Na co dát pozor při akvizici společnosti Zdroj: Fotolia

Na co dát pozor při akvizici společnosti

Akvizice společnosti je pro mnohé investory velmi atraktivní oblastí, může však být komplikovaná a časově náročná. Je proto dobré pečlivě zvážit všechna rizika a předejít tak nečekaným situacím.

Jan Roub

Jan Roub

Legal Director, Accace s. r. o.

Jan Roub

Legal Director, Accace s. r. o.

Bude-li kupující nabývat podíly či akcie emitované společností, musí si uvědomit, že kupuje společnost jako celek se všemi daňovými povinnostmi, zaměstnanci, majetkem, dluhy a pohledávkami. Shodně tomu bude v případě nabytí společnosti formou fúze, kdy nástupnická společnost vstupuje do práv a povinností nabývané společnosti. 

Konečnému rozhodnutí o koupi společnosti by měl předcházet její řádný právní, daňový a účetní audit. Cílem auditu je prověřit stav společnosti a upozornit kupujícího na existující vady a možná rizika, která jsou s vadami spojena. 

Jedná-li se o vady méně zásadní a odstranitelné, smluvní strany naleznou po konzultaci s odborníky přijatelná řešení, změní například výši kupní ceny, rozsah garancí za zjištěné vady, případně vybrané položky majetku neodkoupí. V krajním případě lze odstranit zjištěné vady například změnou formy nabytí majetku. Kupující se tak stane vlastníkem pouze pozemku, který je vyčleněn odštěpením z odkupované společnosti, zjištěné právní vady mohou být zhojeny fúzí s jinou společností v portfoliu kupujícího, kupující odkoupí pouze požadovanou technologii bez dalšího majetku, zaměstnanců atd. Nevýhodou náhradních řešení může být vyšší finanční zátěž pro kupujícího, a to buď z důvodu vyšších nákladů pro realizaci, nebo vyššího zdanění. 

Předchází-li auditu uzavření kupní smlouvy (případně budoucí kupní smlouvy), měly by smlouvy obsahovat ustanovení umožňující kupujícímu odstoupit od koupě, je-li výsledkem provedeného auditu negativní zpráva o stavu společnosti. Na druhou stranu prodávající může požadovat při uzavření smlouvy složení části kupní ceny na vázaný účet za účelem kompenzace nákladů prodávajícího pro případ, že z důvodů na straně kupujícího nedojde k realizaci obchodu. Toto řešení je obvyklé spíše u větších akvizic, kdy samotný proces auditu může trvat i několik měsíců. V případě menších společností strany uzavírají pouze předběžnou dohodu („Letter of Intent“ či „Head of Terms“) a samotné akviziční smlouvy až po provedeném auditu. Předběžné dohody nejsou obvykle závazné, nicméně několik předvídatelných situací je žádoucí v dohodě upravit. Jednak povinnost mlčenlivosti o informacích, které v průběhu auditu obdrží, vzájemné finanční nároky pro případ, že některá smluvní strana bez oprávněného důvodu odmítne pokračovat v jednání, rozhodné právo, místně příslušný soud, zejména jednáte-li se zahraničním investorem, a exklusivitu po určitou dobu.    

Právní zástupci a poradci by se pak měli zaměřit zejména na následující oblasti auditu:
  1. Řádné nabytí podílů/akcií stávajícího (případně i předchozího) majitele. Neplatnost nabývacích titulů původních vlastníků by mohla ohrozit i vaše vlastnické právo. Soudy nadále v některých případech považují převody majetku (včetně podílů a akcií) za absolutně neplatné a vaše dobrá víra nabyvatele vám nemusí zajistit, že vám akcie/podíly nebudou odebrány skutečným majitelem.

  2. Řádné nabytí podstatného nemovitého majetku. Je-li důležitou součástí majetku obchodní společnosti nemovitost evidovaná v katastru nemovitostí, doporučujeme si nechat vyhotovit kopie kupních smluv (a jiných dokumentů, které jsou po právní stránce podmínkou pro platný převod) a tyto podrobit řádné právní kontrole. Většinu dokumentů vám poskytne katastrální úřad či případně stavební úřad. V případě movitého majetku a nemovitostí nezapisovaných do katastru nemovitostí platí stejné doporučení, nicméně dohledání nabývacích titulů může být v těchto případech komplikovanější. V zákonem stanovených případech mohou chybět povinné souhlasy úřadů - například Ministerstva kultury, obce, nebo souhlas stavebního úřadu apod. Někdy též bývá opomíjeno zákonné předkupní právo obcí, krajů či státu, nebo předkupní právo podílového spoluvlastníka.

  3. Placení daní a všech povinných odvodů. Při koupi společnosti se stáváte vlastníkem společnosti jako celku a přebíráte případné daňové nedoplatky či penále. Zjištěné dodatečné finanční náklady mohou pak významně ovlivnit konečnou hodnotu společnosti a výši kupní ceny.

