Od moderních odborů po nezávislost justice na devátém ročníku kongresu Právní prostor Zdroj: Redakce

Od moderních odborů po nezávislost justice na devátém ročníku kongresu Právní prostor

V Seči u Chrudimi skončil včera již devátý ročník kongresu Právní prostor. I letos v programu vystoupila pestrá směsice odborníků s tématy z rozličných oblastí práva a účastníci se právě díky této pestrosti na kongresu rozhodně nenudili.

Mgr. Zuzana Cholastová

Mgr. Zuzana Cholastová

Právní prostor.cz

Mgr. Zuzana Cholastová

Právní prostor.cz

Na místo moderátora i pro tentokrát usedl Mgr. et Mgr. Michal Vávra, který mezi prvními u řečnického pultu přivítal JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., zástupce České advokátní komory, která letos poskytla kongresu záštitu. Ten popřál kongresu Právní prostor, který považuje za jednu z nejvýznamnějších a nejodbornějších právních konferencí u nás, zdar.

U řečnického pultíku jej vystřídal JUDr. Petr Meduna, od kterého jsme se dozvěděli, co vše může být pro advokáta a soudce klíčem k soudní síni. Odpověď na tuto otázku rozhodně není jednoduchá, protože neexistuje ideální soudce, ideální advokát, ani ideální společnost. Je ovšem jasné, že bez kvalitního zastoupení nemůže soudce rychle, včas a kvalitně rozhodnout. Mikrofonu se následně ujal Mgr. Vlastimil Diviš s velmi zajímavým příspěvkem o právní úpravě liniových staveb se zaměřením na jejich povolovací procesy. Problémem procesu povolování je především jeho neskutečná délka – zabere minimálně 10 let a předpis, který měl celý proces povolování zrychlit (zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby) stále bobtná a prošel již mnoha novelizacemi. Některé stavební úřady zákonu říkají bramboračka – obsahuje výjimky, výjimky z výjimek....

Dopolední část programu pokračovala příspěvkem JUDr. Lukáše Hadamčíka, který se věnoval aktuálním otázkám nájmu bytu a domu. V této oblasti je mnoho ne zcela vyjasněných otázek, například výše jistoty a její úročení, neboť pronajímatelé by neměli být považováni za bankovní instituce, nemají možnost takových zisků jako banky. JUDr. Nataša Randlová, Ph.D. přišla s příspěvkem nazvaným „Moderní odbory – odbory nového typu nebo pouhý business?“, který byl pro všechny záhadou, neboť o tzv. moderních odborech neměl prakticky nikdo z účastníků povědomí. Jedná se o odbory, které nepůsobí přímo ve společnosti, ale vzdáleně. Jejich zástupci se nechtějí scházet osobně, chtějí komunikovat jen elektronicky. Zároveň ale splňují všechny podmínky pro vznik odborové organizace. V podstatě jde o novou formu vydělávání peněz a tyto parazity lidské společnosti je potřeba dostat pryč.

Po obědě vystoupil Ing. Radim Martynek s netypickým příspěvkem „Etiketa vážně i nevážně aneb co s chlebíčkem spadlým na zem“, který v sále rozproudil diskuzi a aktivitu všech účastníků. Může klient-muž nabídnout tykání advokátce? Nebo advokátka klientovi? Kdo je slečna a kdo paní? Jak správně na e‑mailovou komunikaci? Ing. Martynek stihl odpovědět na tyto, ale i na mnohé další otázky. JUDr. Roman Fiala se ve svém příspěvku zabýval spory o dědické právo a začal konstatováním, že hodnotit mezilidské vztahy dřív, než mezi účastníky proběhl spor o dědické řízení, je předčasné. Situaci navíc komplikuje občanský zákoník, který preferuje spíše zůstavitele než dědice a vzhledem k tomu, že soupis zůstavitelova majetku je chimérickou představou, je výhrada soupisu jen zaklínadlem, které umožní nabývat odpovědnost jen do výše, jak bývala dříve. Mgr. et Mgr. Jakub Michálek se potom věnoval aktuálním problémům autorského práva se zaměřením na tzv. náhradní odměny za prázdné nosiče. Objasnil pojmy jako sdělování veřejnosti nebo spravedlivá odměna a upozornil na poplatky za prázdná média. Po jeho příspěvku se rozproudila vcelku bouřlivá diskuze ohledně potřeby a efektu změny autorského práva a především ohledně vlivu judikatury na zpracování zákonů.

