Články

V minulém článku jsme popsali některé praktické problémy vyplývající z implementace GDPR v obchodní společnosti. V dnešním článku se zaměříme na problematiku získávání souhlasu se zpracováním osobních údajů ze strany zaměstnanců.

Právo k ochranným známkám řadíme mezi tzv. práva na označení, která tvoří podskupinu práva duševního vlastnictví. Jejich vznik souvisí s rozvojem podnikání a tržní ekonomiky. Jelikož se jednotliví podnikatelé snažili odlišit svůj název, výrobky či služby od jiného podnikatele a požadovali, aby jim v tomto ohledu byla ze strany státu poskytována ochrana, zákonodárce postupně reagoval na vývoj této oblasti a přijal řadu předpisů, které ochranu upravují.

Každoročně se před soudy nejvyšších instancí jednotlivých členských států EU vyskytnou případy z oblasti diskriminace v pracovněprávních vztazích, jejichž podstata se týká kolize národních právních předpisů s právními předpisy Evropské unie, kde je položení předběžné otázky k Soudnímu dvoru Evropské unie (dále jen „SDEU“) naprosto klíčové.[1]

Právo a ekonomie se každodenně prolínají a vzájemně ovlivňují. Je však spolupráce jejich představitelů dostačující? Jaké převládá společenské povědomí o fungování Evropské unie? Jaká jsou pro a proti navrhované novely insolvenčního zákona? Jaké benefity přinese účinnost Nařízení o volném pohybu neosobních údajů do podnikatelského prostředí? O své názory se v rozhovoru podělil přední český ekonom Radek Špicar.

Řízení o vkladu práva do katastru nemovitostí je zahájeno dnem podání návrhu navrhovatele příslušnému katastrálnímu úřadu. Náležitosti návrhu na vklad práva (dále jen „návrh“) stanoví zejména katastrální zákon a katastrální vyhláška . Aplikace pro vyhotovení formuláře, tj. návrhu zveřejněná na internetových stránkách www.cuzk.cz umožňuje účastníkům řízení vyhotovit prostřednictvím formuláře zápisy věcných práv, práv ujednaných jako věcná, nájmu a pachtu do katastru. Zápisy lze rozdělit na tři druhy - vklad, záznam a poznámka.

V souvislosti se zavedením dávky otcovské poporodní péče se hodně hovořilo o tzv. „otcovské dovolené“. Tento pojem vyvolává dojem, že zákonodárce přidal do zákoníku práce další důležitou osobní překážku v práci. Avšak překážku v práci s názvem otcovská dovolená v zákoníku práce nenajdeme.

Ačkoliv jsou zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“) a zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, (dále jen „ZOK“) v účinnosti déle než čtyři roky, diskuze v odborných kruzích se stále nevyhýbají sporům, a to ani v základních principech, jako je smluvní volnost ve stanovách akciové společnosti.

Stanoví se úhrada léčivých přípravků až podle pravomocné, nebo již podle předběžně vykonatelné základní úhrady jejich referenční skupiny? Tato na první pohled nezajímavá otázka formulovaná „suchou právničinou“ má podstatný význam pro výši úhrady léčivých přípravků z veřejného zdravotního pojištění i případných doplatků, a tedy i pro pojištěnce, kteří dotčené léčivé přípravky potřebují k léčbě jejich onemocnění, a potažmo pro nás všechny.

Účinnost nového evropského nařízení o ochraně osobních údajů - tzv. GDPR, s sebou nese řadu nových situací a povinností, které dopadnou na všechny osoby. Jednou z povinností, která některým správcům a zpracovatelům s účinností nařízení vznikla, je jmenování tzv. pověřence pro ochranu osobních údajů. O konkrétních situacích, ve kterých by si takový pověřenec měl vědět rady, a jejich případném řešení, se můžete dočíst v následujícím článku.

Ve smlouvách lze i nadále bez ohledu na samotný brexit volit pro smluvní i mimosmluvní závazky právo anglické, říká v rozhovoru pro Právní prostor advokátka Allen & Overy Petra Myšáková. Vedle otázek týkajících se brexitu se ve své praxi zabývá především mezinárodním právem soukromým a financováním různých typů aktiv.

Článek se ve stručnosti zabývá otázkou, zda je nezbytné antedatovat dodatek ke smlouvě o dílo, kterým je prodlužována lhůta k plnění, v případě, že takový dodatek je uzavřen až po uplynutí lhůty k plnění.

Sport je pro většinu lidí nedílnou součástí jejich života. Jde o způsob relaxace, zábavy, prostředek zlepšení tělesné formy a zdraví a pro mnohé o životní styl. Jeho stále vzrůstající popularita na amatérské i profesionální úrovni s sebou však přináší i zvýšenou četnost jevů, jež vyžadují pozornost práva. Jedním z těchto jevů jsou i sportovní úrazy a právní odpovědnost za ně.

