Pět otázek pro Vlastimila Diviše

Již zítra Vás budeme moct potkat na kongresu Právní prostor 2019. Na jaké téma budete přednášet?

Má prezentace se bude věnovat aktuálnímu tématu, kterým je oblast liniových staveb a snaha o změny právní úpravy pro urychlení jejich veřejnoprávního povolování.

Na co konkrétně se účastníci mohou v rámci Vaší přednášky těšit?

Na prezentaci připravenou pro široké publikum. Její obsah jsem se totiž rozhodl zaměřit spíše na komplexní přehled právní úpravy liniových staveb, nežli na úzkou oblast určitého konkrétního izolovaného právního problému. Prezentace tak může sloužit jako určitý úvod do práva liniových staveb. V poměrně krátce vymezeném čase bych rád shrnul současnou základní právní úpravu liniových staveb jak z pohledu soukromého, tak i veřejného práva a plynule navázal na související problematiku povolování staveb, zmíněním základních principů a stručným pojednáním o aktuálním znění zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby.

V minulém roce došlo k novelizaci zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací. Jaké změny tato novela přinesla?

Novela zákona o urychlení výstavby účinná od 1. 9. 2018 rozšířila zákon č. 416/2009 Sb. o mnoho nových ustanovení cílících na další, v praxi zjištěná problematická místa povolovacích procesů. Novela je výsledkem průběžné snahy o urychlení výstavby strategických staveb a postupné nalézání nových řešení problémů spojených s povolovacími procesy tam, kde se nehodí aplikace pravidel vytvořených pro lokální, neliniové, stavby. Za nejvýznamnější novinky novely bych osobně označil zjednodušení doručování vůči velkému počtu účastníků řízení, možnost rozdělení řízení o vyvlastnění do dvou samostatných rozhodnutí (o vyvlastnění a o náhradě za něj) a oprávnění ke vstupu na pozemek pro provádění nezbytných průzkumných prací.

O liniových stavbách se hovoří zejména s ohledem na velké dopravní stavby. Jaké mezery (i přes snahy o zjednodušování procesů) v právní úpravě v tomto směru vnímáte Vy?

Když se řekne liniová stavba, většina veřejnosti si představí právě stavby dopravní infrastruktury. Přitom se však často opomíjí to, že liniovými stavbami jsou i stavby jiné, např. inženýrské sítě, bez kterých si nelze představit kvalitní a bezpečný životní standard a rozvoj hospodářství naší země. Je třeba si uvědomit, že se stejnými problémy se potýkají nejen investoři dopravních staveb, ale i investoři ostatních liniových staveb. Na takové liniové stavby by proto legislativní návrhy a zákonodárce neměly zapomínat.

Jaký konkrétní institut v rámci právní úpravy liniových staveb by podle Vás zasloužil největší „proměnu“?

Každému, kdo sleduje odvětví stavebního práva, je jasné, že nadešel čas ke zjednodušení povolovacích procesů všech staveb, nikoli jen staveb liniových. Změny zákona č. 416/2009 Sb., chápu spíše jako efektivní řešení nejpalčivějších problémů jejich povolování. Na začátku tohoto roku byl Ministerstvem pro místní rozvoj představen věcný záměr rekodifikace veřejného stavebního práva. Věcný záměr představuje bezpochyby revoluci ve stavebním právu. Pokud bude tato rekodifikace úspěšně dokončena, dojde také k vyřešení mnoha překážek realizace liniových staveb. To však neznamená, že zanikne význam existence zákona č. 416/2009 Sb. Ten by měl i nadále obsahovat materii věnovanou specifikům liniových staveb, jelikož již z jeho současného obsahu je zřejmé, že neodstraňuje nedostatky pouze stavebního zákona, ale i mnoha jiných právních předpisů. Nedávalo by tedy smysl, aby liniové stavby byly o tento zákon připraveny. Existence speciálních liniových zákonů je využívána i v jiných státech Evropské unie.

Zmíněná rekodifikace je však zatím stále příliš vzdálenou metou. Do doby zahájení účinnosti rekodifikací přijatých nových právních předpisů či změn předpisů současných by mělo být pokračováno v urychlování povolovacích procesů skrze další dílčí novely, do kterých patří např. i aktuálně vládou projednávaná novela zákona č. 416/2009 Sb. Z mého pohledu by mohly být změny zaměřeny např. na nalezení účinného řešení stále častější nečinnosti správních úřadů a téměř standardního nedodržování pořádkových lhůt. Dále pak na další zjednodušování pravidel doručování a využívání digitalizace. U staveb, u kterých je požadováno posuzování jejich vlivu na životní prostředí (resp. vydání tzv. stanoviska EIA), pak zavést určité jednotné environmentální povolení, které nebude řešit pouze předmět zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, ale alespoň i požadavky zákona o ochraně přírody a krajiny. Není udržitelné, aby totožné či velmi podobné otázky životního prostředí byly posuzovány v mnoha samostatných řízeních a vyžadovaly tak vedle vydání stanoviska EIA vydání i dalších rozhodnutí či závazných stanovisek, které jsou pak často účelově předmětem napadání řádnými opravnými prostředky a soudními žalobami, což zásadním způsobem prodlužuje realizaci liniových staveb.