"Soudní judikatura a dotváření a přetváření práva? Příklady z aplikace zákona o svobodném přístupu k informacím" bylo téma JUDr. Mgr. Ivo Pospíšila, Ph.D., podle kterého jsou okamžiky, kdy by se soudci měli zamyslet nad tím, kdo je v právním státě tvůrcem zákonných pravidel a zvážit zatažení ruční brzdy. Ve svém příspěvku se věnoval především recentní judikatuře k zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, jehož problém je hlavně v jeho obecnosti. Judikatura vedla k tomu, že zákon úplně rozložila a nutíme povinné subjekty, které často nejsou právníky, dělat složité testy, které nejsou schopni obsáhnout. Přitom právo na informace neumožňuje rozlišovat, kdo je žadatelem o informaci, neumožňuje někomu informace poskytnout a někomu ne. Prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc. se zamýšlel nad aktuálními návrhy změn ústavního pořádku. Česká ústava je relativně solidní a spíše osvědčená, bylo by ji možné novelizovat jen dílčím způsobem. V současnosti lze nalézt několik návrhů na změny ústavy (referendum, zavedení klouzavého mandátu, zavedení přímé volby starostů a hejtmanů, změny v NKÚ), jen minimum z nich má ovšem šanci na úspěch a pokud ano, neměl by být takový návrh přijat osamoceně, ale jako součást vyváženého balíčku.

Se systémem odklonů v justiční praxi a jeho problémy seznámil účastníky kongresu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. Začal několika statistikami, z nichž vyplynulo například to, že za loňský rok byly odklony použity u 18 % trestních řízení. Kromě ostatních odklonů věnoval prof. Šámal pozornost i dohodě o vině a trestu. Při jejím přijímání vycházel zákonodárce z toho, že trestní řízení bude zrychleno, zjednodušeno a zefektivněno, což se ovšem nestalo. Proč je tedy dohod tak málo? Proč se institut nevyužívá? Důvodů je několik: je to poměrně zatěžující institut (v přípravném řízení), u kterého je nutná obhajoba, státní zástupce má největší motivaci uzavřít dohodu na začátku řízení, obviněný až ke konci a celý proces se tak nesetkává časově. Řešení se nabízí několik, mezi jinými například možnost uzavřít dohodu až v řízení před soudem. Blok věnovaný trestnímu právu uzavřel JUDr. Libor Vávra se svým příspěvkem pojmenovaným „Kdo si hraje, nezlobí?“, který se týkal online her a možných trestněprávních konsekvencí událostí, které se mohou v tomto prostředí stát, především krádežím herních účtů a postav, výzbroje, výstroje či zbraní apod. V českém prostředí však bohužel zatím není dostupný judikát, který by se touto záležitostí zabýval, i když už se podobné události staly několikrát předmětem policejního vyšetřování.

Jako každý rok, i letos všichni s napětím očekávali, čím organizátoři překvapí v rámci společenského večera. Po rautu nemohlo chybět několik slavnostních událostí. Především byl pokřtěn inovovaný právní informační systém CODEXIS, pod názvem CODEXIS Green. Následovalo vyhlášení výsledků 8. ročníku soutěže „Ukaž svou kreativitu“, při kterém odborná porota ocenila aktivní, nadějné a především kreativní studenty a poprvé byl oceněn autor nejčtenějšího článku odborného právního portálu Právní prostor.cz, kterým se za rok 2018 stal Mgr. Štepán Ciprýn s článkem Pracovní úraz a jeho odškodnění. Překvapením večera pak byla „bublinová show“, při které účastníci objevili nové a nečekané možnosti vytváření mýdlových bublin.

Druhý den kongresu zahájil Mgr. et Mgr. Michal Vávra příspěvkem nazvaným „Praktické tipy při řešení dopravních nehod a přestupků v ČR a Rakousku“, ve kterém hledal podobnosti i rozdíly mezi oběma státy. V Rakousku například funguje soustava soudů a státních zastupitelství v některých případech jiným způsobem a důležitým hráčem jsou v těchto věcech pojišťovny. Mgr. Vávra přišel s mnoha příklady z praxe, na kterých ukazoval, že soudy v Rakousku rozhodují často dost odlišně od toho, co známe z naší praxe. Např. podmíněná odsouzení se v Rakousku prakticky neukládají, téměř vždy (a v dopravních nehodách výlučně) se uplatňuje peněžitý trest, a to často i nižší, než bychom čekali. V rámci diskuze potom došlo i na pokuty, které Rakouská policie posílá za přestupky v silniční dopravě do ČR. JUDr. Petr Kadlec přispěl do bloku "České právo v Evropském kontextu" tématem Brexitu, který označil za reality show, kterou je zajímavé sledovat. Jedním ze základních postřehů příspěvku bylo konstatování, že Velká Británie se z Evropské Unie vlastně nikdy pořádně nevymaní a o definitivním uspořádání se bude stále jednat. Principem tohoto pravidla je, že si EU nechce připustit, že by vznikla hranice mezi Severním Irskem a Irskem. Je ale zřejmě zjevné, že nikdo nechce Brexit bez dohody, tudíž je jednání pouze o tom, jakým způsobem nastavit pravidla celní unie a vnitřního trhu.

