Slib odškodnění neexistuje - a co když tu je...
Přiznám se, že za mých studijních let byl pro mě slib odškodnění něco jako právní yetti. Čas od času o něm padla zmínka, něco ve smyslu najdete ho v § 725 a násl. ObchZ, k čemu je to dobrý, nevím, ale budu z toho zkoušet, to bylo tak asi všechno. Jestli si danou otázku někdo někdy vylosoval, jářku nevím, ale co vím jistě, je, že slib odškodnění nezmizel, tedy existuje. Je totiž zakotven v novém občanském zákoníku (§ 2890 a násl. OZ). Používá se v praxi vůbec?
Zdá se, že ano. Tak např. v § 12 odst. 5 stanov společnosti Vodovody a kanalizace Prostějov, a.s. ze dne 7. 7. 2015 se lze dočíst o tom, že: „Při ztrátě, zničení nebo znehodnocení listinné akcie vydá společnost náhradní listinnou akcii. Akcionář má možnost učinit příslib odškodnění, v němž se zavazuje, že nahradí příjemci slibu (akciové společnosti) škodu, která vznikne z vydání náhradní listinné akcie nebo z plnění poskytnutého i bez předložení listiny. Slib musí být učiněn písemně. Nebude-li slib uzavřen, musí společnost zničenou, ztracenou nebo jinak znehodnocenou listinnou akcii nechat umořit dle § 185i-185s OSŘ. Náhradní akcii může vydat až po umoření listinné akcie.“
Pomineme-li chybný odkaz na úpravu řízení o umoření listin, kterážto je nově zařazena v § 303 a násl. ZŘS a nikoliv arci v občanském soudním řádu, jedná se o typický případ využití slibu odškodnění.
Slib odškodnění se objevuje rovněž ve smlouvách o výkonu funkce, byť se tak děje spíše sporadicky. Obchodní korporace se v těchto případech zavazuje nahradit členovi svého orgánu škodu, která mu vznikne v souvislosti s výkonem funkce. Ohledně platnosti takové klauzule lze mít důvodné pochybnosti (§ 53 odst. 2 ZOK), proto také slib odškodnění namísto obchodní korporace dává zpravidla většinový akcionář. Používá se také při prodeji ready made společností jako důkaz toho, že se prodává opravdu „čistá“ společnost. Lze se s ním však setkat i mimo oblast korporačního práva. To už je ale na jinou debatu.
Další články
Svoboda projevu soudců na sociálních sítích: Danileţ proti Rumunsku
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) koncem loňského roku vynesl důležitý rozsudek v kauze Danileţ proti Rumunsku. Stanovil v něm totiž obecná kritéria pro vyvažování svobody projevu soudců a státních zástupců v online prostoru a jejich povinností zdrženlivosti.
Smlouva, kterou nechtěla ani jedna strana: Když za smluvní strany vyjednávají dva AI agenti
Smlouva tradičně vzniká setkáním dvou vůlí. Automatizované systémy však mohou nabídku vytvořit, upravit a přijmout bez toho, aby člověk viděl konkrétní podmínky. Co když dva AI agenti uzavřou obchod, který odpovídá jejich cílům, ale odporuje záměru obou uživatelů?
Meze povinnosti loajality společníka a obecná prevenční povinnost v kontextu společnické žaloby
Společnická žaloba podle § 157 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), představuje jeden z nástrojů ochrany společnosti před nečinností či zneužitím postavení jejího statutárního orgánu.[1] Opravňuje společníka, aby za společnost podal žalobu na náhradu újmy, případně na splnění povinnosti jednatele vyplývající z dohody podle § 53 odst. 3 ZOK proti jednateli, a v tomto řízení společnost zastupoval. S podáním společnické žaloby je přitom spojena mimo jiné povinnost zaplatit soudní poplatek.
Srážka se zvěří není výjimečná. Na co si dát pozor a jak postupovat po nehodě
Stačí okamžik a srážka se zvěří může způsobit vážné poškození vozidla. Riziko však nespočívá pouze v samotném střetu. Ke škodě může dojít i při snaze nehodě zabránit, například při vyhýbacím manévru. Způsob, jakým škoda vznikla, přitom může mít význam pro její posouzení z hlediska pojištění. Důležitou roli proto hraje rozsah sjednaného pojištění, jeho konkrétní podmínky i správný postup bezprostředně po nehodě.
.webp)
Černá skříňka českého školství: Alokační algoritmus DiPSY ve světle GDPR a judikatury SDEU
Zavedení centrálního alokačního algoritmu do přijímacího řízení na střední školy znamenalo revoluci v obsazování volných kapacit a konec taktického podávání zápisových lístků. Kdo však o přijetí uchazeče skutečně rozhoduje?
