Ochrana zvířat v režimu trestního práva s ohledem na navrhovanou novelu trestního zákoníku Zdroj: Fotolia

Ochrana zvířat v režimu trestního práva s ohledem na navrhovanou novelu trestního zákoníku

Pro novodobou společnost je příznačný zvýšený zájem o ochranu zvířat, který se zaměřuje zejména na podmínky a účely chovu zvířat.

Mgr. Kristýna Pavlovičová

advokátní koncipientka

Mgr. Kristýna Pavlovičová

advokátní koncipientka

Český právní řád tento stav částečně reflektoval novou trestněprávní úpravou na úseku ochrany zvířat proti týrání s účinností od 1. 1. 2010 v rámci zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále také jen „trestní zákoník“), a následně zejména tzv. procesem „dereifikace“[1] neboli odvěcnění, který se promítl do ust. § 494 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kterým byl zvířatům přiznán zvláštní význam a hodnota, jako smysly nadaným živým tvorům.[2]

V posledním roce lze ve společnosti pozorovat opětovný tlak části veřejnosti mířící zejména ke zpřísnění trestněprávních sankcí, které je možné uložit při naplnění skutkové podstaty definované v ust. § 302 trestního zákoníku, a dále v nové skutkové podstatě trestného činu, která by postihovala činnost tzv. množíren (mediální pojem, pod kterým rozumíme způsob chovu zvířat bez průkazu původu pro komerční účely).[3]

Tento zájem vznikl zejména po medializování řady případů krutého týrání zvířat a tzv. množíren, a to v souvislosti s tím, že aktuální nekomplexní ochrana zvířat v režimu jak práva správního, tak i práva trestního neumožňuje pachatele takových činů adekvátně potrestat.  

Trestněprávní ochrana zvířat v kontextu Evropské unie

Na základě čl. 174 a 175 Smlouvy o založení Evropského společenství byla dne 19. 11. 2008 přijata směrnice Rady a Evropského Parlamentu č. 2008/99/ES, o trestněprávní ochraně životního prostředí. 

Důvodem pro přijetí této směrnice byl nárůst trestných činů proti životnímu prostředí a nedostačující sankce za porušení zákonů upravujících ochranu životního prostředí. Účelem směrnice bylo stanovení minimálních pravidel pro účinnou trestněprávní ochranu životního prostředí. Směrnice byla implementována prostřednictvím zákona č. 330/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.[4]

K tématu týrání zvířat a množíren však směrnice žádnou harmonizační úpravu nepřinesla. Hranici trestu odnětí svobody stanovenou ust. § 302 trestního zákoníku lze považovat za evropský průměr, možná i nadprůměr.[5] Právní úprava řady evropských států však postihuje činnost množíren, přičemž v této oblasti české trestní právo zaostává. Samotnou činnost množíren nelze v režimu trestního práva řešit, pokud není zároveň spáchán také další trestný čin (kupříkladu trestný čin ve smyslu ust. § 209 nebo § 240 trestního zákoníku).[6]

Aktuální trestněprávní ochrana zvířat

Trestní právo je podle zásady ultima ratio poslední prostředek, který je možné použít k nápravě společenských vztahů, a to pouze v případě, kdy už není možné zajistit ochranu právem chráněných zájmů prostřednictvím úpravy jiného právního odvětví. 

Jak jsem již avizovala v úvodu článku, v ochraně zvířat v režimu trestního práva došlo ke změnám již v roce 2010 spolu s účinností trestního zákoníku. 

Oproti zákonu č. 140/1961 Sb., trestní zákon, došlo k rozšíření skutkové podstaty trestného činu týrání zvířat a také ke zvýšení sazby trestu odnětí svobody, který je možné uložit za spáchání základní i kvalifikované skutkové podstaty. 

Trestním zákoníkem došlo rovněž k zavedení zcela nové skutkové podstaty v ust. § 303, tedy Zanedbání péče o zvíře z nedbalosti. Tato skutková podstata směřuje k postihu omisivního jednání majitele většího počtu zvířat, které má za důsledek smrt nebo trvalé následky na zdraví těchto zvířat. Méně závažné případy budou nadále kvalifikovány jako přestupky a postihovány v režimu zákona na ochranu zvířat proti týrání.[7]

I po změnách, které přišly s účinností trestního zákoníku, obdrželo Ministerstvo zemědělství množství podnětů, kterými byly žádány přísnější postihy za spáchání trestného činu týrání zvířat. Součástí těchto podnětů byl také často požadavek, aby zvíře nebylo v režimu trestního práva nadále považováno za věc. 

