Slib odškodnění neexistuje - a co když tu je...
Přiznám se, že za mých studijních let byl pro mě slib odškodnění něco jako právní yetti. Čas od času o něm padla zmínka, něco ve smyslu najdete ho v § 725 a násl. ObchZ, k čemu je to dobrý, nevím, ale budu z toho zkoušet, to bylo tak asi všechno. Jestli si danou otázku někdo někdy vylosoval, jářku nevím, ale co vím jistě, je, že slib odškodnění nezmizel, tedy existuje. Je totiž zakotven v novém občanském zákoníku (§ 2890 a násl. OZ). Používá se v praxi vůbec?
Zdá se, že ano. Tak např. v § 12 odst. 5 stanov společnosti Vodovody a kanalizace Prostějov, a.s. ze dne 7. 7. 2015 se lze dočíst o tom, že: „Při ztrátě, zničení nebo znehodnocení listinné akcie vydá společnost náhradní listinnou akcii. Akcionář má možnost učinit příslib odškodnění, v němž se zavazuje, že nahradí příjemci slibu (akciové společnosti) škodu, která vznikne z vydání náhradní listinné akcie nebo z plnění poskytnutého i bez předložení listiny. Slib musí být učiněn písemně. Nebude-li slib uzavřen, musí společnost zničenou, ztracenou nebo jinak znehodnocenou listinnou akcii nechat umořit dle § 185i-185s OSŘ. Náhradní akcii může vydat až po umoření listinné akcie.“
Pomineme-li chybný odkaz na úpravu řízení o umoření listin, kterážto je nově zařazena v § 303 a násl. ZŘS a nikoliv arci v občanském soudním řádu, jedná se o typický případ využití slibu odškodnění.
Slib odškodnění se objevuje rovněž ve smlouvách o výkonu funkce, byť se tak děje spíše sporadicky. Obchodní korporace se v těchto případech zavazuje nahradit členovi svého orgánu škodu, která mu vznikne v souvislosti s výkonem funkce. Ohledně platnosti takové klauzule lze mít důvodné pochybnosti (§ 53 odst. 2 ZOK), proto také slib odškodnění namísto obchodní korporace dává zpravidla většinový akcionář. Používá se také při prodeji ready made společností jako důkaz toho, že se prodává opravdu „čistá“ společnost. Lze se s ním však setkat i mimo oblast korporačního práva. To už je ale na jinou debatu.
Další články
Předmanželské smlouvy a jejich alternativy: svěřenské a nadační fondy jako nástroj ochrany majetku v manželství
Předmanželská smlouva bývá první – a často jedinou – odpovědí na otázku, jak ochránit majetek při vstupu do manželství. Je to odpověď legitimní, avšak zpravidla jen dílčí. Smluvený režim totiž míří především na jediný scénář: zánik manželství a vypořádání majetku mezi manžely. Řadu situací, kvůli nimž lidé ochranu majetku vůbec zvažují, přitom řešit nedokáže. Právě tam nabízejí svěřenské a nadační fondy koncepčně odlišné a v mnoha ohledech účinnější řešení.
Podezření se nepotvrdilo: Kdy oznamovatel zůstává chráněn?
Zaměstnanec upozorní na podezřelou platbu. Po prověření se ukáže, že žádné peníze nezmizely. Spor tím ale nemusí skončit: zaměstnavatel začne řešit, zda mu pracovník bezdůvodně nepoškodil pověst.
Co PPWR firmám ukládá už dnes a jaké změny je teprve čekají?
Evropská právní úprava obalů a obalových odpadů prošla zásadní změnou. Nařízení o obalech a obalových odpadech znamená pro podnikatelské subjekty nové požadavky na vlastnosti obalů, ale také rozsáhlejší dokumentační, informační a evidenční povinnosti.
Politický projev jako úřední postup - Odpovědnost za výroky členů vlády v politické soutěži po rozsudku NS 25 Cdo 2952/2025
Kdy mluví člen vlády za stát a kdy už jen sám za sebe? Nejvyšší soud v recentním rozsudku ve věci premiéra Fialy pojal úřední postup šířeji, než jak ho před pěti lety vymezil Ústavní soud u prezidenta Zemana. Článek se zabývá tím, co tento rozdíl znamená pro hranici mezi státem a politickou soutěží.
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.
