materiálu naleznete přehled odpovědí na otázky plynoucí z nastalé životní situace.

Praha 30. března (ČTK) - Termín, do kterého musí realitní makléř prokázat odbornost pro své podnikání podle nového zákona, dnes vláda odložila o čtyři měsíce na 3. ledna 2021. Důvodem je to, že aktuálně není možné kvůli opatřením proti šíření koronaviru skládat zkoušky. ČTK to sdělilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které zákon o realitním zprostředkování připravovalo. MMR předpokládá, že ve druhé polovině roku již bude možné zkoušky absolvovat.

Ústavní soud bude mít příležitost rozhodnout o ústavní stížnosti, kterou se občanka České republiky domáhá zrušení opatření o vyhlášení nouzového stavu. Jakou má šanci na úspěch, jaké zádrhely se v celém procesu vyskytly, a co může být jejich důsledkem? Na tyto a mnohé další otázky odpovídá v dnešním rozhovoru Vendula Zahumenská.

Podle zákoníku práce č. 262/2006 Sb., (dále zák. práce) platí, že to, co si sjednají zaměstnavatel a zaměstnanec v pracovní smlouvě, je stabilní. Někdy to však nebude dost dobře možné, když se vyskytnou různé okolnosti, jako např. v současném období koronavirové pandemie.

Dne 26. 3. 2020 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 130/2020 Sb. usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření.

Pokud jde o konání tuzemských pracovních cest, ty aktuálně v zásadě vyloučeny nejsou, nicméně nelze je doporučit. Pracovní cesty by měly být konány jen z naprosto nezbytných důvodů a pouze tak, aby nebyly v rozporu s tzv. celostátní karanténou vyhlášenou usnesením vlády č. 85/2020 Sb. na dobu od 16. března 2020 do 24. března 2020 do 6:00.

V souvislosti s pandemií virového onemocnění Covid-19, které je způsobeno novým druhem koronaviru označovaným jako SARS-CoV-2 (dále jen „Koronavirus“), přijímají jednotlivé státy světového společenství s cílem zamezit v co nejvyšší možné míře jeho šíření v rámci populace řadu mimořádných veřejnoprávních opatření.

Dnes již prakticky nikdo nepochybuje o tom, že vyhlášení nouzového stavu dle ústavního zákona č. 110/1998 Sb. (dále jen „ÚZ“) bylo krokem nutným a správným.

Dne 26. 3. 2020 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 129/2020 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020.

Absence data vyhotovení rozhodnutí zpravidla nepředstavuje vadu způsobující nicotnost daného rozhodnutí a většinou ani takovou nezákonnost, pro kterou by bylo nezbytné rozhodnutí rušit.

Praha 29. března (ČTK) - Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navrhne vládě moratorium na splácení hypoték, spotřebitelských i podnikatelských úvěrů na půl roku. Zároveň by podle ní měl být po dobu přerušení splácení snížený i úrok u těchto úvěrů o "nějakou symbolickou výši". Ministerstvo financí (MF) také předloží návrh na zrušení daně z nabytí nemovitostí. Spolu s tím ale chce MF také pro všechny nově uzavřené hypotéky zrušit daňové uplatnění odpočtů zaplacených úroků.

Sepsali jsme pro vás otázky a odpovědi na nejčastější právní otázky v souvislosti s pandemií Koronaviru. Soustředíme se na všechny oblasti práva, které jsou firmy nuceny řešit.

Rádi bychom Vás informovali, že v souvislosti s šířením koronaviru COVID-19 vláda České republiky („vláda“) připravila a schválila tzv. Liberační daňový balíček. Vláda tedy v rámci svých pravomocí přistoupila zejména na výraznou regulaci sankcí, které by mohly plynout z nedodržení zákonných lhůt a ostatních požadavků. Níže shrnujeme dopady do jednotlivých daní.

Války, přírodní katastrofy, nemoci, hospodářské krize… v uplynulých stoletích běžné riziko, které často provázelo lidský život i podnikání. Právo odráží a reaguje na to, co se ve společnosti děje.

Vláda v rámci ochrany existence pracovních míst schválila návrh programu Ministerstva práce a sociálních věcí „Antivirus“ a jeho následné rozšíření. Program by měl poskytnout zaměstnavatelům okamžitou pomoc s cílem zabránit masivnímu propouštění zaměstnanců.

Od pokut za porušení karantény, porušení zákazu vycházení a povinnosti nosit roušku až po trestný čin šíření nakažlivé nemoci. Jaké sankce jsou spojeny s mimořádnými opatřeními?