Články

Účinnost tzv. GDPR, tedy unijního nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, se nezadržitelně blíží. Správcům osobních údajů stanoví celou řadu povinností. Některým z nich například ukládá povinnost provést posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, které se také označuje zkratkou DPIA, vycházející z anglického Data Protection Impact Assessment.

Od 1. 1. 2018 nabyly účinnosti poslední změny obsažené v zákoně č. 460/2016 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), mezi kterými je změna právní úpravy předkupního práva. Přijetím této novely došlo po čtyřech letech účinnosti nového občanského zákoníku k znovuzavedení institutu zákonného předkupního práva spoluvlastníků v podobě, ve které platil ve starém občanském zákoníku, tedy v zákoně č. 40/1964 Sb., avšak s některými odlišnostmi, které jsou popsány v tomto článku.

Po velké insolvenční novele, která nabyla účinnosti v polovině loňského roku, přichází na scénu další již v minulosti velmi diskutovaná novela insolvenčního zákona označovaná jako tzv. oddlužovací novela. Novela by mohla začít platit od roku 2019.

Od 1. července 2017 jsou účinné nové právní předpisy v oblasti správního trestání, a to zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich („zákon o odpovědnosti za přestupky“), zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích („zákon o některých přestupcích“), a také zákon č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích („změnový zákon“). Tyto tři zákony lze označit za jakýsi „balíček kodifikace správního práva trestního“.

Nová právní úprava zadávání veřejných zakázek v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ) s sebou přináší i změny a novinky v oblasti dozoru nad dodržováním pravidel stanovených ZZVZ, vykonávaného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (Úřad, ÚOHS). V následujícím příspěvku vám přiblížíme zákaz plnění smlouvy na veřejnou zakázku, při jehož uložení Úřadem se smlouva na plnění veřejné zakázky stává od počátku neplatnou.

Loňský rok přinesl několik zvratů i kauz, které se zásadně promítnou do vývoje módního průmyslu v tomto roce i letech nadcházejících. Vedle tradičního shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém roce odehrálo v oblasti práva módního průmyslu, zařazujeme i predikci pro rok 2018.

Teorie ztráty šancí (příležitosti) byla diskutována v mnoha zemích v situacích nejasné příčinné souvislosti, kdy stávající systém v oblasti prokazování kauzálního nexu, založený na principu „vše nebo nic“ nevede k uspokojivým výsledkům. Samotná teorie ztráty šancí však přináší řadu dalších problémů v oblastech kvalifikace a kvantifikace újmy i v oblasti protiprávnosti. Tyto problémy jsou pak v článku podrobněji analyzovány a je poukázáno na jejich úskalí v souvislosti s úpravou odpovědnosti za újmu v OZ.

Novela občanského zákoníku nám již téměř rok teoreticky umožňuje při vymáhání dlužného výživného požadovat také zaplacení úroku z prodlení. Praktická zkušenost ale bohužel ukazuje něco jiného – náročnost vymožení úroku z prodlení by byla tak velká, že vzhledem k výši úroků zatím nelze takový postup doporučit.

Ačkoli se to nemusí zdát, přípravy 8. ročníku odborného kongresu Právní prostor, který se letos uskuteční ve dnech 24. a 25. dubna, jsou již v plném proudu. Na co se mohou účastníci v letošním roce těšit, kdo se na kongresu letos představí a mnoho dalšího nám prozradila JUDr. Ing. Petra Gříbková, ředitelka odborného programu kongresu.

Článek se zabývá duchovní péčí poskytovanou náboženskými společen­stvími (církvemi a náboženskými společnostmi), resp. jejich členy v necírkev­ních institucích ve prospěch všech, kdo o ni požádají.

U zaměstnávání cizinců v České republice rozlišujeme dvě hlavní kategorie. Do té první spadají cizinci, kteří jsou občany členských států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska (a jejich rodinní příslušníci) a již mají v pracovněprávních vztazích v České republice stejné právní postavení jako její občané a k zaměstnání tak nepotřebují žádná povolení.

Na základě informací proudících z veřejných sdělovacích prostředků, považuje laická, ale i část odborné veřejnosti souhlas se zpracováním osobních údajů za jediný, hlavní a nejdůležitější důvod pro zpracování osobních údajů. Vyvrátit tuto mylnou představu je účelem následujících řádků.

Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek v případu FVE Solar Černilov. To je důležitá informace pro řadu dalších provozovatelů FVE. Ve sporu mezi provozovatelem elektrárny a státním zastupitelstvím jde o datum uvedení do provozu, konkrétně o otázku, zda je elektrárna v provozu, i když jí schází elektroměr.

