Články

Hodnoticí kritéria jsou měřítka, hodnoty, podle nichž se posuzuje objekt, v tomto případě podle nich zadavatel posuzuje nabídku uchazeče.

Pracovní úrazy jsou nepochybně událostí, které bychom se všichni raději vyhnuli. Ve skutečnosti však v České republice každoročně na pracovištích dojde k desítkám tisíc úrazů.[1] Je proto v zájmu každého zaměstnance vědět, co vše lze vůbec za pracovní úraz považovat, jak v případě takového úrazu postupovat, kdy zaměstnanci vznikne nárok na jeho odškodnění a jakých druhů náhrad se může nárok týkat.

Asi nejznámějším a nejrozšířenějším alternativním způsobem řešení sporů je rozhodčí řízení. Jaké jsou jeho výhody? Najdou tyto výhody využití též ve sporech v oblasti stavebnictví? Na co si dát případně pozor? Názory Dr. Josefa Černohlávka - advokáta a rozhodce zapsaného v seznamu rozhodců při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR a v seznamu rozhodců vídeňského rozhodčího centra VIAC, který se ve své praxi specializuje na spory ve stavebnictví - se dočtete v následujícím rozhovoru.

V praxi se lze občas setkat s nesprávným právním názorem o tom, že spolek, který nemá žádný majetek ani dluhy (jmění), může být (toliko na základě této skutečnosti) zrušen a vymazán ze spolkového rejstříku bez likvidace, s tím že není vlastně co „likvidovat“.

Prázdniny končí a budoucí prvňáčci se těší do školy. Boj rozvedených rodičů o to, zda a kde jejich dítě do školy nastoupí, ale v některých rodinách dosud vře.

GDPR trochu stírá standardně vnímaný rozdíl mezi velkou a malou korporací, protože se na společnosti nedívá primárně z hlediska počtu zaměstnanců nebo velikosti obratu, ale spíše z hlediska toho, jak sofistikovaně a v jakém rozsahu společnost nakládá s daty. Menší start-up, který má 50 zaměstnanců a zabývá se datovou analytikou, je tak z hlediska GDPR mnohem senzitivnější než velká společnost s tisíci zaměstnanci.

Společnosti SE - SOLAR, provozující FVE o výkonu 1,5 MW, se nedávno podařilo vyvrátit obvinění z dvojího porušení energetického zákona. Podle ERÚ společnost neoznámila úřadu změny podmínek pro udělení licence spočívající ve zvýšení výkonu elektrárny a v přečíslování pozemků, na nichž elektrárna stojí. Ve skutečnosti ani k jednomu nedošlo.

Věřitel je vždy v postavení strany, která se poskytnutím dluhu dostává oproti dlužníkovi do slabší pozice. Jaké dává zákon věřitelům možnosti bránit se v případě nevykonatelné pohledávky?

Rostoucí ceny na trhu nemovitých věcí, slušná ekonomická progrese a všeobecné zvyšování mzdového či platového ohodnocení jednotlivých povolání. To vše jsou okolnosti a indikátory, které jednak charakterizují a jednak také provázejí období vhodné k investicím, zejména investicím do nemovitých věcí.

Na trestní odpovědnost sportovců za sportovní úraz je třeba nahlížet vždy v poněkud zvláštním světle, jelikož u sportu obecně jde o společensky velmi prospěšnou činnost, jejíž průběh lze do jisté míry předvídat a platí v ní určitá dopředu stanovená pravidla. K závažnému sportovnímu úrazu však může lehce dojít i při jejich dodržení (jako např. v hokeji). Na druhou stranu nelze sportovce z trestní odpovědnosti za sportovní úrazy zcela vyloučit, jelikož v takovém případě by bylo jednoduché se trestní odpovědnosti vyhnout pod záštitou sportovních aktivit. Trestní odpovědnost sportovců proto musí být určitým způsobem modifikována.

Téma GDPR je v poslední době velmi aktuální a diskutované, a to i ve spojení s pracovním právem či personalistikou, což je doména, které se věnuji od začátku své praxe v advokacii. Právě na propojení s oblastí personalistiky bych se rád v několika základních bodech zaměřil, a to za i pomoci stanovisek Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“), která se zabývají nejen obecnými, ale i sektorovými výklady.

Je poměrně běžnou záležitostí, když si příznivci střelných zbraní, ať již historických či současných, zakoupí střelnou zbraň v zahraničí a posléze ji přivezou do České republiky. Typicky se bude jednat, vynecháme-li nákup funkčních střelných zbraní především z USA, o pořízení tzv. znehodnocené zbraně, která je již vyřazená z aktivního užívání a nezpůsobilá střelby, a jako taková žádaná určitými subjekty. V této souvislosti je však namístě pamatovat na možná rizika s tím související, na která upozorňuje následující příspěvek.