K podnětům se Ministerstvo zemědělství vyjádřilo dne 17. 2. 2011, kdy uvedlo, že ke zvýšení trestněprávních postihů již došlo s účinností trestního zákoníku a že změna právního postavení zvířete je irelevantní.[8]

Navrhovaná novela trestního zákoníku

Navrhovaná novela trestního zákoníku spočívá zejména na myšlence změny hierarchie právem chráněných hodnot, kdy zájem na ochraně zvířat jako živých tvorů, by měl být nadřazen kupř. zájmu na ochraně majetku, což by mělo být součástí procesu tzv. dereifikace zvířat. 

Účelem navrhovaných změn je jednak vyplnění stávajících mezer v trestním právu ve vztahu k ochraně zvířat, dále možnost kriminalizace činů, které jsou podle dosavadního práva kvalifikovány jako přestupky.

Tyto účely se do návrhu promítly ve třech hlavních bodech:

1. Zavedení nového druhu trestu – Zákaz chovu a držení zvířat

2. Rozšíření skutkové podstaty definované ust. § 302 trestního zákoníku spolu se zpřísněním možných sankcí

3. Zavedení nové skutkové podstaty trestného činu - Chov zvířat v nevhodných podmínkách

K bodu 1.

Navrhovaná změna by se promítla do ust. § 52 trestního zákoníku, kdy by pod písmenem j) byl stanoven druh trestu „zákaz chovu a držení zvířat“, který by byl dále definován v novém ust. § 77a navrhovaného znění včetně nadpisu:

„Zákaz držení a chovu zvířat

(1) Soud může uložit trest zákazu držení a chovu zvířete až na deset let, dopustil-li se pachatel trestného činu v souvislosti s držením, chovem nebo péčí o zvíře. 

(2) Jako samostatný trest může být trest zákazu držení a chovu zvířete uložen pouze v případě, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.

(3) Trest zákazu držení a chovu zvířete spočívá v tom, že se odsouzenému po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje držení, chov a péče o zvíře.“[9]

Takové ustanovení by mohlo pokrýt stávající mezeru v trestním právu, kdy se druhy trestů, konkrétně tedy trest zákazu činnosti a trest propadnutí věci, nevztahují na řadu případu trestných činů páchaných na zvířatech.

Trest zákazu činnosti primárně postihuje pět kategorií určitých činností: výkon zaměstnání, výkon povolání, výkon funkce, výkon činnosti, ke které je třeba zvláštního povolení a výkon činnosti upravené zvláštním předpisem.[10] Stanovené možnosti tedy limitují možnost uložení trestu zákazu činnosti, který za těchto podmínek nelze uložit kupříkladu chovateli, který v zájmovém chovu týral zvíře. 

Cílem uložení trestu propadnutí věci je zajistit věc, která by mohla sloužit k páchání další trestné činnosti, nebo která byla získána jako prospěch z trestné činnosti.[11] Přestože je ust. § 134 trestního zákoníku stanoveno, že ustanovení o věcech se použijí i na živá zvířata,[12] trest propadnutí věci není možné uložit ve většině případů trestných činů, kdy je obětí zvíře. Prostřednictvím týraného zvířete by totiž pachatel jen těžko páchal další trestnou činnost a výnosem z trestné činnosti týrané zvíře také není.

Zavedení nového druhu trestu tak, jak presumuje návrh novely trestního zákoníku, se dá zajisté považovat za přínos co do komplexnosti ochrany zvířat v režimu trestního zákoníku, avšak zůstává otázkou, jak důsledný by byl dozor probační služby při výkonu takového trestu.

K bodu 2.

Součástí navrhované novely je úprava znění ust. § 302 trestního zákoníku, které podle návrhu s nadpisem zní: 

„Týrání zvířat

(1) Kdo týrá zvíře surovým nebo trýznivým způsobem, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až na tři léta, zákazem činnosti, zákazem držení a chovu zvířat nebo propadnutím věci. 

(2) Odnětím svobody na dva roky až pět let, nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, 

b) spáchá-li takový čin veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném, 

c) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, 

d) spáchá-li takový čin opětovně, nebo e) pokračuje-li v páchání takového činu po delší dobu. 

(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, 

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na větším počtu zvířat, nebo 

b) způsobí-li takovým činem týranému zvířeti trvalé následky na zdraví nebo smrt.“[13]

Navržené trestní sazby jsou oproti aktuálnímu znění trestního zákoníku výrazně zvýšeny, což by českou trestněprávní ochranu proti týrání zvířat zařadilo mezi nejpřísnější v Evropě. Navrhovaná trestní sazba v odst. 1 odpovídá trestní sazbě stanovené ust. § 146 odst. 2 trestního zákoníku za spáchání trestného činu ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky. Zde nacházíme posun v hierarchii právem chráněných hodnot, kdy by ochrana zdraví a života zvířat byla nadřazena ochraně majetkových hodnot. Posunutí ochrany zvířat v hierarchii právem chráněných hodnot se mi jeví jako nejpodstatnější změna, která by mohla předznamenat další pozitivní vývoj směřující ke zlepšení právního postavení zvířat.