Příspěvek se zabývá institutem tzv. dříve vyslovených přání, přičemž zahrnuje jak některé právní, tak i některé etické problémy. Zejména se soustředí na otázky, které ještě v české odborné literatuře nebyly řešeny.

Zákon o silničním provozu[1] výslovně neupravoval lhůty pro zánik odpovědnosti za správní delikt[2] provozovatele vozidla od doby, kdy byl tento institut s účinností ode dne 19. 1. 2013 zaveden.[3] Toto opomenutí zákonodárce bylo napraveno až novelou (zákon č. 230/2014 Sb.) účinnou od 7. 11. 2014.

Jak je již známo, v květnu 2017 bylo v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno finální znění dvou nových nařízení EU zcela nově regulujících sektor zdravotnických prostředků. Tato nařízení vstoupí v účinnost až v roce 2020 a 2022. Již nyní však někteří významní aktéři jako MedTech Europe, britský regulátor MHRA nebo české Ministerstvo zdravotnictví uveřejňují průvodce novou úpravou. Je tedy na místě si položit otázku, jaký dopad na trh budou nová nařízení mít.

Miloš Zeman, stejně jako jeho dva předchůdci ve funkci prezidenta České republiky, obhájil svůj mandát, emoce po přímé volbě hlavy státu snad zvolna utichají. Vzpomínáte si vůbec, že před prezidentskými volbami byly relativně nedávno i volby do Poslanecké sněmovny? To byly přece ty, v důsledku nichž se skládá nová vláda. Na podzim se navíc můžeme těšit na další pravidelnou dávku emocí, tentokrát to budou volby komunální, spojené s volbou třetiny Senátu.

Systém nemocenského pojištění se v roce 2018 výrazně změní. Změny zasáhnou jak zaměstnance, tak podnikatele.

Ve druhé části příspěvku jsou představeny aspekty volné soutěže soudních exekutorů a současně nároky na smlouvu o provedení dražby.

1. ledna 2018 nabyla účinnosti část první čl. I body 13 až 22 zákona č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Účinností této novely byl do českého právního řádu znovuzaveden institut předkupního práva spoluvlastníků k nemovité věci, který z právního řádu vypadl zrušením zákona č. 40/1964 Sb., tzv. starého občanského zákoníku, který byl nahrazen s účinností od 1. ledna 2014 zákonem č. 89/2012 Sb., který v původním znění předkupní právo spoluvlastníků k nemovité věci až na jisté výjimky (v případech, kdy spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od začátku ovlivnit) nezakotvoval.

Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého v tzv. síťových odvětvích, zejména v oblasti energetiky nebo v telekomunikacích a v železniční dopravě, bude vždy infrastrukturu (zařízení, sítě, rozvody) nutné považovat za monopol. Důvodem je skutečnost, že z hlediska finanční či technické náročnosti nebo neuskutečnitelnosti je vyloučeno vybudování alternativních zařízení.

Datové schránky se staly rozšířeným pomocníkem při doručování písemností, a to zejména díky zákonné preferenci tohoto způsobu dodávání písemných vyhotovení různorodých úkonů orgánů veřejné moci. Datové zprávy také skýtají celou řadu výhod.

Autor článku analyzuje specifika dobrovolné dražby v rámci insolvenčního řízení prováděné soudním exekutorem. Snaží se analyzovat specifika takové dražby jak z pohledu teoretického, tak z pohledu praktického. První část je věnována obecným podmínkám poskytování této služby a procesu uzavírání smlouvy o dobrovolné dražbě, včetně nutnosti souhlasů pro její účinnost.

Před koncem roku 2017 vydal Soudní dvůr Evropské unie (ESD) poměrně zajímavé rozhodnutí, které určitě stojí za pozornost. V jeho souvislosti je vhodné si připomenout, jaká úskalí přináší švarcsystém.

Nálezem Pl. ÚS 26/16 ze dne 12. prosince 2017 (dále jen „Nález“) Ústavní soud zrušil vybrané části zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, v platném znění, týkající se především povinnosti vedení elektronické evidence tržeb u bezhotovostních plateb. Evidence tržeb se tak od nyní již nebude vztahovat například na karetní transakce, platby prováděné prostřednictvím platebních bran a další formy bezhotovostních plateb. Řadě podnikatelů, kteří měli povinnost tržby evidovat jen a pouze kvůli příjmu bezhotovostních plateb (zejm. e-shopy, poskytovatelé online služeb atd.), se nyní uleví, jelikož nemalá administrativní zátěž související s jejich evidencí jim zcela odpadne.