Nová kapitola pro ochranu biodiverzity moří a jejich udržitelné užívání
V současné době leží zhruba 60 % světových oceánů mimo národní jurisdikci. Tyto oblasti mají však zásadní význam pro zajištění potravinové jistoty, zachycování uhlíku a vědecký výzkum. Navzdory jejich důležitosti chybí jasně stanovený právní rámec jejich správy, který může zajistit jejich zachování a udržitelné využívání.
Z tohoto důvodu se na podzim minulého roku konalo v sídle Organizace spojených národů („OSN“) v New Yorku první zasedání mezivládní konference („IGC“) o mezinárodním právně závazném nástroji („ILBI“) podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu („UNCLOS“) o ochraně a udržitelném využívání mořské biologické rozmanitosti oblastí mimo národní jurisdikci („BBNJ“). IGC se během jednání v New Yorku věnovala následujícím tématům: mořské genetické zdroje, včetně otázek týkajících se sdílení přínosů, které tyto oblasti mohou mít; hodnocení vlivu určitých aktivit na životní prostředí; regionální nástroje pro správu, včetně chráněných mořských oblastí; a budování kapacit a přenos mořské technologie. Cílem IGC je vypracovat dokument obsahující návrh textu ILBI.[1]
První snahy o nastavení právní úpravy BBNJ lze sledovat během Konference OSN o udržitelném rozvoji Rio +20, během níž se státy zavázaly naléhavě řešit otázku zachování a udržitelného využívání mořské biologické rozmanitosti BBNJ, včetně přijetí rozhodnutí o ILBI.[2] Diskuze o tomto tématu se začaly mezi členskými státy stupňovat v roce 2015, kdy rezolucí Valného shromáždění („VS“) OSN č. 69/292 ze dne 19. června 2015 schválilo VS OSN vytvoření přípravného výboru („PrepCom“) pro IGC, který je otevřený všem členským státům OSN, členům specializovaných agentur a stranám UNCLOS.[3] Na PrepCom navázalo OSN svým usnesením č. 72/249 ze dne 24. prosince 2017, kdy VS ONS souhlasilo se svoláním IGC, pod záštitou OSN, aby zvážilo a prodiskutovalo doporučení PrepComu, s cílem co nejdříve vytvořit ILBI.[4] Rezoluce VS OSN č. 72/249 stanovuje dva požadavky pro budoucí práci IGC. Za prvé, ILBI by měl být „plně v souladu s ustanoveními UNCLOS“ (odst. 6). Za druhé, ILBI by neměl „znehodnotit stávající relevantní právní nástroje a právní rámce a příslušné globální, regionální a sektorové orgány“ (odst. 7).[5]
Mezi státy, ani po skončení IGC, nepanuje konsensus o oblastech působnosti a formě ILBI, avšak po proběhnuvším IGC lze vypozorovat určité názorové proudy mezi státy. Státy se shodly, že ILBI musí vycházet z již existujících mechanismů, předpisů, úmluv a dalších právně závazných dokumentů, především UNCLOS. Některé státy navrhly, že ILBI by měl regulovat činnosti a oblasti v BBNJ pouze do té míry, do jaké nejsou odpovídajícím způsobem řešeny stávajícími mezinárodními úmluvami. Nemělo by tedy dojít k pouhému zopakování ustanovení přijatých v minulosti, ale spíše k doplnění mezer a posílení jejich vymahatelnosti. Dále státy diskutovaly o nutnosti v ILBI zohlednit zvláštní potřeby nejméně rozvinutých států, ostrovních států a pobřežních oblastí. Státy všeobecně vyjádřily názor, že je nezbytné najít rovnováhu mezi množstvím detailů uvedených v ILBI a jejich užitečností. Mnoho států taktéž zmínilo, že ILBI by měl respektovat suverénní práva ostrovních států a být postaven na principu, že tyto oblasti jsou společným dědictvím lidstva.
Čína zdůraznila, že by ILBI měl vycházet z a doplnit UNCLOS, být eko-centrický a prakticky realizovatelný, brát v úvahu a umožnit objevování a užití mořských zdrojů, výzkum a rybolov. Taktéž by měl klást důraz na zachování a udržitelné využívání volného moře současnou i budoucí generací.
Aliance malých ostrovních států poukázala na výzvy, jakými jsou změna klimatu a znečištění moří; a na potřebu spolupráce a nalezení inkluzivního a univerzálního řešení. Mezi hlavní zájmy těchto států patří regionální nástroje pro správu, sdílení přínosů u mořských genetických zdrojů prostřednictvím regionální a mezinárodní spolupráce; a zakotvení povinností a pokynů pro hodnocení dopadů určitých aktivit na životní prostředí v ILBI.
Paraguay za skupinu rozvojových zemí nemajících přístup k moři („LLDC“) uvedla, že hlavními body pro tuto skupinu jsou svoboda pohybu a přístup k moři, zachování práv dle UNCLOS, sdílení výhod a uznání speciálních potřeb, které LLDC mají v oblasti budování kapacit a přenosu mořské technologie.
