Články

Chrání současná úprava nájmu bytu a domu nájemce dostatečně? Lze vůbec uvažovat o jejím "uvolnění"? Přestože nám toto téma představí na již 9. ročníku odborného kongresu Právní prostor 2019, o některé postřehy se s námi podělil JUDr. Lukáš Hadamčík, Ph.D. již nyní.

Představitelé členských států EU podepsali dne 15. ledna 2019 společnou deklaraci („Deklarace“) o právních důsledcích přelomového rozhodnutí Soudního dvora EU („SDEU“) ve věci Achmea a o blížícím se ukončení ochrany zahraničních investic v EU na základě dosud platných dohod o ochraně investic uzavřených mezi členskými státy EU (tzv. „intra-unijní BIT“).

Možná řada z Vás nebo Vašich kolegů strávila několik posledních měsíců implementací GDPR. Chtěla bych s Vámi sdílet, co se za posledních šest měsíců účinnosti GDPR stalo v rámci dozorové činnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Nevymýšlejte nic nového! Pro realizaci projektu je klíčové sestavit dobrou smlouvu, a proto je dobré držet se vzorových ustanovení a odkazů na již existující smluvní standardy a metodiky.

Vězeňští kaplani letos oslavili 20. výročí založení kaplanské služby ve věznicích. Uspořádali jsme při té příležitosti konferenci na Velehradě nazvanou Kaplanská služba ve věznici – historie, současnost a perspektivy s podtitulem Cesta za člověkem nebo místo v systému.

Nejvyšší soud se ve svém nedávném rozhodnutí sp. zn. 27 Cdo 1875/2018 zabýval otázkou, kdo je účastníkem řízení o jmenování členů statutárního orgánu, která byla po rekodifikaci korporátního práva v právní teorii i praxi až doposud sporná.

Soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Ivo Pospíšil, Ph.D., se domnívá, že složitost a nepřehlednost práva silně oslabuje legitimitu zásady neznalost zákona neomlouvá. Důsledné opuštění této zásady by však podle něj vedlo k rozkladu práva, právnímu partikularismu, relativismu či subjektivismu. Jak se tedy vypořádat s hypertrofií právních norem, nadto dotvářených bohatou judikaturou nejvyšších soudních instancí?

Ve svých minulých článcích jsem se zaměřila na vymezení pojmu syndrom zavrženého rodiče a možnosti obrany v případě lehkého nebo středního stupně syndromu. Tento článek na předchozí plynule navazuje a zaměřuje se na možnosti zavrženého rodiče v případě existence těžkého stupně syndromu, kdy je situace značně komplikovanější a řešení problému obtížnější.

Pracovní úrazy představují závažný problém pro zaměstnance i zaměstnavatele. Jejich odškodňování je poměrně složité a výše náhrad je předmětem znaleckých posudků. Stává se, že zaměstnanec je s vypočtenou náhradou nespokojen a po zaměstnavateli požaduje náhradu vyšší. Zaměstnavatel v praxi často takový požadavek odmítá, výše náhrady pak bývá předmětem soudního řízení.

Měsíc leden byl bohatý na novinky ve stavebním právu. Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR dokončuje věcný záměr pro zásadní rekodifikaci celého stavebního práva. Nadto ale vydal Ústavní soud ČR dva judikáty podstatné pro výstavbu.

V posledních dnech je velmi aktuálním tématem chystaná změna právních předpisů upravujících otázku ochrany zvířat. Jakých zákonů se předmětné novely týkají? Které konkrétní změny legislativci připravují? Učiní tyto změny množírnám provozujícím nekalé praktiky konečnou přítrž?

Prezentaci žákovských či studentských prací na internetových stránkách školy lze v dnešní době považovat za poměrně běžnou věc.

Dne 7. února 2019 byla pod č. 32/2019 ve Sbírce zákonů vyhlášena novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“), a některých dalších zákonů. Novelizačním právním předpisem byla zrušena tzv. karenční doba, po kterou se v případě dočasné pracovní neschopnosti neposkytuje zaměstnanci nebo osobě ve služebním poměru náhrada mzdy a platu, případně odměny.