  4. Platnost a účinnost podstatných smluv. Výše kupní ceny je obvykle odvozena od předpokládaných tržeb v následujících měsících a letech generovaných dlouhodobými smlouvami (například nájemní smlouvou uzavřenou s majoritním nájemcem nebo dlouhodobou odběratelskou smlouvou s hlavním odběratelem výrobků podniku apod.). Případná neplatnost smlouvy nebo úprava umožňující její snadné a rychlé ukončení by mohla zásadním způsobem snížit plánované tržby a návratnost vložených finančních prostředků.

  5. Garance, záruky a zajištění. V souvislosti s provozním financováním často poskytují společníci a akcionáři různé formy zajištění a garancí za úvěry poskytnuté společnosti. Akvizice společnosti je obvykle podmíněna souhlasem úvěrující banky či jiného věřitele a kupující obvykle přebírá tyto záruky. Právní vady související s financováním společnosti (jako například neplatné nebo nedostatečné zajištění) mohou způsobit významné komplikace a je vhodné ještě před uzavřením závazné smlouvy nalézt shodu s příslušným věřitelem o způsobech jejich odstranění.  

  6. Smlouvy mezi společnostmi v holdingu. Ačkoliv tato oblast bývá někdy opomíjena, zejména z daňového hlediska doporučujeme prověřit uznatelnost nákladů účtovaných mezi společnostmi ve skupině či splnění zákonných náležitostí vzájemných zápůjček nebo převodů majetku. Případné špatné zaúčtování či povinnost vrácení převedeného majetku může opět významně ovlivnit hodnotu prodávané společnosti.

  7. Majetek třetích osob v držení společnosti. Může se jednat o movitý či finanční majetek, který je v držení společnosti, na bankovních účtech, a společnost není jeho vlastníkem. Tyto hodnoty mohou opět zkreslit cenu prodávané společnosti. Tento majetek a obdobné hodnoty je nutné správně započítat při určení výše kupní ceny.

  8. Ustanovení o změně majitele. Zejména v úvěrových, nájemních či dlouhodobých odběratelsko-dodavatelských smlouvách si smluvní strany vyhrazují právo smlouvu ukončit, případně jiné právo umožňující jim jednostranně upravit smluvní podmínky, v případě, že dojde ke změně vlastnické struktury společnosti (tzn. podíly/akcie budou převedeny na třetí osobu). Při právním auditu musí právní poradci těmto ustanovením věnovat dostatečnou pozornost a předem kupujícímu vysvětlit možné důsledky spojené s akvizicí společnosti. Často je převod podílů/akcií spojen s vyslovením předchozího souhlasu smluvního partnera, a proto je žádoucí před uzavřením akvizičních smluv vstoupit do jednání s dotčenými partnery a jejich souhlas si předem vyžádat.

  9. Účtování o majetku v souladu se zákonem. Výše kupní ceny je primárně určena podle čísel vykazovaných v účetnictví společnosti. V případě, že společnost neúčtuje o majetku v souladu se zákonem, kdy například vykazovaná účetní hodnota majetku neodpovídá skutečnosti v důsledku nesprávné tvorby opravných položek, může opět docházet ke zkreslování její skutečné hodnoty.  

  10. Revize stavu movitého majetku. Tvoří-li významnou součást hodnoty společnosti movitý majetek, může případná nedostatečná kontrola jeho stavu (tj. zejména funkčnosti, pravidelných revizí, prováděných oprav apod.) též snížit konečnou hodnotu společnosti. 

Bude-li kupující nabývat pouze majetek společnosti (tzv. asset deal), typicky nemovitosti, technologii nebo pohledávky, budou obvykle právní poradci prověřovat méně dokumentace. Na druhou stranu se budou muset více zaměřit na důsledky spojené s vyčleněním majetku ze společnosti a právně zajistit, aby i po jejím prodeji plnil svou funkci. 

Pokud bude předmětem koupě například budova obchodního centra, vstupuje kupující do práv a povinností pronajímatele z nájemních smluv. Nový vlastník se sice stává automaticky pronajímatelem, nikoliv však oprávněným z dalších smluv, u nichž se nabyvatel nestává automaticky smluvní stranou (např. bankovní záruky, úvěrové smlouvy apod.). Kupující automaticky nevstupuje ani do smluv uzavřených se správci budovy nebo s dodavateli energií, ale musí uzavřít smlouvy nové. Je-li například budova zatížena zástavním právem zajišťujícím úvěr poskytnutý prodávajícímu při výstavbě nemovitosti, nový majitel se nestává stranou úvěrové smlouvy, ale nemovitost zůstává předmětem zajištění.

Prodej společnosti, zejména pak velkých holdingových struktur, vyžaduje často zapojení týmu právníků specializovaných v jednotlivých oblastech práva, úzkou spolupráci s daňovými poradci a jasnou vizi kupujícího pochopenou poradci. Výše popsaná rizika jsou jen základním výčtem toho, s čím se obvykle setkáváme při zastupování klientů v obdobných případech. 

obchodní společnost vlastnické právo akvizice

Líbil se vám náš článek, prosím, ohodnoťte ho

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články