Doba se neustále vyvíjí. Význam autonomních systémů a umělých inteligencí (stroje, roboti, algoritmy) s vědeckým pokrokem neustále roste. V současnosti však zatím žádný plně autonomní systém, který by nebyl závislý na lidské instrukci, neexistuje. Je ale pouze otázkou času, kdy se takové systémy na trhu objeví. A v souvislosti s tím vyvstává řada otázek, jakož i nezbytná potřeba uzpůsobení právního řádu.

V úterý 16. května letošního roku rozhodl Ústavní soud nálezem sp. zn. Pl. ÚS 15/16 o návrhu Krajského soudu v Ostravě na zrušení § 10 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „o silničním provozu“), ve znění zákona č. 297/2011 Sb., a na vyslovení protiústavnosti[1] § 125f odst. 1 tamtéž, ve znění účinném do 30. 6. 2017, tak, že návrh zamítl.[2]

V případě, že zaměstnanec nemůže konat svou práci ze zdravotních důvodů, má zaměstnavatel několik možností, resp. také povinností, co s tím.

Svým dnešním příspěvkem bych rád drobně přispěl do právnické diskuze tématem, které je stále nové a stále se vyvíjí. Nový občanský zákoník v ustanoveních § 1728 až 1730 zavedl do právního řádu explicitní zakotvení institutu předsmluvní odpovědnosti (culpa in contrahendo).

Otázka publikace předpisů pro jednotlivá území československého státu a jejich sbírek předpisů nebyla v našem prostředí zatím zpracována. Součástí našeho právního řádu mohou například stále hypoteticky být i předpisy zvláště vydané pro území Podkarpatské Rusi v době první republiky. Způsoby vyhlašování a závaznosti předpisů v úředních sbírkách či periodikách na nižší úrovni, které byly určeny jen pro určitou část území, jsou důležitou součástí systému publikace pramenů práva.

Jednou z oblastí, jíž se dotkla rekodifikace občanského práva ve formě nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), který vstoupil v účinnost 1. ledna 2014, je dědické právo. A byl to právě nový občanský zákoník, který v oblasti dědického práva do českého právního řádu zavedl instituty dědické smlouvy a odkazu.

Jak známo, akciové společnosti mohou nově vydávat zvláštní druhy akcií. Jedním z takových případů jsou pak směnitelné (convertible shares) a vykupitelné akcie (redeemable shares). V české korporační praxi se lze s nimi setkat spíše výjimečně. Hojně jsou však využívány v zahraniční, zejména v angloamerickém prostředí. Co je jejich podstatou?

Tento článek se zabývá otázkou, zda mezi partnery za trvání jejich vztahu dochází či nedochází k promlčení vzájemných nároků, či nikoli. Pojmem „partneři“ a „partnerství“ je v tomto článku myšlen vztah muže a ženy, kteří spolu žijí a vedou společnou domácnost, aniž by uzavřeli manželství.

Není možné v jednom krátkém konferenčním vystoupení shrnout všechny problematické aspekty, které fenomén, který je označován jako sdílená ekonomika, v současné právní aplikační praxi přináší. Pokusím se ve vymezeném čase přiblížit jen některé dosavadní poznatky vzešlé z prvního ročníku (2017) cyklu konferencí „Sdílená ekonomika – sdílený právní problém?“ a upozornit zájemce o toto téma druhý ročník, konaný na PF UK v roce 2018 pod názvem “Sdílená ekonomika a delikty“.

Boj proti dopingu byl, je a bude ožehavým společenským tématem překračujícím hranice sportu. Úkolem Světové antidopingové agentury, Mezinárodního olympijského výboru a dalších antidopingových organizací je nikdy nepolevit a vždy se snažit přizpůsobit nebo navýšit tempo, které doping ve sportu diktuje. To platí i o přípravě nového Světového antidopingového kodexu, který bude účinný od 1. ledna 2021.

Na jednání, které se konalo v Bogotě v březnu tohoto roku, byla Radou FIFA schválena řada novelizací v rámci FIFA Regulations on Status and Transfer of Players (dále jen FIFA RSTP). V souladu s těmito předpisy, které jsou hlavním dokumentem zabývajícím se právy a povinnostmi fotbalistů na mezinárodní úrovni, musí být i vnitřní předpisy národních členských asociací, tedy i FAČR.

JUDr. Jakub Tomšej, Ph.D. je odborníkem na pracovní právo. V současnosti působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Praktické zkušenosti s pracovním právem získával a získává jako advokát, podnikový právník nebo poradce neziskové organizace. Zastupuje Českou republiku v poradním orgánu Evropské komise European network of legal experts in gender equality and non-discrimination a v několika akademických fórech. V rozhovoru se s námi podělí o své zkušenosti, které mimo jiné zahrnují například zastupování HIV pozitivních osob v pracovněprávních sporech.

Cochemská praxe vznikla v Německu v oblasti Cochem v devadesátých letech minulého století. Jejím cílem je zefektivnit síť spolupracujících subjektů účastnících se na řešení ochrany práv dětí za podpory interdisciplinární spolupráce.