Justiční blok tvořil jako v předchozích ročnících pomyslnou třešničku na dortu programu kongresu. Jako první se slova ujala Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. a věnovala se výročí 10 let antidiskriminačního zákona v ČR. Ze statistik vyplývá, že za celých 10 let bylo 62 pravomocně skončených případů a obavy o tom, jak budou soudy zahlceny, se nepotvrdily. Jen v 16 případech uspěly oběti, přičemž nejčastěji se jednalo o diskriminaci na pracovišti a nemajetková újma byla přiznána jen v 6 případech v průměrné výši 50 000 korun. Existuje několik námětů na změny právní úpravy – zakotvení oprávnění podat veřejnou žalobu (Actio popularis), odstranění asymetrie při přesunu důkazního břemene, změna v poskytování přeměřeného zadostiučinění v penězích za nemajetkovou újmu - finanční satisfakci má soud poskytnout oběti diskriminace v zásadě vždy a novela je tedy rozhodně potřebná, protože soudy náhradu nepřiznávají, případně ji nepřiměřeně snižují. Středobodem ochrany proti diskriminaci bude vždy jednotlivec, nikoli skupina. To, že se obětmi stávají opakovaně osoby se stejnými znaky jen dosvědčuje, že diskriminace má systémový charakter. Následoval příspěvek JUDr. Davida Uhlíře, ve kterém bylo konstatováno, že právo na spravedlivý proces není právem na spravedlivý výsledek, na objektivně správné rozhodnutí. Původní anglický termín byl „due process of law“, což by bylo vhodnější přeložit jako „řádný proces“ a překlad „spravedlivý proces“ je tak lehce zavádějící. Problémem tak zůstává, že neumíme přesně definovat, co je „spravedlivý výsledek“. Mgr. Daniela Zemanová otevřela debatu o novele zákona o soudech a soudcích, která se snaží do výběru soudců a funkcionářů zavést systém, logiku. Kromě jiného by tak měla vzniknout pozice justičního kandidáta, tedy zkušeného odborníka, který má složenou odbornou zkoušku. Smyslem je být na soudě, projít tam nějakým kolečkem, být vzděláván soudci. Účelem je pak získat o uchazeči věrohodné informace o jeho schopnostech, o tom, jak reaguje, jak se chová, jak zvládá stresové situace. Absolvování této praxe bude podmínkou pro výběrové řízení na funkci soudce, výjimkou může být dlouholetý (min. 10 - 15 let) výkon samostatné právnické profese. Velkou novinkou je odstranění institutu přísedících a bodem, který přitáhne nejvíce pozornosti je novela kárného řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. Problémem v této věci ovšem je, že není k dispozici důkladná analýza a navrhované velké změny jsou tak velkým zásahem s nejistými výsledky.

Justiční blok zakončil JUDr. Josef Baxa, který se věnoval nezávislosti soudů a otázce, kdo a proč ji má bránit a kdo jsou ti útočníci. Na začátku příspěvku si kladl otázky: Je potřeba používat spojení „nezávislý soud“? Může existovat něco jako „závislý soud“? Odpovědi na ně rozhodně nejsou jednoduché a JUDr. Baxa je hledal skrze vztah soudní moci k ostatním, když konstatoval, že to, že není prezident z výkonu své funkce odpovědný ještě neznamená, že se může nebo má chovat nezodpovědně. Mnozí politici dodnes nepochopili, co je to vláda práva a že soudy není možné vnímat jako oblast, za níž jsou politici odpovědní. Na druhou stranu ale soudy nejsou ze své podstaty motorem vývoje společnosti, plní roli pojistek proti expanzi moci, tvoří systém brzd a protivah proti výbojům exekutivní a legislativní moci. Stále platí, že i když se nic neděje extrémně, neznamená to, že se neděje nic. V okolních zemích, které sdílely podobný osud jako dříve Československo, se stalo, že soudy se dostaly pod kontrolu, byly znehybněny, což je nejviditelnější na situaci v Polsku. Ohrožování nezávislosti soudů bylo, je a bude. Ale bude-li úspěšné nebo ne, záleží na mnohém. Nebezpečím pro nezávislost jsou i soudci sami. Někdy jsou pohodlní, lhostejní, nevýkonní, vyhořelí, sociálně nezdrženliví… Na prvním místě není nějaká tvrdá korupce (vydírání, obchod s funkcemi, úplatky), ale korupce měkká, nenápadná. Nezávislost soudů je ohrožena i zevnitř, od kolegů soudců, od funkcionářů. Jak tomu čelit? Férový výběr soudců a funkcionářů je jedna z cest, vytváření atmosféry na soudech i ve společnosti, nevytváření situací, aby se dostávali do nevhodných vztahů, kde by ve svém nezávislém působení byli ohroženi. Blahodárná je i veřejná debata.

Devátý ročník odborného kongresu Právní prostor je tak již minulostí a nám nezbývá, než se těšit na program, který pořadatelé připraví na příští, jubilejní 10. ročník kongresu a doufat, že bude minimálně tak vydařený, jako ten letošní.

kongres Právní prostor 2019

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze