Priti Patel, britská státní tajemnice pro mezinárodní rozvoj, jej označuje jako genocidu.[1] Následky etnických bojů přinutily způsobenou nejistotou, nedostatkem potravin a kolapsem vládnoucího systému více než 1,5 milionu lidí uprchnout ze země.[2] Dne 16. ledna 2017 vydal UNMISS a Úřad vysokého komisaře pro lidská práva společnou zprávu, ve které reflektuje, že dochází k porušování mezinárodního humanitárního práva, zabíjení civilního obyvatelstva, znásilňování žen a dětí, a to mimo jiné z etnických důvodů.[3] Organizace spojených národů („OSN“) je krátce před vyhlášením hladomoru v zemi.[4]
Etnické konflikty jsou často zapříčiněny z důvodu několika prolínajících se faktorů, ale bez ohledu na příčinu jejich vzniku se většina z nich vyznačuje svým násilím a těžkostí najít smírné řešení.[5] I v případě Jižního Súdánu má konflikt několik příčin, mezi něž patří etnické konkurenční boje a diskriminace etnických menšin v politice, ale i špatně řízená decentralizace, korupce, marginalizace.[6] Toto činí mediační snahy velmi složitými, protože pro zajištění úspěšné mediační dohody, která by měla dlouhotrvající dopad, je nezbytné se podrobně vypořádat se všemi těmito problémy. V opačném případě bude mít dohoda jen krátkodobý účinek a první spor v nevyřešené oblasti zapříčiní rozpad mediační dohody.
Rozsah etnického konfliktu v Jižním Súdánu má devastující následky z hlediska lidského utrpení a také z toho pohledu, jaké riziko představuje pro regionální bezpečnost a mír. Proto bylo i v tomto případě voláno po zásahu třetích stran.
OSN se aktivně zapojuje pomocí mediace do řešení konfliktu v zemi. Útvar mediační podpory (Mediation Support Unit) v Oddělení pro politické záležitosti OSN má v zemi své zástupce, kteří podporují mezinárodní mediátory prostřednictvím technické výpomoci, poradenství a institucionálních znalostí.[7] Taktéž se o řešení situace zasadily i regionální a sub-regionální organizace, včetně Africké unie („AU“) a Mezivládní úřad pro rozvoj („IGAD“).[8] Jednou z příčin prozatímního neúspěchu mediačních snah je fakt, že mediační proces byl zprvu nekoordinovaný, nejasný a přišel se zpožděním. Až 29. 1. 2017 vydalo OSN, AU a IGAD společnou tiskovou zprávu, ve které prohlásily, že budou usilovat o koordinovanou a soudržnou strategii pří zajištění zprostředkování.[9]
Prvním krokem v procesu mediace bylo sestavení ad hoc vysokého výboru dne 5. prosince 2014 s cílem podporovat mírová vyjednávání. Výbor byl složen z prezidentů Jižní Afriky, Alžírska, Čadu, Nigérie a Rwandy. Výbor se však nesešel až do poloviny června 2015, a od té doby neučinil ve věci vyřešení konfliktu pomocí zprostředkování žádné významnější kroky.
Dne 2. července 2015 jmenoval předseda AU bývalého prezidenta Mali Alpha Oumar Konarého jako vysokého představitele AU pro Jižní Súdán. Podle prohlášení AU bylo cílem udržovat úzké styky s vedoucími IGAD a úžeji spolupracovat na mediačních procesech.[10] Ani toto však zatím nepřineslo žádné výsledky.
Vzhledem k vážnosti situace se jako zprostředkovatel zapojil současný Generální tajemník OSN António Guterres.[11] Rada bezpečnosti OSN vyjádřila podporu jeho mediačních snah.[12] Dále podpořila Rada bezpečnosti OSN společné snahy prezidenta Konarého, prezidenta Mogaeho, zvláštního vyslance Haysoma a zvláštního zástupce Shearer o zprostředkování.[13] Ani přes všechny tyto snahy jak na mezinárodní, reginální i sub-regionální úrovni zatím nebylo pomocí mediace dosaženo zastavení bojů a řešení konfliktu.
Nelze předpokládat, že spory jsou mediovatelné za všech okolností a ve všech kontextech. V případě Jižního Súdánu je čím dál tím jasnější, že k zastavení bojů nepostačí pouze mediace, ale bude muset být doprovázena jinými metodami řešení sporů, jako např. sankcemi vysokých představitelů Jižního Súdánu. Na druhou stranu v případě řešení etnického konfliktu je třeba, aby strany prošly transformací vzájemného vztahu, tak aby mohly proběhnout strukturální změny v rámci fungování znepřátelených etnických skupin a mohla být nalezena řešení uspokojující zájmy a potřeby všech stran.[14] Mediace toto stranám nabízí, a proto jí nelze pří řešení konfliktu v Jižním Súdánu zcela opustit.
[1] BIRYABAREMA, Elias. UK says killings in South Sudan conflict amount to genocide. Reuters. April 12, 2017. Accessed June 11, 2017. http://uk.reuters.com/article/uk-southsudan-war-idUKKBN17E2U1.
[2] LUCEY Amanda, KUMALO Liezelle. Democratise or disintegrate How the AU can help South Sudan Accessed June 11. 2017 http://peaceoperationsreview.org/wp content/uploads/2017/03/them_essay_kumalo_lucey_au_sudan.pdf
[3] South Sudan : February 2017 Monthly Forecast : Security Council Report. Accessed June 11, 2017. http://www.securitycouncilreport.org/monthly-forecast/2017-02/south_sudan_28.php?print=true.
[4] Instruments of Pain: Conflict and Famine. Crisis Group. April 13, 2017. Accessed June 11, 2017. https://www.crisisgroup.org/global/instruments-pain-conflict-and-famine.
[5] WIPPMAN, David. International law and ethnic conflict. Ithaca, N.Y.: Cornell University Press, 1998. ISBN 08-014-3433-5.str. 5
[6] LUCEY Amanda, KUMALO Liezelle. Democratise or disintegrate How the AU can help South Sudan Accessed June 11. 2017 http://peaceoperationsreview.org/wp content/uploads/2017/03/them_essay_kumalo_lucey_au_sudan.pdf
[7] Mediation Support Overview | UN Peacemaker." United Nations. Accessed January 03, 2017. http://peacemaker.un.org/mediation-support.
[8] The Role of IGAD: A Regional Approach to the Crisis in South Sudan. Wilson Center. September 09, 2016. Accessed June 11, 2017. https://www.wilsoncenter.org/event/the-role-igad-regional-approach-to-the-crisis-south-sudan.
[9] South Sudan: March 2017 Monthly Forecast: Security Council Report. Accessed June 11, 2017. http://www.securitycouncilreport.org/monthly-forecast/2017-03/south_sudan_29.php?print=true.
[10] MOTSAMAI, Dimpho . Assessing AU mediation envoys The case of South Sudan.Report. Institute for Security Studies .
[11] South Sudan: March 2017 Monthly Forecast: Security Council Report. Accessed June 11, 2017. http://www.securitycouncilreport.org/monthly-forecast/2017-03/south_sudan_29.php?print=true.
[12] Ibid.
[13] Reports of the Secretary-General on the Sudan and South Sudan. Report no. S/PV.7950. May 24, 2017. Accessed June 11, 2017. http://www.securitycouncilreport.org/un-documents/south-sudan/.
[14] WIPPMAN, David. International law and ethnic conflict. Ithaca, N.Y.: Cornell University Press, 1998. ISBN 08-014-3433-5.str. 8
Diskuze k článku ()