Malé rozvojové ostrovní státy ležící v Pacifiku informovaly, že mezi jejich priority patří otázka financování, dodržování a prosazování nového ILBI, využití tradičních znalostí a nerovnoměrné zatížení určitých oblastí.
Barbados za Karibské společenství projevil snahu o to nebýt limitován současnými vědeckými poznatky při vytváření ILBI a uvedl, že cílem je dosáhnout téměř univerzální ratifikace ILBI.
Druhá konference se bude soustředit na průřezové problémy, které nebyly řešeny během IGC (např. finanční zdroje, řešení sporů, revize, dodržování předpisů a další). Druhé a třetí zasedání IGC se uskuteční v roce 2019 a čtvrté zasedání IGC v první polovině roku 2020. Přesná struktura těchto zasedání zatím nebyla stanovena.[6]
Nalezení vhodné právní úpravy pro BBNJ je v kontextu dnešní doby a rychlého zhoršujícího se stavu oceánů po celém světě nesmírně důležité. Zástupci členských států se potýkají s velmi složitým úkolem, a to zajistit dynamický rozvoj právní úpravy tak, aby odpovídala a byla schopna řešit rostoucí problémy v oblasti životního prostředí a současně udržovala normativní koherentnost v rámci stávajících dohod a institucí mořského práva. Státy jsou částečně svázány politickou vůlí pokročit v ochraně volných moří. Na druhou stranu je důležité zdůraznit, že sjednávání ILBI otevírá dveře k pozměnění právní úpravy těchto vod, která by mohla, dle toho, jaké zájmy států v diskuzi převáží, buď posílit závazek států chránit oceány, nebo jej rozmělnit.
Zdroje:
- BBNJ. [online]. [cit. 2018-21-10]. Dostupné z: http://dosi-project.org/working-groups/bbnj
- Delegates Conclude Discussions on Marine Genetic Resources, as Intergovernmental Conference Drafting Treaty under Law of Sea Convention Continues | Meetings Coverage and Press Releases. United Nations. [online]. [cit. 2018-21-10]. Dostupné z: https://www.un.org/press/en/2018/sea2084.doc.htm
- Intergovernmental Conference on Marine Biodiversity of Areas Beyond National Jurisdiction. United Nations. online]. [cit. 2018-21-10]. Dostupné z: https://www.un.org/bbnj/
- Rio + 20 Outcome document - The Future We Want. [online]. [cit. 2018-21-10]. Dostupné z: https://www.icriforum.org/sites/default/files/Rio20-Ocean-and-sea-UN-%20statement0619.pdf
- UN Live United Nations Web TV - Search Results for „BBNJ“. United Nations. [online]. [cit. 2018-21-10]. Dostupné z: http://webtv.un.org/search?term=BBNJ&sort=date
- UN General Assembly, General Assembly resolution A/RES/69/292. Development of an international legally-binding instrument under the United Nations Convention on the Law of the Sea on the conservation and sustainable use of marine biological diversity of areas beyond national jurisdiction. 19. 6. 2015. [online]. [cit. 2018-21-10]. Dostupné z: http://www.un.org/en/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/69/292
- UN General Assembly, General Assembly resolution A/RES/72/248. International legally binding instrument under the United Nations Convention on the Law of the Sea on the conservation and sustainable use of marine biological diversity of areas beyond national jurisdiction. 24. 12. 2017. [online]. [cit. 2018-21-10]. Dostupné z: http://www.undocs.org/A/RES/72/249
[1] Intergovernmental Conference on Marine Biodiversity of Areas Beyond National Jurisdiction. United Nations. online]. [cit. 2018-21-10]. Dostupné z: https://www.un.org/bbnj/
[2] Rio + 20 Outcome document - The Future We Want. [online]. [cit. 2018-21-10]. Dostupné z: https://www.icriforum.org/sites/default/files/Rio20-Ocean-and-sea-UN-%20statement0619.pdf
[3] UN General Assembly, General Assembly resolution A/RES/69/292. Development of an international legally-binding instrument under the United Nations Convention on the Law of the Sea on the conservation and sustainable use of marine biological diversity of areas beyond national jurisdiction. 19. 6. 2015. [online]. [cit. 2018-21-10]. Dostupné z: http://www.un.org/en/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/69/292
[4] UN General Assembly, General Assembly resolution A/RES/72/248. International legally binding instrument under the United Nations Convention on the Law of the Sea on the conservation and sustainable use of marine biological diversity of areas beyond national jurisdiction. 24. 12. 2017. [online]. [cit. 2018-21-10]. Dostupné z: http://www.undocs.org/A/RES/72/249
[5] Ibid.
[6] Delegates Conclude Discussions on Marine Genetic Resources, as Intergovernmental Conference Drafting Treaty under Law of Sea Convention Continues | Meetings Coverage and Press Releases. United Nations. [online]. [cit. 2018-21-10]. Dostupné z: https://www.un.org/press/en/2018/sea2084.doc.htm
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