Další podstatnou změnou, kterou by nové znění ust. § 302 trestního zákoníku přineslo, jsou dvě omezení v rámci rozhodování o potrestání pachatele. 

Kvůli stanovení horní hranice trestní sazby na osm let v odst. 3 navrhovaného znění ust. § 302 trestního zákoníku by již nebylo možné při naplnění této skutkové podstaty aplikovat ust. § 55 odst. 2 trestního zákoníku, které omezuje uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody u trestných činů, u nichž horní hranicetrestní sazby odnětí svobody nepřevyšuje pět let, na případy, ve kterých by vzhledem k osobě pachatele uložení jiného trestu zjevně nevedlo k tomu, aby pachatel vedl řádný život.[14]

V některých případech týrání zvířat by již nebylo možné rozhodnout trestním příkazem podle ust. § 314e trestního řádu.[15]

Naplnění skutkové podstaty definované navrhovaným zněním ust. § 302 trestního zákoníku by navíc v budoucnu již nebylo podmíněno spácháním činu týrání zvířat zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, avšak k naplnění skutkové podstaty by došlo, pokud by se pachatel činu dopustil již surovým nebo trýznivým způsobem. Taková úprava by přinesla možnost kriminalizovat případy, které jsou aktuálně řešeny v režimu práva správního jako přestupky. 

K navrhovanému znění ust. § 302 trestního zákoníku zaujímám pozitivní postoj, avšak domnívám se, že se v praxi nebude jednat o změnu, kterou žádá část veřejnosti. Nelze sice předvídat budoucí rozhodovací praxi soudů v případech týrání zvířat, nicméně nelze ani předpokládat, že budou v těchto případech dány důvody pro uložení trestu odnětí svobody při horní hranici trestní sazby. Ostatně i s ohledem na medializované případy v posledním roce, kdy se poměrně často jednalo o dosud netrestané pachatele, lze předpokládat, že tresty za spáchání činu podle odst. 1 a 2 navrhovaného znění § 302 trestního zákoníku budou nadále ve většině případů podmíněné. Z dlouhodobého hlediska se však domnívám, že je důležitý zejména posun ochrany zvířat v hierarchii právem chráněných zájmů.

K bodu 3.

Návrh zákona zavádí novou skutkovou podstatu navrhovaného znění včetně nadpisu:

„§ 302a 

Chov zvířat v nevhodných podmínkách

(1) Kdo chová větší množství zvířat v nevhodných podmínkách, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo zákazem držení a chovu zvířat. 

(2) Kdo chová zvířata v nevhodných podmínkách za účelem obchodu, anebo kdo kořistí z takového chovu, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta, zákazem činnosti nebo zákazem držení a chovu zvířat. 

(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, 

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 2 v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, 

b) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 trvalé následky či smrt zvířeti, nebo

 c) spáchá-li čin takový čin jako člen organizované skupiny. 

(4) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, 

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 2 v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, 

b) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 trvalé následky či smrt většímu počtu zvířat, nebo 

c) spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech.“[16]

Tato skutková podstata míří primárně k postihu činnosti tzv. množíren. Vyplnila by tedy stávající mezeru v trestním právu, poněvadž aktuálně, jak jsem již uvedla výše, není činnost množíren možné v režimu trestního práva řešit. 

Na rozdíl od ust. § 303 trestního zákoníku (zanedbání péče o zvíře z nedbalosti) je vyžadováno úmyslné zavinění. 

Základní skutková podstata definovaná odst. 1 nespojuje se svým naplněním získání prospěchu. Když uvážím, že získání prospěchu je hlavním motivem pro pachatele provozující činnost množíren, není mi zcela jasné, jakým konáním by mělo k naplnění základní skutkové podstaty dojít. Takové ustanovení se mi jeví jako poněkud nadbytečné vzhledem k existenci ust. § 303 trestního zákoníku, kdy navíc postačuje nedbalostní zavinění, a není podmíněno, aby byl čin spáchán vůči většímu počtu zvířat. 