Oddlužení není zátěží pouze pro dlužníky, ale i pro jejich zaměstnavatele. Jaké jsou jejich povinnosti a co jim hrozí v případě jejich neplnění? Základní povinností zaměstnavatele dlužníka je samozřejmě srážet ze mzdy svého zaměstnance částku ve správné výši, a tuto pak odvádět na účet zaměstnancova insolvenčního správce.

V posledních desetiletích lze pozorovat zvyšující se náročnost civilního procesu a s tím i odpovědnost účastníků řízení za jeho průběh a výsledek. Ve sporném řízení nemůže procesní strana očekávat, že spor vyhraje, bude-li pasivní. Aktivní role sporných stran, spojená s procesní odpovědností za výsledek řízení (břemeno tvrzení a břemeno důkazní) je dnes všeobecně uznávanou nezbytností.

Nevymýšlejte nic nového! Pro realizaci projektu je klíčové sestavit dobrou smlouvu, a proto je dobré držet se vzorových ustanovení a odkazů na již existující smluvní standardy a metodiky. Níže naleznete detailní ustanovení k základním rizikům, která je třeba ve smlouvě ošetřit, jako jsou např. požadavky na harmonogram, zpoždění a prodloužení, dodatečné práce a změny s vlivem na cenu a termín..

"Advokátní kancelář je třeba od určité velikosti řídit jako kteroukoliv jinou firmu," říká v rozhovoru Mgr. Bc. Pavel Vincík, partner advokátní kanceláře bpv BRAUN PARTNERS. Co si myslí absolvent právnické a ekonomické fakulty o manažerech - advokátech, a jak lze podle něj překonat protiklad konzervativní advokacie a turbulentního technického rozvoje?

Ačkoliv se dle mínění většiny ekonomů aktuálně nacházíme na vrcholu hospodářského růstu, což mimo jiné potvrzuje i tuzemská nejnižší nezaměstnanost v rámci Evropské unie a rovněž i konstantní zvyšování průměrné mzdy v národním hospodářství,[1] stále v České republice nalezneme nezanedbatelné množství osob, které mají problémy dostát svým závazkům.

V květnu 2018 nabylo v celé Evropské unie účinnosti Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, známé též pod zkratkou GDPR. Uvedený právní předpis dopadá na každého, kdo shromažďuje nebo jinak zpracovává osobní údaje. Za osobní údaje je nutno považovat jakékoliv informace vztahující se ke konkrétní fyzické osobě.

Není překvapením, že moderní technologie jsou a vždy budou o krok napřed oproti platné právní úpravě. Odpovídající právní regulace je však nezbytným předpokladem pro využití technologického potenciálu v praxi.

Devátý ročník odborného kongresu Právní prostor se nezadržitelně blíží. Ani letos samozřejmě nebudou chybět významní hosté z řad celé právnické obce.

Podle Nejvyššího soudu přechází nárok na vyplacení podílu na zisku na nabyvatele podílu a důvodem neplatnosti usnesení valné hromady může být i rozpor usnesení s dobrými mravy. Nejvyšší soud konstatoval, že je-li podíl v s.r.o. převeden poté, kdy valná hromada rozhodla o rozdělení zisku, ale dříve než je zisk vyplacen, přechází nárok na vyplacení podílu na zisku na nabyvatele podílu jakožto právo plynoucí z účasti na společnosti.

K 1. lednu 2019 vstoupila v účinnost novela zákona o veřejném zdravotním pojištění,[1] která zavádí zcela nový systém úhrad zdravotnických prostředků hrazených z veřejného zdravotního pojištění při poskytování ambulantních zdravotních služeb.

Článek se zaměřuje na problematické aspekty spojené s určením výše vybraných nákladů řízení a jejich náhradou ve sporech o náhrady při ublížení na zdraví. Obecné výklady jsou potlačeny, pozornost je směrována především na zodpovězení praktických otázek a na nastínění řešení existujících rozporů.

Článek se zabývá interpretací normativních modálních výrazů. Jedná se o výrazy povinnost, právo a svoboda, které používá tradiční právní teorie, a výrazy přikázáno, zakázáno a dovoleno, které jsou analyzovány v deontické (normativní) logice. V článku je analyzován modální význam těchto výrazů a jejich vztahy.