Počátkem letošního roku vzešla z iniciativy zastupitelstva Pardubického kraje novela zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, týkající se rozhodování o podjatosti úředních osob. Do ustanovení § 14 SpŘ se navrhuje vložit nový odstavec 2, v následujícím znění: „Úřední osoba není vyloučena podle odstavce 1, pokud je pochybnost o její nepodjatosti vyvolána jejím služebním poměrem nebo pracovněprávním nebo jiným obdobným vztahem ke státu nebo k územnímu samosprávnému celku“.

Svoboda projevu je v českém právním řádu zakotvena v čl. 17 Listiny základních práv a svobod a jako jedna ze základních svobod zaručuje každému právo na informace a svobodné vyjadřování svých názorů. Svoboda projevu ovšem není bezmezná a má své limity. To platí dvojnásob v případě mediálních výstupů bulvárních médií, jejichž časté projevy prostřednictvím kritických, zesměšňujících nebo urážlivých článků mohou neoprávněně zasahovat do práv jednotlivců a narušovat jejich soukromí, důstojnost nebo dobrou pověst. Zejména u tzv. veřejně činných osob.

Ačkoliv jsou zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“) a zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, (dále jen „ZOK“) v účinnosti déle než čtyři roky, diskuze v odborných kruzích se stále nevyhýbají sporům, a to ani v základních principech, jako je smluvní volnost ve stanovách akciové společnosti.

Zaměstnávání cizinců je v současné době velmi častým fenoménem, leč z hlediska právních předpisů, resp. v nich stanovených náležitostí pro takové zaměstnávání, nikterak jednoduchým k provedení. Jednou z nezbytných podmínek k zaměstnání cizince je oprávnění k zaměstnání na určité pracovní pozici, v určitém místě. Cílem tohoto článku je úvaha nad povahou práce, pro kterou bylo oprávnění uděleno a povahou práce pro kterou byl cizinec vyslán na pracovní cestu.

Tato právní úprava byla zavedena na ochranu dlužníků, kteří se mnohdy již před zahájením samotného insolvenčního řízení ještě více zadlužovali, když byli často nuceni čerpat na tyto služby úvěr. Na druhou stranu zde však nejsou reflektována dostatečně práva kvalifikovaných subjektů a ochrana dlužníka se tak může jevit v této oblasti jako bezbřehá. Právní úprava v otázce úhrady odměny kvalifikovaného subjektu je nevyvážená, vše je stanoveno výhradně ve prospěch dlužníka.

Věcný záměr civilního řádu soudního představuje komplexní změny mnoha procesních institutů. U některých se jistě dá mluvit o kroku vpřed, ale platí to i pro plánovanou úpravu dovolání?

Dlouho vedená diskuse o uzákonění institutu hromadných žalob známých především ze Spojených států přiměla české ministerstvo spravedlnosti pustit se do přípravy jeho zakotvení do českého právního řádu.

V  dnešní době narážíme na situaci, kdy vlastník prosperující obchodní společnosti (podnikání) nemá komu předat její řízení. Děti nemají o  převzetí společnosti zájem, anebo nemají dostatečné vzdělání, znalosti či zkušenosti, aby tuto společnost mohly dále úspěšně vést a  spravovat.

Stále častěji se skloňuje nástup tzv. čtvrté průmyslové revoluce. O rozvoji robotiky a umělé inteligence se hovoří jako o nové výzvě pro 21. století. Jak si právo s touto výzvou prozatím poradilo a jsme vůbec na tento pokrok připraveni? Které právní instituty se budou muset změnit?

V ustanovení § 62 odstavci 1 zákona č. 6/2002 Sb. je upraven slib, který soudci po jmenování do funkce a přísedící po zvolení do funkce skládají: "Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že jej budu vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že v souladu s ním budu rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě.".

Dne 1. 7. 2017 vstoupila v účinnost rozsáhlá novela insolvenčního zákona, provedená zákonem č. 64/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a zákonem č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákon o některých přestupcích.

Občanský zákoník č. 89/2012 Sb., označovaný také jako nový občanský zákoník, je v účinnosti již pátým rokem. Vedly se diskuze k různým institutům tohoto nového občanského zákoníku, ale mám za to, že poměrně stranou zájmu zůstala úprava vydržení. Zřejmě je na první pohled vzbuzován dojem, že se nic nového oproti předchozí úpravě v zákoně č. 40/1964 Sb. neudálo, opak je pravdou.

Poslanecká sněmovna projedná v prvním čtení návrh novely zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. Hlavním důvodem změny právní úpravy pobytu cizinců je potřeba implementace směrnice EU, která upravuje podmínky pobytu cizinců za účelem vědeckého výzkumu nebo studia.