Kvalifikované skutkové podstaty definované odst. 2 – 4 navrhovaného znění § 302a trestního zákoníku již skutečně míří k postihu činnosti tzv. množíren. Trestní sazby jsou opět nastaveny poměrně vysoké, trestně odpovědná bude navíc i osoba, která zajistí potřebné doklady nebo potvrzení za účelem vývozu zvířat do jiného státu, osoba, která zvířata vyveze, osoba, která pronajme nemovitost, ve které je množírna provozována a podobně.[17]

Podle mého názoru je bezesporu nutné řešit činnost tzv. množíren nástroji trestního práva a je tedy pokrok, že byla navržena jakási koncepce. Závažnost a rozsah zneužívání zvířat v tzv. množírnách je alarmující. Domnívám se však, že navrhované znění ust. § 302a nesprávně vymezuje základní skutkovou podstatu, neboť právě získání prospěchu je motivem pro činnost tzv. množíren.

Závěrem 

Předkladatelé návrhu novely trestního zákoníku vyslyšeli občanskou iniciativu, která usilovala o zvýšení trestních sazeb za trestné činy týrání zvířat. Nízké sazby trestu odnětí svobody za trestný čin týrání zvířat v kombinaci s ustálenou rozhodovací praxí soudů, kdy pachatelům těchto činů jsou ukládány zejména podmíněné tresty, vedly k selhání trestního práva v jeho preventivní funkci. 

Pokud by byl schválen navrhovaný zákon, některé mezery v právní ochraně zvířat by byly částečně vyplněny. 

Domnívám se však, že ani novela trestního zákonu nebude v praxi plnit účel, kterého se dovolávala občanská iniciativa, tedy zejména vyšší nepodmíněné tresty pro pachatele trestného činu týrání zvířat. Nemohu se ubránit dojmu, že navrhovaný zákon byl až příliš rychlou odpovědí na tlak veřejnosti. 

Ochrana zvířat v režimu trestního práva by zasloužila komplexnější změny, než jsou aktuálně navrhovány. Bylo by možné hledat inspiraci v zahraničních právních úpravách, a to zejména v 

Norské, Estonské a Německé, které jsou ostatně v důvodové zprávě k navrhované novele trestního zákoníku i okrajově zmíněny.


[1] Návrh zákona ze dne 20. 6. 2018, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 71 Dostupné z: http://www.psp.cz/doc/00/13/59/00135973.pdf

[2] Ust. § 494 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

[3] RENNEROVÁ, Zuzana. Množírny psů de lege lata. Právní prostor [online]. Pravniprostor.cz, trestní právo, publikováno 25. 9. 2015. Dostupné z: https://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/mnozirny-psu-de-lege-lata

[4] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí.

[5] COUFALOVÁ, Bronislava. Aktuální vývoj na poli právní ochrany zvířat. Acta Iuridica Olomucensia č. 2/2017, s. 116 – 125. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting

[6] RENNEROVÁ, Zuzana. Množírny psů de lege lata. Právní prostor [online]. Pravniprostor.cz, trestní právo, publikováno 25. 9. 2015. Dostupné z: https://www.pravniprostor.cz/clanky/ostatni-pravo/mnozirny-psu-de-lege-lata

[7] Informace Ministerstva zemědělství ze dne 1. 2. 2009, o nové trestněprávní úpravě na úseku ochrany zvířat proti týrání - k zákonu č. 40/2009 sb., trestnímu zákoníku (od 1. 1. 2010). In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting

[8] Vyjádření Ministerstva zemědělství ze dne 17. 2. 2011, č. j. 28539/2011-MZE-17214, k výši sankcí na úseku ochrany zvířat proti týrání (odbor živočišných komodit). In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting.

[9] Návrh zákona ze dne 20. 6. 2018, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 71 Dostupné z: http://www.psp.cz/doc/00/13/59/00135973.pdf

[10] VANTUCH, Pavel. Trestní zákoník s komentářem k 1.8.2011. 2011, Anag. Komentář k ust. § 73 trestního zákoníku.

[11] JELÍNEK, Jiří a kol. Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou. 7. vydání. 2017, Leges. Komentář k ust. § 70 trestního zákoníku.

[12] Ust. § 134 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku.

[13] Návrh zákona ze dne 20. 6. 2018, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 71 Dostupné z: http://www.psp.cz/doc/00/13/59/00135973.pdf

[14] Ust. § 55 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku.

[15] Ust. § 314e zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád).

[16] Návrh zákona ze dne 20. 6. 2018, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 71 Dostupné z: http://www.psp.cz/doc/00/13/59/00135973.pdf

[17] Návrh zákona ze dne 20. 6. 2018, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 71 Dostupné z: http://www.psp.cz/doc/00/13/59/00135973.pdf

trestní právo ochrana zvířat

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze